{"document_id":"ECLI:CZ:US:2019:1.US.1091.19.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 1091/19","ecli":"ECLI:CZ:US:2019:1.US.1091.19.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-1091-19_1","decision_date":"2019-07-17","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Posouzení stavení promlčecí doby při podání rozhodčí žaloby na základě neplatné rozhodčí doložky po sjednocení judikatury a zneužití práva věřitelem","legal_sentence":"I. Z čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod , podle něhož každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, vyplývá požadavek ve vztahu k zákonné úpravě soukromoprávních vztahů, že jejich vznik musí vycházet z respektu a ochrany autonomie vůle smluvních subjektů. Ochrana autonomie vůle nicméně není absolutní a může být proporcionálně omezena, ať už s ohledem na jiný ústavní princip, nebo za účelem ochrany základního práva jednotlivce či určitého ústavně aprobovaného veřejného zájmu. Jedním z omezení autonomie vůle, jež lze dovodit z ústavního principu rovnosti podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod , je požadavek ochrany slabší strany, jejímž typickým příkladem je ochrana spotřebitele. II. Rozhodčí smlouva, která neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc nebo konkrétní způsob jeho určení, nýbrž pouze odkazuje na rozhodčí řád , je pro obcházení zákona smlouvou absolutně neplatnou. Jedním z důsledků neplatnosti rozhodčí doložky je okolnost, že rozhodčí nález na základě ní vydaný není způsobilým exekučním titulem. Pokud přesto byla exekuce zahájena a je v ní pokračováno, je nutné ji v každé fázi zastavit pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu , a to i tehdy, jestliže povinný neplatnost rozhodčí doložky v průběhu rozhodčího řízení nenamítal. Není přitom podstatné, že samotný rozhodčí nález nebyl formálně zrušen. III. Zahájení rozhodčího řízení vede ke stavení promlčecí doby podle § 403 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, i tehdy, jestliže je později rozhodčí nález zrušen nebo je konstatována jeho nevykonatelnost. Pokud věřitelé uplatnili rozhodčí doložku před 11. 5. 2011, tedy přede dnem vydání sjednocujícího usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 , které dovodilo neplatnost rozhodčích doložek bez přímého označení rozhodce, činili tak v období neustálené změny rozhodovací praxe obecných soudů k rozhodčím doložkám a použije se na ně ustanovení o stavení promlčecí doby. Neústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu. S takovýmto postupem nemůže být spjato stavení promlčecích lhůt nejen v předmětném rozhodčím řízení, ale ani v případném navazujícím vykonávacím řízení založeném na (neplatném) rozhodčím nálezu.","metadata_regulation_keys":["120/2001:§40","216/1991:§16","216/1991:§31","216/1991:§14","40/1964:§112","40/1964:§39","513/1991:§402","513/1991:§497","513/1991:§403","513/1991:§408","99/1963:§2","99/1963:§268","99/1963:§237","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení stavení promlčecí doby při podání rozhodčí žaloby na základě neplatné rozhodčí doložky po sjednocení judikatury a zneužití práva věřitelem","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Dne 21. 9. 2009 uzavřela vedlejší účastnice (Home Credit, a.s.) se stěžovatelem (spotřebitel) smlouvu o úvěru podle obchodního zákoníku; součástí smlouvy byla rozhodčí doložka, která neobsahovala přímé určení rozhodce. Stěžovatel čerpal úvěr do výše 16 529,80 Kč, ale řádně jej nesplácel."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Vedlejší účastnice od smlouvy odstoupila a dne 23. 2. 2012 podala rozhodčí žalobu k Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. Dne 23. 5. 2012 byl vydán rozhodčí nález, kterým bylo žalobě vyhověno. Na základě tohoto nálezu byla usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. 10. 2012 nařízena exekuce na majetek stěžovatele."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Usnesením exekučního soudu ze dne 17. 4. 2015 byla exekuce zastavena podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., neboť rozhodčí doložka byla neplatná (rozhodce nebyl určen transparentně) a rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem."},{"sourceRefs":["S0013","S0022"],"text":"Dne 21. 7. 2015 podala vedlejší účastnice u okresního soudu žalobu na zaplacení dlužné částky 16 736,80 Kč s příslušenstvím. Stěžovatel vznesl námitku promlčení s odůvodněním, že vedlejší účastnice podala rozhodčí žalobu až po 11. 5. 2011, kdy již Nejvyšší soud sjednotil judikaturu o neplatnosti rozhodčích doložek bez přímého určení rozhodce, a proto si musela být vědoma neplatnosti doložky."