{"document_id":"ECLI:CZ:US:2018:2.US.2941.17.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2941/17","ecli":"ECLI:CZ:US:2018:2.US.2941.17.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2941-17_1","decision_date":"2018-04-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Závaznost právního názoru Ústavního soudu v řízení po kasačním nálezu; střet vlastnického práva stěžovatele ke stavbám a legitimního očekávání církve na vydání pozemků po přijetí zákona o církevních restitucích","legal_sentence":"Vykonatelný nález Ústavního soudu je závazný pro všechny orgány i osoby včetně samotného Ústavního soudu a zakládá nepominutelnou procesní překážku věci rozhodnuté, která brání jakémukoli dalšímu meritornímu přezkumu či přehodnocení věci. Požadavky na reflektování kasačního nálezu v následném rozhodnutí obecného soudu jsou výrazně přísnější, než je tomu v případě tzv. precedenční závaznosti. V případě precedenční závaznosti nálezů Ústavního soudu existuje možnost, aby obecný soud (ne)reflektoval jeho právní názory a v dobré víře předestřel konkurující úvahy, na jejichž základě započne s Ústavním soudem ústavněprávní justiční dialog. Kasační závaznost však lze reflektovat pouze bezpodmínečným respektováním nálezu Ústavního soudu. Kasační závaznost rozhodnutí ustupuje jen tehdy, pokud nižší soud při dalším řízení zjistí fakta, kterými bude věc dostatečně odlišena od podoby, v níž byla předtím předložena instančně vyššímu soudu a na jejímž základě vyšší soud zaujal svůj právní názor. Pokud by byly odlišnosti dostatečně právně relevantní pro to, aby se daný právní názor vyššího soudu neuplatnil, nebyl by soud tímto názorem vázán. Účelu blokace církevního majetku lze ve zcela výjimečných případech dosáhnout i jinými prostředky, kromě restituce naturální může jít i o restituci relutární, resp. kombinaci obou těchto prostředků. Městský soud v Praze a Nejvyšší soud nectily závěr Ústavního soudu, že je v této věci namístě poskytnout ochranu vlastnickému právu stěžovatele, pokud koliduje s formálním vlastnickým právem státu zeslabeným legitimním očekáváním církve na majetkové vypořádání. Nezohlednily připomenutí Ústavního soudu, že maximou při volbě metod zmírnění křivd je nezpůsobení křivd nových, a to i na straně třetích osob. Vlastnické právo stěžovatele proto tvoří hranici pro domáhání se ochrany legitimního očekávání církve skrze naturální restituci.","metadata_regulation_keys":["229/1991:§29","40/1964:§135c","428/2012","1/1993:čl89","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Závaznost právního názoru Ústavního soudu v řízení po kasačním nálezu; střet vlastnického práva stěžovatele ke stavbám a legitimního očekávání církve na vydání pozemků po přijetí zákona o církevních restitucích","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Dne 21. 8. 1992 stěžovatel uzavřel kupní smlouvu se státním podnikem, na jejímž základě nabyl do vlastnictví pozemky a stavby (zahradnictví). Smlouva byla schválena příslušnými orgány. Kupní cena činila 751 242 Kčs."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"V roce 2002 s pravomocí soudy shledaly kupní smlouvu částečně neplatnou v rozsahu převodu pozemků, neboť státní podnik s nimi nemohl disponovat. Vlastníkem pozemků se stal stát (Pozemkový fond ČR, později Státní pozemkový úřad). Stěžovatel zůstal vlastníkem staveb na těchto pozemcích."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"V roce 2005 stěžovatel podal žalobu na přikázání pozemků do svého vlastnictví za náhradu. Obvodní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že právní úprava neumožňuje takovou úpravu a že pozemky jsou blokovány jako historický církevní majetek podle § 29 zákona o půdě. Městský soud potvrdil, Nejvyšší soud odmítl dovolání."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 2166/10 ze dne 22. 2. 2011 zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů. Konstatoval, že obecné soudy pominuly specifické okolnosti případu a neposkytly ochranu vlastnickému právu stěžovatele. Uložil, že je namístě prolomit blokaci církevního majetku a zaplnit mezeru v právu analogií, přičemž vlastnické právo stěžovatele tvoří hranici pro naturální restituci církve."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"V novém řízení obvodní soud žalobě vyhověl, ale městský soud na odvolání žalovaného žalobu zamítl. Městský soud uvedl, že po přijetí zákona o církevních restitucích (č. 428/2012 Sb.) má vedlejší účastnice (církev) konkrétní nárok na vydání pozemků, který převažuje nad právem stěžovatele. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl s tím, že nález Ústavního soudu nezakládá nárok na přikázání pozemku a že změna právní úpravy odůvodňuje odlišné posouzení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"neuvedeno","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele na přikázání pozemků. Uvedl, že právní úprava neumožňuje takovou úpravu, stavby by musely být neoprávněné, a pozemky jsou blokovány jako církevní majetek.","court":"Obvodní soud pro Prahu 4","decisionDate":"neuvedeno (první řízení)"},{"fileNumber":"64 Co 16/2016-487","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil zamítavý rozsudek obvodního soudu. Uvedl, že po přijetí zákona o církevních restitucích má církev konkrétní nárok na vydání pozemků, který převažuje nad právem stěžovatele. Neshledal mimořádné okolnosti pro prolomení blokace.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"12. 5. 2016"},{"fileNumber":"22 Cdo 5850/2016-546","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele. Uvedl, že nález Ústavního soudu nezakládá nárok na přikázání pozemku, že analogie není možná, a že přijetí zákona o církevních restitucích vyžaduje jiné posouzení. Upřednostnění nároku církve odpovídá judikatuře.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 6. 