{"document_id":"ECLI:CZ:US:2017:3.US.2847.14.2","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 2847/14","ecli":"ECLI:CZ:US:2017:3.US.2847.14.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-2847-14_2","decision_date":"2017-01-03","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"prostorové odposlechy v trestním řízení, právo na obhajobu, manipulace s nahrávkami, zákaz reformationis in peius","legal_sentence":"I. Součástí ústavního práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je i právo radit se se svým obhájcem za podmínek, ve kterých současně nedochází k poskytování informací orgánům činným v trestním řízení. V takovém případě komunikace mezi obhájcem a klientem podléhá maximální možné ochraně, a to v zájmu klienta, nikoli však ku prospěchu advokáta sledujícího zájmy rozporné s klientovými, nebo se klientových zájmů netýkající. Nositelem práva na obhajobu je proto klient, nikoli advokát, který v takovém případě neuplatňuje svá práva, nýbrž plní naopak mu zákony uložené významné povinnosti. V případě, že se sám klient vědomě této ochrany vzdá a domáhá se naopak pomoci státní moci vůči advokátovi, který dle něj nehájí jeho zájmy, by bylo trvání na takové absolutní ochraně ústavně nekonformním výkladem zákonů, které jinak důvěrnost styku klienta s advokátem zaručují. II. Je-li advokát důvodně podezřelý ze závažné trestné činnosti, není porušením práva na obhajobu ani práva na poskytování právní pomoci nasazení operativně pátracích prostředků, které respektuje princip proporcionality zásahu.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§105","141/1961:§2","141/1961:§158d","40/2009:§209","85/1996:§16","85/1996:§21","2/1993:čl7","2/1993:čl40","2/1993:čl36","2/1993:čl13","2/1993:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"prostorové odposlechy v trestním řízení, právo na obhajobu, manipulace s nahrávkami, zákaz reformationis in peius","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatel M. R., advokát, v roce 2007 přijal od svého klienta L. J., odsouzeného ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, částku 550 000 Kč s tím, že ji použije na zajištění a ovlivnění svědků v řízení o povolení obnovy řízení. Peníze si však ponechal pro vlastní potřebu."},{"sourceRefs":["S0007","S0029"],"text":"Proti stěžovateli bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu. V rámci prověřování byly nařízeny prostorové odposlechy ve Věznici Kuřim, kde L. J. vykonával trest, a to nepřetržitě po dobu dvou měsíců. Odposlechy zaznamenávaly rozhovory stěžovatele s L. J. i s dalšími osobami."},{"sourceRefs":["S0027","S0030"],"text":"Stěžovatel po celou dobu řízení namítal nezákonnost odposlechů, neboť se domníval, že komunikace mezi advokátem a klientem je absolutně chráněna. Dále tvrdil, že s nahrávkami bylo manipulováno, a předložil znalecké posudky, které měly prokazovat jejich pozměnění."},{"sourceRefs":["S0007","S0018","S0021"],"text":"Věc byla opakovaně projednávána obecnými soudy, které vydaly celkem čtrnáct meritorních rozhodnutí. Stěžovatel byl nakonec uznán vinným a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, peněžitému trestu a povinnosti nahradit škodu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"89 T 173/2007","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu dle § 250 odst. 1 a odst. 3 písm. b) trestního zákona dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu; odsouzen k trestu odnětí svobody 30 měsíců s podmíněným odkladem na 48 měsíců, peněžitému trestu 100 000 Kč a povinnosti nahradit škodu 510 000 Kč.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"2011-11-02"},{"fileNumber":"3 To 67/2012","sourceRefs":["S0021"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek městského soudu v celém rozsahu a sám rozhodl tak, že stěžovatel spáchal zločin podvodu dle § 209 odst. 4 trestního zákoníku; odsoudil ho k 25 měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na 40 měsíců, peněžitému trestu 100 000 Kč a náhradě škody.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"2013-06-05"},{"fileNumber":"8 Tdo 1307/2013","sourceRefs":["S0022"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele částečně vyhověl: zrušil výrok o náhradě škody a v této části odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních; ve zbytku dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2014-04-23"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda pořízení prostorových odposlechů komunikace mezi advokátem a jeho klientem ve věznici, a to i bez souhlasu advokáta, představuje porušení práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny a práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0027","S0048"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0051","S0057"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že zásah do práv stěžovatele byl přiměřený. Legitimní cíl (odhalení trestné činnosti) byl dán, potřebnost byla splněna, neboť informace nebylo možno získat jinak, a přiměřenost v užším smyslu byla zachována, protože ochrana advokáta je pouze reflexem práva klienta, který se jí v tomto případě vzdal.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že komunikace advokáta s klientem je absolutně chráněna a odposlechy jsou nepřípustné, neboť zákonná ustanovení chrání nejen povinnost mlčenlivosti advokáta, ale i oprávnění hovořit s klientem bez přítomnosti třetích osob.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0049","S0050","S0057"],"sourceRefs":["S0027"],"importance":"CORE","parties":["M. R."],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že ochrana komunikace advokáta s klientem slouží výhradně zájmům klienta, nikoli advokáta. Pokud se klient ochrany vzdá (např. podáním trestního oznámení na advokáta), a advokát je sám podezřelý z trestné činnosti, je prolomení ochrany ústavně konformní."