{"document_id":"ECLI:CZ:US:2018:2.US.2640.17.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2640/17","ecli":"ECLI:CZ:US:2018:2.US.2640.17.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2640-17_1","decision_date":"2018-05-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Prolomení blokačního ustanovení § 29 zákona o půdě a ochrana dobré víry nabyvatele při nabytí nemovitosti od státu","legal_sentence":"Problematiku restitucí nelze ani s odstupem dvou desítek let nahlížet jako otázku historické nespravedlnosti, která by se vymykala nástrojům právního státu. Účel § 29 zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012, je proto nutno sledovat v kontextu hodnotového základu restituční a rehabilitační legislativy a judikatury Ústavního soudu. Podle ní [např. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb. )] účelem tohoto ustanovení není toliko samotná blokace určité části státního, resp. obecního majetku, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Jeho podstatou je především závazek zákonodárce přijmout právní úpravu, která vypořádá historický majetek církví a § 29 zákona č. 229/1991 Sb. tak fakticky konzumuje a do jejíhož přijetí nelze tento majetek převádět na jiné osoby. Za určitých podmínek může dojít s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem individuálního případu k výjimečnému prolomení § 29 zákona č. 229/1991 Sb. Je-li například formální vlastnické právo státu v kolizi s reálným vlastnickým právem stěžovatele, který ho nabyl v dobré víře, je namístě poskytnout ochranu stěžovateli, zejména když naplnění legitimního očekávání církve může být dosaženo i jinými prostředky [nález sp. zn. I. ÚS 2166/10 ze dne 22. 2. 2011 (N 21/60 SbNU 215)]. Není-li možno z obou kolidujících základních práv zachovat co nejvíce, pak je třeba dát přednost tomu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti. Důvěra jednotlivce v rozhodovací činnost státních orgánů je jedním z atributů pro nastolení stavu, který je základním předpokladem fungování materiálního právního státu. Podstatou uplatňování veřejné moci v demokratickém právním státu je ochrana dobré víry jednotlivce v nabytá práva konstituovaná akty veřejné moci, která se v rovině objektivní projevuje jako princip správnosti takového aktu [nález sp. zn. IV. ÚS 42/09 ze dne 29. 12. 2009 (N 260/55 SbNU 509)]. Byl-li stěžovatel jako nabyvatel pozemku v kupní smlouvě prodávajícím - Státním pozemkovým úřadem - ujištěn, že převoditelnost pozemku byla ověřena, není závěr krajského soudu i Nejvyššího soudu, že dobrou víru nelze stěžovateli přiznat, jelikož jiný článek smlouvy toto ujištění relativizoval poukazem na absolutní neplatnost kupních smluv porušujících § 29 zákona č. 229/1991 Sb. , jako postup svědčící o mechanickém a formalistickém výkladu práva ústavně souladný. K prolomení účinků § 29 zákona č. 229/1991 Sb. pouhá dobrá víra nepostačuje, nýbrž musí být dány i další konkrétní okolnosti mimořádného významu odůvodňující poskytnutí ochrany vlastnickému právu stěžovatele. Na případy, kdy došlo k nabytí majetku v rozporu s § 29 zákona č. 229/1991 Sb. nelze mechanicky aplikovat judikaturu Ústavního soudu o nabytí vlastnického práva od nevlastníka. To však nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda ve věci nejsou dány takové mimořádné okolnosti, které by se vztahovaly např. k osobě nabyvatele, jeho vztahu k nabytému majetku, předchozí délce užívání, dopadu pozbytí majetku apod. a které by vedly k závěru o upřednostnění dobré víry nabyvatele před restitučním nárokem oprávněné osoby.","metadata_regulation_keys":["229/1991:§29","229/1991:§11","40/1964:§39","428/2012:§18","428/2012:§15","95/1999:§2","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Prolomení blokačního ustanovení § 29 zákona o půdě a ochrana dobré víry nabyvatele při nabytí nemovitosti od státu","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0012"],"text":"Stěžovatel Josef Janda užíval od roku 1991 pozemek parc. č. X v k. ú. Hrzín u Nového Kostela na základě nájmu od státu."},{"sourceRefs":["S0008","S0039"],"text":"Dne 27. 4. 2009 uzavřel stěžovatel s Pozemkovým fondem České republiky kupní smlouvu, kterou pozemek nabyl do vlastnictví. Prodávající v čl. IX bodu 1 smlouvy prohlásil, že prověřil převoditelnost pozemku a že není vyloučen z převodu podle § 2 zákona č. 95/1999 Sb."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Pozemek byl původně majetkem Královské kanonie premonstrátů na Strahově, která jej v roce 1943 prodala Marii Brüggemann. Po řadě právních událostí (smíry, revize pozemkové reformy) se vlastnictví k pozemku stalo sporným."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Královská kanonie podala žalobu na určení, že vlastníkem pozemku je Česká republika – Státní pozemkový úřad, s tvrzením, že převod na stěžovatele byl v rozporu s § 29 zákona o půdě (blokační ustanovení) a tedy absolutně neplatný."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 493/2013","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu Královské kanonie o určení vlastnictví státu. Dospěl k závěru, že Královská kanonie nebyla v rozhodném období vlastníkem pozemku, § 29 zákona o půdě nebyl naplněn, a kupní smlouva se stěžovatelem není neplatná. Podpůrně uvedl, že i kdyby byla neplatná, stěžovatel jednal v dobré víře a jeho právo je silnější.","court":"Okresní soud v Chebu","decisionDate":"2015-03-24"},{"fileNumber":"64 Co 245/2015","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek okresního soudu a určil, že vlastníkem pozemku je Česká republika – Státní pozemkový úřad. Dovodil, že Královská kanonie byla vlastníkem v rozhodném období, převod na stěžovatele byl v rozporu s § 29 zákona o půdě a absolutně neplatný, a stěžovatel nemohl nabýt vlastnictví v dobré víře s ohledem na ujednání kupní smlouvy.