2017"},{"fileNumber":"I. ÚS 2166/10","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů. Konstatoval porušení práva na spravedlivý proces a vlastnického práva stěžovatele. Uložil, že je namístě prolomit blokaci církevního majetku a zaplnit mezeru v právu analogií, přičemž vlastnické právo stěžovatele tvoří hranici pro naturální restituci církve.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"22. 2. 2011"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda městský soud a Nejvyšší soud při vydání napadených rozhodnutí respektovaly kasační závaznost nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2166/10, a tím neporušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0013","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0028","S0029"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud konstatoval, že městský soud a Nejvyšší soud nerespektovaly kasační závaznost nálezu sp. zn. I. ÚS 2166/10. Tento nález výslovně uvedl, že je namístě poskytnout ochranu vlastnickému právu stěžovatele skrze analogickou aplikaci soukromoprávních ustanovení a že vlastnické právo stěžovatele tvoří hranici pro naturální restituci církve. Přijetí zákona o církevních restitucích nepředstavovalo dostatečně relevantní změnu skutkového stavu, neboť Ústavní soud s budoucím zákonem vědomě pracoval. Obecné soudy se odchýlily od právního názoru Ústavního soudu, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Městský soud zcela popřel předchozí nález Ústavního soudu, který prolomil blokační ustanovení. Obecné soudy podřídily své rozhodnutí mechanickému výkladu zákona o církevních restitucích a nadřadily právo církve nad právo stěžovatele, ačkoli Ústavní soud uvedl, že vlastnické právo stěžovatele tvoří hranici pro naturální restituci.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0027","S0028","S0029"],"sourceRefs":["S0013"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Josef Lohmann"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy nerespektovaly kasační závaznost, neboť se odchýlily od právního názoru vysloveného v nálezu I. ÚS 2166/10, a to bez dostatečně relevantní změny skutkového stavu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Josef Lohmann"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":2},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda přijetí zákona o církevních restitucích (č. 428/2012 Sb.) představuje natolik podstatnou změnu okolností, že by odůvodňovala odklon od právního názoru vysloveného v kasačním nálezu Ústavního soudu.","sourceRefs":["S0011","S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by přijetí zákona o církevních restitucích představovalo natolik podstatnou změnu, která by odůvodňovala odklon od kasačního nálezu. Ústavní soud v nálezu I. ÚS 2166/10 s budoucím zákonem vědomě pracoval a jeho závěry přijal navzdory očekávanému zákonnému vyrovnání s církvemi.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Nejvyšší soud","Městský soud v Praze"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda je možné na základě analogické aplikace zákona vydat konstitutivní rozhodnutí o přikázání pozemků do vlastnictví stěžovatele.","sourceRefs":["S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026","S0027"],"text":"Ústavní soud potvrdil, že v daném případě je namístě analogická aplikace soukromoprávních ustanovení, jak uvedl již v nálezu I. ÚS 2166/10. Tento závěr je součástí kasační závaznosti a obecné soudy jej musí respektovat.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Nejvyšší soud"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":true,"precedent_relies_on_superseded_indirect":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0028"],"interpretation":"Kasační závaznost nálezu Ústavního soudu je závazností takřka absolutní; obecný soud je vázán právním názorem Ústavního soudu i v případě, že s ním nesouhlasí, a to za nezměněného skutkového stavu. Změna právní úpravy, kterou Ústavní soud při svém rozhodování předvídal a zohlednil, není dostatečně relevantní odlišností pro neuplatnění tohoto názoru.","regulations":"čl. 89 odst. 2 Ústavy, § 82 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017 č. j. 22 Cdo 5850/2016-546","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2016 č. j. 64 Co 16/2016-487","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost splňuje všechny požadované náležitosti a podmínky pro projednání.","sourceRefs":["S0020"]},"findings":[{"reason":"Městský soud a Nejvyšší soud nerespektovaly kasační závaznost nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2166/10, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0029"],"right":"právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je v dalším řízení vázán právním názorem Ústavního soudu. Bude muset znovu posoudit odvolání žalovaného proti rozsudku obvodního soudu a s náležitým odůvodněním, respektujícím závěry tohoto nálezu, o něm rozhodnout."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017 č. j. 22 Cdo 5850/2016-546 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2016 č. j. 64 Co 16/2016-487","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017 č. j. 22 Cdo 5850/2016-546 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2016 č. j. 64 Co 16/2016-487 bylo porušeno právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017 č. j. 22 Cdo 5850/2016-546 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2016 č. j. 64 Co 16/2016-487","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 2166/10","sourceRefs":["S0025","S0026"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"V daném případě je namístě poskytnout ochranu vlastnickému právu stěžovatele skrze analogickou aplikaci soukromoprávních ustanovení; vlastnické právo stěžovatele tvoří hranici pro naturální restituci církve.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.2166.10.1","precedent_source_units":["legal_question:3000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2011:1.US.2166.10.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2018:2.US.2941.17.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2018:2.US.2941.17.1"}}