{"document_id":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 2551/16","ecli":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-2551-16_1","decision_date":"2018-03-27","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Povinnost veřejného vyhlášení rozsudku Nejvyšším soudem a posouzení totožnosti skutku při změně žaloby z plnění ze smlouvy na náhradu škody","legal_sentence":"I. Zamítá-li Nejvyšší soud dovolání nebo mění-li anebo zrušuje rozsudek odvolacího soudu ( § 243f odst. 4 občanského soudního řádu ), musí podle pravidel řádně vedeného soudního řízení podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky rozsudek vyhlásit veřejně, a to i když ve věci rozhodoval bez jednání ( § 243a občanského soudního řádu ); k tomu je povinen obeslat účastníky řízení a vhodným způsobem o tom vyrozumět veřejnost. II. Posuzují-li obecné soudy v souvislosti s námitkou promlčení otázku, zda byla přes změny ve skutkových tvrzeních žalobce v průběhu soudního řízení zachována tzv. totožnost skutku, musí v souladu s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vzít do úvahy individuální okolnosti případu i konkrétní právní úpravu; aby šlo o tentýž skutek, musí nově uváděná tvrzení vycházet ze stejné \"životní události\" a alespoň co do své podstaty se shodovat s původně uváděnými tvrzeními, a to zejména ve vztahu k tzv. následku.","metadata_regulation_keys":["513/1991:§391","513/1991:§268","99/1963:§156","99/1963:§243b","99/1963:§211","99/1963:§223","1/1993:čl96","2/1993:čl36","2/1993:čl38"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Povinnost veřejného vyhlášení rozsudku Nejvyšším soudem a posouzení totožnosti skutku při změně žaloby z plnění ze smlouvy na náhradu škody","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka (INSKY, spol. s r. o.) se žalobou ze dne 15. 3. 2010 domáhala po vedlejším účastníkovi (Česká pošta, s. p.) zaplacení 35 631 784 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo na výstavbu sběrného přepravního uzlu. Cena díla byla sjednána rámcově do 600 000 000 Kč a specifikována v dodatcích č. 1 až 7."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Vedlejší účastník namítl absolutní neplatnost dodatků pro rozpor se zákonem o veřejných zakázkách a uplatnil vzájemný návrh na vydání bezdůvodného obohacení. Stěžovatelka následně dne 6. 12. 2011 změnila žalobu a uplatnila nárok na náhradu škody podle § 268 obchodního zákoníku s tvrzením, že neplatnost smlouvy zavinil vedlejší účastník."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"Městský soud v Praze žalobu zamítl pro promlčení, neboť změna žaloby byla učiněna po uplynutí čtyřleté promlčecí doby. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí zrušil s tím, že původní žaloba stavěla promlčení i pro nárok na náhradu škody, neboť skutkový základ zůstal stejný."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Nejvyšší soud k dovolání vedlejšího účastníka změnil usnesení odvolacího soudu a potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně. Dovodil, že nárok na plnění ze smlouvy a nárok na náhradu škody mají odlišný skutkový základ, a proto změna žaloby představuje nový nárok, který byl uplatněn až po promlčení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"14 Cm 41/2010","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky o zaplacení 35 631 784 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil stěžovatelce zaplatit soudní poplatek 776 100 Kč (výrok II), vyhověl vzájemnému návrhu vedlejšího účastníka a uložil stěžovatelce zaplatit 7 598 338,35 Kč s úrokem (výrok III) a náklady řízení (výrok IV). Důvodem zamítnutí žaloby bylo promlčení nároku na náhradu škody uplatněného změnou žaloby.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2013-03-01"},{"fileNumber":"1 Cmo 167/2013","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek městského soudu ve výrocích I, III a IV a vrátil věc k dalšímu řízení. Uvedl, že původní žaloba stavěla promlčení i pro nárok na náhradu škody, neboť skutkový základ (neuhrazené faktury) zůstal stejný; ohledně části nároku (ušlý zisk z pozastávek) je třeba posoudit promlčení znovu.