}],"id":"LQ001","raisedBy":["M. R."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy pochybily, když se dostatečně nevypořádaly s námitkami stěžovatele o manipulaci s nahrávkami z odposlechů, a zda tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","sourceRefs":["S0030","S0059"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0061","S0062"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení práva na spravedlivý proces. Soudy se námitkami zabývaly, byť s určitými nedostatky, ale stěžovatel neuvedl konkrétní místa nahrávek, kde by manipulace měla ovlivnit závěry o vině. Obiter dictum Ústavní soud zdůraznil, že v případě konkrétních námitek musí soudy reagovat přiměřeně, ale v tomto případě k tomu nedošlo.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["M. R."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odvolací soud porušil zásadu bezprostřednosti a právo na spravedlivý proces tím, že soudu prvního stupně udělil závazné pokyny, jak hodnotit důkazy (výpovědi poškozeného a jeho manželky).","sourceRefs":["S0031","S0065"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0065"],"text":"K porušení zásady bezprostřednosti nedošlo. Odvolací soud neudělil závazné pokyny k hodnocení důkazů, pouze vyslovil právní názor o použitelnosti důkazu, což je v souladu s § 263 odst. 7 trestního řádu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["M. R."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda došlo k porušení zákazu reformationis in peius tím, že po odvolání stěžovatele došlo ke změnám v popisu skutku v jeho neprospěch.","sourceRefs":["S0032","S0066"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0067"],"text":"Zákaz reformationis in peius nebyl porušen. Změny v popisu skutku byly pouze zpřesňující a nezhoršily postavení stěžovatele.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["M. R."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy porušily právo na spravedlivý proces tím, že při rozhodování vycházely z podkladů (plánek prostorového uspořádání a přepis odposlechu), které nebyly provedeny jako důkaz a stěžovatel k nim neměl možnost se vyjádřit.","sourceRefs":["S0034","S0064"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0064"],"text":"Nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Plánek nebyl stěžejním důkazem a jeho nejasný původ neovlivnil rozhodnutí. Námitka k přepisu byla řádně vypořádána Nejvyšším soudem.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["M. R."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0049","S0050","S0057"],"interpretation":"Ochrana komunikace mezi obhájcem a klientem před odposlechy slouží výhradně zájmům klienta, nikoli advokáta. Pokud se klient této ochrany vědomě vzdá (např. podáním trestního oznámení na advokáta) a advokát je sám podezřelý z trestné činnosti, je možné prolomení ochrany za podmínek testu proporcionality.","regulations":"§ 158d odst. 1 trestního řádu, § 26 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, § 16c zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži"},{"sourceRefs":["S0050","S0057"],"interpretation":"Právo na obhajobu je právem klienta, nikoli advokáta. Advokát je nositelem práva na soukromí a svobodný výkon povolání, nikoli práva na obhajobu.","regulations":"čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2011 č. j. 89 T 173/2007-1569 (odsuzující rozsudek)","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0021"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013 č. j. 3 To 67/2012-1734 (odsuzující rozsudek po zrušení dovolacím soudem)","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0022"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 č. j. 8 Tdo 1307/2013-44 (částečné zrušení výroku o náhradě škody, jinak odmítnutí dovolání)","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"presumpce neviny"},{"regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","right":"ústnost a bezprostřednost trestního řízení"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0043"]},"findings":[{"reason":"Soudy se námitkami stěžovatele zabývaly, byť s určitými nedostatky, ale nedošlo k zásahu do ústavně zaručených práv.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0070"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Soudy neporušily zásadu in dubio pro reo a jejich závěry mají oporu v provedených důkazech.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0069"],"right":"presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Odvolací soud neudělil závazné pokyny k hodnocení důkazů, pouze právní názor o použitelnosti důkazu.","regulations":"čl. 38 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0065"],"right":"ústnost a bezprostřednost (čl. 38 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 č. j. 8 Tdo 1307/2013-44, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013 č. j. 3 To 67/2012-1734 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2011 č. j. 89 T 173/2007-1569","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 615/06","sourceRefs":["S0028"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Požadavek na dostatečnou specifikaci žádosti o povolení odposlechů.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.615.06.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900001","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:2.US.615.06.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":7,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2017:3.US.2847.14.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2017:3.US.2847.14.2"}}