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"2015-09-01"},{"fileNumber":"28 Cdo 1158/2016","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele i Státního pozemkového úřadu. Uvedl, že k prolomení blokačních účinků § 29 zákona o půdě nepostačuje sama dobrá víra nabyvatele ani institut finanční náhrady, a že odkaz na judikaturu ÚS o nabytí od nevlastníka není přiléhavý.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2017-06-13"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy (krajský a Nejvyšší) pochybily, když při posuzování platnosti převodu pozemku v rozporu s § 29 zákona o půdě nezkoumaly konkrétní okolnosti případu a neposkytly ochranu dobré víře stěžovatele, čímž porušily jeho právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny).","sourceRefs":["S0012","S0024"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033","S0035","S0038","S0041","S0042","S0045"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"ÚS shledal, že krajský soud a Nejvyšší soud porušily čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny, protože nezkoumaly konkrétní okolnosti případu a mechanicky aplikovaly § 29 zákona o půdě bez zvážení možnosti prolomení blokace. ÚS zdůraznil, že při střetu základních práv (vlastnické právo stěžovatele vs. restituční nárok církve) je nutné poměřovat všechny okolnosti a dát přednost tomu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti. V tomto případě stěžovatel jednal v dobré víře, byl ujištěn státem, pozemek dlouhodobě užíval a nabyl jej úplatně. Okresní soud tyto okolnosti správně zohlednil, ale odvolací a dovolací soud je ignorovaly. ÚS odkázal na své dřívější nálezy (sp. zn. I. ÚS 2166/10, Pl. ÚS 9/07, Pl. ÚS 10/13) a konstatoval, že k prolomení blokace nepostačuje pouhá dobrá víra, ale musí být dány další mimořádné okolnosti, které zde byly dány.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel jednal v dobré víře, byl ujištěn prohlášením Pozemkového fondu ČR v kupní smlouvě, pozemek užíval od roku 1991, je zemědělec, a nabytí bylo úplatné. Odkazuje na nález sp. zn. I. ÚS 2166/10, který připouští prolomení blokace za mimořádných okolností.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0038","S0041","S0042"],"sourceRefs":["S0012","S0030"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Josef Janda"],"courtExplanation":"ÚS shledal, že krajský soud a Nejvyšší soud nezkoumaly konkrétní okolnosti a mechanicky aplikovaly § 29, čímž porušily práva stěžovatele. Dobrá víra stěžovatele byla podložena ujištěním státu a dalšími okolnostmi (věk, dlouhodobé užívání, úplatnost)."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Josef Janda"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":6,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0045"],"interpretation":"K prolomení blokačního ustanovení § 29 zákona o půdě nepostačuje pouhá dobrá víra nabyvatele, nýbrž musí být dány i další konkrétní okolnosti mimořádného významu odůvodňující poskytnutí ochrany základnímu vlastnickému právu nabyvatele tak, aby výsledné rozhodnutí bylo možno vnímat jako spravedlivé z hlediska vyvážené ochrany základních práv dotčených subjektů.","regulations":"§ 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":9},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0001"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2017 č. j. 28 Cdo 1158/2016-241, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0001"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 9. 2015 č. j. 64 Co 245/2015-192, kterým byl změněn rozsudek okresního soudu a určeno vlastnictví státu","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo vlastnit majetek"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Krajský soud a Nejvyšší soud neposkytly ochranu vlastnickému právu stěžovatele, když mechanicky aplikovaly § 29 zákona o půdě bez zohlednění konkrétních okolností svědčících pro prolomení blokace.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0042"],"right":"právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Soudy se řádně nevypořádaly s argumentací stěžovatele a neprovedly ústavně konformní výklad práva, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0038","S0041"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Plzni","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2017 č. j. 28 Cdo 1158/2016-241 a rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 1. září 2015 č. j. 64 Co 245/2015-192 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo stěžovatele vlastnit majetek zakotvené v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Plzni","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2017 č. j. 28 Cdo 1158/2016-241 a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 1. září 2015 č. j. 64 Co 245/2015-192 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 2166/10","sourceRefs":["S0030"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Za specifických okolností (dobrá víra nabyvatele, ujištění státem, úplatnost) lze výjimečně prolomit blokaci církevního majetku podle § 29 zákona o půdě.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.2166.10.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:2000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.2166.10.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.1158.2016.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2018:2.US.2640.17.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2018:2.US.2640.17.1"}}