{"document_id":"ECLI:CZ:US:2018:1.US.4185.16.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 4185/16","ecli":"ECLI:CZ:US:2018:1.US.4185.16.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-4185-16_1","decision_date":"2018-03-19","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Posouzení hranice mezi nedovolenou policejní provokací a zákonným prostředkem k odhalení trestné činnosti; námitka podjatosti senátu Nejvyššího soudu","legal_sentence":"Z uvedených podkladů lze v obecné rovině vyvodit, že povahovým rysem institutů agenta a předstíraného převodu je nutnost aktivity policejních orgánů ještě před tím, než dojde ke spáchání trestného činu. Je zjevné, že má-li předstíraný převod splnit svůj účel, nelze vyloučit, že osobou navrhující předstíranou koupi nebo prodej bude agent. Zejména v případech, kdy se jedná o vysoce sofistikovaně organizovanou trestnou činnost, která se odehrává skrytě, bez přímé oběti, se takovému postupu agenta nelze vyhnout. Bez přítomnosti příslušníků bezpečnostních složek bezprostředně před a při protiprávním jednání by zpravidla nebylo možné proniknout do uzavřeného okruhu osob podílejících se na trestné činnosti. Je však třeba stanovit hranice, při jejichž překročení se jedná o nedovolenou policejní provokaci, nikoliv o zákonný prostředek k odhalení trestné činnosti. Určité limity by mohly vytyčit následující indicie: Před nabídkou předstíraného převodu by mělo existovat důvodné podezření, že oslovený takový obchod na rozdíl od běžného občana přijme. Agent nesmí v nevinné mysli vzbudit úmysl spáchat trestný čin. Nabízený převod se nesmí vyznačovat neobvyklými, zvláště výhodnými podmínkami pro osloveného (kupř. nabízení drogy za výrazně nižší cenu, než je obvyklé). Agent nesmí oslovenému nabízený obchod vnucovat ani používat žádný způsob nátlaku, aby dosáhl uskutečnění předstíraného převodu. Agent nesmí přesvědčovat osloveného o tom, že nabízený obchod je legální nebo že nehrozí žádné nebezpečí jeho odhalení. Úprava trestního řádu týkající se rozhodování o podjatosti senátu Nejvyššího soudu vykazuje jisté deficity. Stav, kdy o podjatosti rozhoduje dotčený orgán, jinak řečeno, v řízení o vyloučení z důvodů podjatosti \"procesní strana\", je akceptovatelný pouze za situace, kdy je doplněn o garanci nezávislého a nestranného soudního přezkumu. Bez této možnosti taková konstrukce zakládá rozpor se základním procesním principem, podle něhož nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci (nemo iudex in causa sua), tedy principem, jenž je komponentem základního práva domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny [srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 9/09 (N 166/54 SbNU 117)]. Tato situace přitom v případě rozhodování o podjatosti senátu Nejvyššího soudu nastává pouze v trestním řízení, neboť pro účely civilního řízení občanský soudní řád obsahuje jasné kompetenční pravidlo, že o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu (srov. § 16 odst. 1 větu druhou o. s. ř. ). V posuzované věci se otázkou dotčení stěžovatelova ústavně zaručeného práva na zákonného soudce zabýval Ústavní soud a dospěl k závěru, že postupem Nejvyššího soudu k jeho dotčení nedošlo. Ústavní soud zároveň konstatuje, že nápravu uvedeného deficitu do budoucna nemůže zjednat Nejvyšší soud, neboť pro změnu své praxe při rozhodování o podjatosti nemá zákonné zmocnění, a nemůže tak učinit ani Ústavní soud jakožto negativní zákonodárce. Nezbývá proto než apelovat na zákonodárce, aby na zmíněné nedostatky procesní úpravy pamatoval při budoucích legislativních úpravách trestního řádu .","metadata_regulation_keys":["141/1961:§30","141/1961:§102a","141/1961:§158b","141/1961:§55","141/1961:§265h","141/1961:§259","141/1961:§226","141/1961:§265o","141/1961:§31","141/1961:§146","40/2009:§337","99/1963:§16","2/1993:čl39","2/1993:čl38","2/1993:čl36","2/1993:čl40"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení hranice mezi nedovolenou policejní provokací a zákonným prostředkem k odhalení trestné činnosti; námitka podjatosti senátu Nejvyššího soudu","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel B. D. byl stíhán pro pokus zvlášť závažného zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle § 21 odst. 1 a § 265 odst. 1 a odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a pokus přečinu porušení mezinárodních sankcí podle § 21 odst. 1 a § 410 odst. 1 tr. zákoníku. Skutek spočíval v tom, že se v České republice pokusil nakoupit americké pušky M4 s úmyslem vyvézt je do Íránu nebo Sýrie, a to za účasti policejního agenta (svědka S.) a utajeného svědka T."},{"sourceRefs":["S0019","S0020","S0021"],"text":"Stěžovatel tvrdil, že k trestnému činu došlo v důsledku nepřípustné policejní provokace: američtí agenti a česká policie ho vylákali do České republiky a iniciovali obchod, který by jinak neuskutečnil. Uváděl, že svědek T. spolupracoval s policií, aby se vyhnul vlastní trestní odpovědnosti, a že agent S. změnil destinaci dodávky z Íránu na Sýrii."