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2014-01-28"},{"fileNumber":"23 Cdo 2741/2014","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Změnil usnesení vrchního soudu v části týkající se výroku I rozsudku městského soudu a potvrdil zamítnutí žaloby. Dovodil, že nárok na plnění ze smlouvy a nárok na náhradu škody mají odlišný skutkový základ, a proto změna žaloby představuje nový nárok uplatněný až po promlčení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2016-04-28"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda Nejvyšší soud při posouzení totožnosti skutku a promlčení nároku na náhradu škody porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0016","S0037"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0040","S0045","S0052"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud nedostatečně odůvodnil své závěry o totožnosti skutku, paušalizoval rozdíly mezi nároky a nezohlednil, že stěžovatelka nemohla předvídat právní kvalifikaci neplatnosti smlouvy. Tím porušil právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Soud konstatoval, že při posuzování totožnosti skutku je třeba hledat spravedlivou rovnováhu mezi právní jistotou a právem na soudní ochranu; žalobci nelze klást k tíži neznalost práva, kterou nelze označit za trestuhodnou.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Pro stavení promlčení je rozhodující podání původní žaloby, ze které je zřejmé, čeho se domáhá a po kom; změna právní kvalifikace nemění skutek, a proto nárok na náhradu škody nebyl promlčen.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0012","S0037"],"sourceRefs":["S0016"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka INSKY, spol. s r. o."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud považoval nárok na náhradu škody za nový nárok s odlišným skutkovým základem, a proto změna žaloby nezpůsobila stavení promlčení k původnímu datu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka INSKY, spol. s r. o."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Listina se nezměnila; právo na soudní ochranu zůstává stejné.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["23/1991:čl36"],"continuity_old_key":"513/1991:§402","arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0046"],"interpretation":"Pro zachování totožnosti skutku při změně žaloby musí nově uváděné skutečnosti vycházet ze stejné životní události a alespoň co do podstaty se shodovat s původně uváděnými, zejména ve vztahu k následku.","regulations":"§ 402 obchodního zákoníku (účinky změny žaloby)","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0045"],"interpretation":"Při posuzování totožnosti skutku je třeba hledat spravedlivou rovnováhu mezi právní jistotou a právem na soudní ochranu; žalobci nelze klást k tíži neznalost práva, kterou nelze označit za trestuhodnou.","regulations":"čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016 č. j. 23 Cdo 2741/2014-450, kterým bylo změněno usnesení Vrchního soudu v Praze a potvrzen zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze ve výroku I.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 96 odst. 2 Ústavy","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, je přípustná a nebyly shledány důvody pro odmítnutí.","sourceRefs":["S0024"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud nedostatečně odůvodnil své závěry o totožnosti skutku, čímž porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0052"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je povinen znovu posoudit otázku totožnosti skutku a své závěry přezkoumatelným způsobem odůvodnit s přihlédnutím k ústavněprávním aspektům, zejména k principu spravedlivé rovnováhy mezi právní jistotou a právem na soudní ochranu."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016 č. j. 23 Cdo 2741/2014-450","kind":"FIND_VIOLATION","text":"I. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016 č. j. 23 Cdo 2741/2014-450 byla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016 č. j. 23 Cdo 2741/2014-450","kind":"QUASH_DECISION","text":"II. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016 č. j. 23 Cdo 2741/2014-450 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 216/16","sourceRefs":["S0020","S0030"],"usage":"REFERENCED","proposition":"K porušení zásady kontradiktornosti by mohlo dojít, pokud by dovolací soud dospěl k odlišnému závěru než nižší soudy, aniž by otázky učinil předmětem diskuse stran.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2017:4.US.216.16.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["finding:950000","legal_sentence:990000","legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2017:4.US.216.16.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.2741.2014.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":9,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":9,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":1,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1"}}