},{"sourceRefs":["S0012","S0015","S0017"],"text":"Vrchní soud v Praze původně rozsudkem ze dne 11. 9. 2013 zprostil stěžovatele obžaloby s odůvodněním, že skutek byl spáchán na podkladě nepřípustné provokace. Nejvyšší soud však toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil. Vrchní soud poté usnesením ze dne 2. 12. 2015 odvolání stěžovatele zamítl a stěžovatel byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců, trestu vyhoštění a zabrání peněžní částky."},{"sourceRefs":["S0018","S0023"],"text":"Stěžovatel dále namítal, že po pravomocném zproštění obžaloby (později zrušeném) Městský soud v Praze rozhodl o zrušení zajištění a vrácení finančních prostředků, ale namísto realizace odeslal spis s dovoláním na Nejvyšší soud. Stěžovatel žádal o vrácení spisu, ale předseda senátu 5 Tdo Nejvyššího soudu JUDr. Púry žádost zamítl s odůvodněním, že probíhá dovolací řízení."},{"sourceRefs":["S0014","S0016","S0024"],"text":"Z tohoto postupu stěžovatel dovodil podjatost všech členů senátu 5 Tdo Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 5. 2014 rozhodl, že soudci nejsou vyloučeni, a poučil, že proti usnesení není stížnost přípustná. Stěžovatel přesto stížnost podal, kterou tentýž senát zamítl jako nepřípustnou."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"45 T 6/2012","sourceRefs":["S0008","S0009"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem a pokusem přečinu porušení mezinárodních sankcí; uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců, trest vyhoštění na dobu neurčitou a zabrání peněžní částky 39 987 EUR.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2012-11-27"},{"fileNumber":"9 To 4/2013","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc k novému projednání.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2013-02-13"},{"fileNumber":"45 T 6/2012","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Opětovně uznal stěžovatele vinným stejnými trestnými činy a uložil stejné trestní sankce.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2013-06-27"},{"fileNumber":"9 To 58/2013","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek soudu prvního stupně a zprostil stěžovatele obžaloby, neboť skutek není trestným činem z důvodu nepřípustné policejní provokace.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2013-09-11"},{"fileNumber":"5 Tdo 68/2014-I-49","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Rozhodl, že soudci senátu 5 Tdo (dr. Roušalová, dr. Púry, dr. Šámal) nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2014-05-28"},{"fileNumber":"5 Tdo 68/2014","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013 v celém rozsahu a přikázal Vrchnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2014-06-18"},{"fileNumber":"5 Tdo 68/2014-III-93","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení o nepodjatosti jako nepřípustnou.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2014-12-17"},{"fileNumber":"9 To 58/2013","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Zamítl odvolání stěžovatele jako nedůvodné.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2015-12-02"},{"fileNumber":"5 Tdo 1051/2016-51","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání stěžovatele jako nedůvodné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2016-09-21"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem policejních orgánů (agenta S. a utajeného svědka T.) došlo k nepřípustné provokaci, která by zakládala porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a zda obecné soudy tuto otázku řádně posoudily.","sourceRefs":["S0019","S0020","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0034","S0040","S0041"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS konstatoval, že policejní orgány nepřekročily únosnou míru aktivity; jednalo se o zákonný prostředek k odhalení trestné činnosti, nikoli o provokaci. Stěžovatel projevil vážný zájem o nákup zbraní již před kontaktem s agentem, jeho vůle byla pevná a nezávislá na policejním zásahu. Obecné soudy se otázkou provokace podrobně zabývaly a jejich závěry nejsou extrémní ani svévolné.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že trestný čin byl vyprovokován americkými agenty a českou policií, kteří ho vylákali do České republiky a iniciovali obchod; bez jejich zásahu by se trestné činnosti nedopustil. Odkázal na judikaturu ÚS (II. ÚS 710/01, III. ÚS 597/99) a ESLP (Teixeira de Castro, Bannikova, Ramanauskas).","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0040","S0041"],"sourceRefs":["S0019","S0020"],"importance":"CORE","parties":["B. D."],"courtExplanation":"ÚS neshledal, že by jednání policejních orgánů překročilo hranice soudní tolerance; policie pouze reagovala na již existující zájem stěžovatele o nákup zbraní, který projevil dobrovolně a aktivně."}],"id":"LQ001","raisedBy":["B. D."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postupem Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu při nakládání se zajištěnými finančními prostředky po zproštění obžaloby (později zrušeném) došlo k porušení presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny.","sourceRefs":["S0023"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0045","S0046"],"text":"ÚS neshledal porušení presumpce neviny; postup soudu prvního stupně a Nejvyššího soudu byl v mezích zákona a nevykazoval znaky svévole. Stěžovatel byl po zproštění obžaloby propuštěn z vazby, což svědčí o respektování presumpce neviny.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["B. D."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda byla dána podjatost soudců senátu 5 Tdo Nejvyššího soudu (dr. Roušalové, dr. Púryho, dr. Šámala) a zda jejich rozhodováním bylo porušeno právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0013","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0049","S0050"],"text":"ÚS neshledal porušení práva na zákonného soudce; námitka podjatosti byla založena pouze na subjektivním přesvědčení stěžovatele, aniž by byly dány objektivní důvody. Rozhodnutí o nepodjatosti bylo řádně odůvodněno.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["B. D."],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup Nejvyššího soudu, který v usnesení o nepodjatosti uvedl poučení o nepřípustnosti stížnosti a následně podanou stížnost zamítl jako nepřípustnou, byl v souladu s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0024","S0051"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0053","S0054","S0055"],"text":"ÚS neshledal porušení práva na spravedlivý proces; absence možnosti podat stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o podjatosti je dána systematikou trestního řádu a není sama o sobě protiústavní. ÚS však upozornil na deficit právní úpravy a apeloval na zákonodárce.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["B. D."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0038","S0039"],"interpretation":"Použití policejního agenta a předstíraného převodu je přípustné, pokud policie pouze reaguje na již existující zájem pachatele o spáchání trestného činu a nepřekračuje míru aktivity, která by zakládala provokaci. Agent nesmí vzbudit úmysl spáchat trestný čin u osoby, která by jej jinak neměla.","regulations":"§ 158b a násl. tr. řádu (operativně pátrací prostředky)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},{"sourceRefs":["S0053","S0054"],"interpretation":"V trestním řízení o podjatosti rozhoduje orgán, kterého se důvody týkají; proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost, o níž rozhodne bezprostředně nadřízený orgán. U Nejvyššího soudu však takový nadřízený orgán neexistuje, a proto stížnost proti jeho rozhodnutí o podjatosti není přípustná.","regulations":"§ 31 odst. 1, 2, 3 tr. řádu (rozhodování o podjatosti)","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016 č. j. 5 Tdo 1051/2016-51, kterým bylo zamítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0017"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2015 sp. zn. 9 To 58/2013, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2014 sp. zn. 5 Tdo 68/2014, kterým byl zrušen zprošťující rozsudek Vrchního soudu a věc vrácena k novému projednání.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"Presumpce neviny"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"Právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla meritorně posouzena a zamítnuta; nebyly shledány důvody pro odmítnutí.","sourceRefs":["S0006","S0057"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy se otázkou policejní provokace řádně zabývaly a jejich závěry nejsou extrémní ani svévolné; nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0040","S0041"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Postup soudu při nakládání se zajištěnými prostředky byl v souladu s trestním řádem a neporušil presumpci neviny.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0045","S0046"],"right":"Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Nebyla prokázána podjatost soudců senátu 5 Tdo; jejich postup nebyl svévolný a nezakládal porušení práva na zákonného soudce.","regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0049","S0050"],"right":"Právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní stížnost B. D. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016 č. j. 5 Tdo 1051/2016-51, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2015 sp. zn. 9 To 58/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2014 sp. zn. 5 Tdo 68/2014","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 710/01","sourceRefs":["S0035"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Policejní orgány nesmějí navádět ke spáchání trestné činnosti, posilovat vůli spáchat trestný čin či mu pomáhat.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.710.01","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2003:2.US.710.01"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2018:1.US.4185.16.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2018:1.US.4185.16.1"}}