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"18 C 228/2015-163","sourceRefs":["S0013","S0014"],"outcomeSummary":"Rozsudkem vyhověl žalobě vedlejší účastnice; dospěl k závěru, že promlčecí doba byla stavena po dobu exekučního řízení, a proto nedošlo k promlčení.","court":"Okresní soud v Mladé Boleslavi","decisionDate":"2015-11-11"},{"fileNumber":"32 Co 48/2016-250","sourceRefs":["S0016","S0017"],"outcomeSummary":"Změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl; dovodil, že exekuční řízení nevede ke stavení promlčecí doby a že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2016-04-25"},{"fileNumber":"33 Cdo 5258/2016-319","sourceRefs":["S0018","S0019"],"outcomeSummary":"Vyhověl dovolání vedlejší účastnice a zrušil rozsudek krajského soudu; konstatoval, že k stavení promlčecí doby dochází i při neplatné rozhodčí doložce a že po zastavení exekuce je třeba analogicky aplikovat § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2017-10-12"},{"fileNumber":"32 Co 48/2016-347","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Po vrácení věci potvrdil rozsudek okresního soudu, jímž bylo žalobě vyhověno; řídil se právním názorem Nejvyššího soudu.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2017-12-12"},{"fileNumber":"33 Cdo 1872/2018-386","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele jako nepřípustné, neboť neshledal žádný z důvodů přípustnosti podle § 237 o. s. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2019-01-17"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda podání rozhodčí žaloby po 11. 5. 2011 s vědomím neplatnosti rozhodčí doložky představuje zneužití práva, které vylučuje stavení promlčecí doby.","sourceRefs":["S0065","S0066"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0066","S0067","S0069"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že vedlejší účastnice zneužila práva, když podala rozhodčí žalobu po 11. 5. 2011, ačkoli si musela být vědoma neplatnosti rozhodčí doložky. Toto jednání nemůže vyvolat právní účinky stavení promlčecí doby. Obecné soudy tím, že poskytly ochranu takovému jednání, porušily základní práva stěžovatele.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Vedlejší účastnice podala rozhodčí žalobu až po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, ačkoli si musela být vědoma neplatnosti rozhodčí doložky; její jednání je proto zneužitím práva a nemůže vést ke stavení promlčecí doby.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0065","S0066"],"sourceRefs":["S0022"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Roman Pučalík"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že vedlejší účastnice jako významný poskytovatel nebankovních úvěrů musela být s judikaturou seznámena a její jednání bylo motivováno snahou získat neoprávněnou výhodu, což naplňuje znaky zneužití práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Roman Pučalík"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda výklad § 403 odst. 1 obchodního zákoníku a § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, podle něhož dochází ke stavení promlčecí doby i při neplatné rozhodčí doložce, je ústavně konformní.","sourceRefs":["S0059"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060"],"text":"Ústavní soud považuje výklad Nejvyššího soudu za ústavně konformní, neboť je podložen systematickými a teleologickými argumenty a nevybočuje z mezí výkladu. Obecně platí, že k stavení promlčecí doby dochází i při neplatné rozhodčí doložce, s výjimkou případů zneužití práva.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel Roman Pučalík"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0060","S0067"],"interpretation":"K stavení promlčecí doby dochází i při zahájení rozhodčího řízení na základě neplatné rozhodčí doložky, s výjimkou případů, kdy věřitel v době podání rozhodčí žaloby věděl nebo musel vědět o neplatnosti doložky, zejména pokud tak učinil po 11. 5. 2011, kdy Nejvyšší soud sjednotil judikaturu o neplatnosti rozhodčích doložek bez přímého určení rozhodce.","regulations":"§ 403 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019 č. j. 33 Cdo 1872/2018-386, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2017 č. j. 32 Co 48/2016-347, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu vyhovující žalobě","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. 33 Cdo 5258/2016-319, jímž byl zrušen původní rozsudek krajského soudu (kasační rozhodnutí)","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na ochranu majetku"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. 33 Cdo 5258/2016-319 byla odmítnuta jako nepřípustná, neboť se jedná o kasační rozhodnutí, které není posledním procesním prostředkem k ochraně práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ve zbývající části byla ústavní stížnost přípustná.","sourceRefs":["S0040","S0041"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy poskytly ochranu jednání vedlejší účastnice, které představovalo zneužití práva, čímž porušily základní práva stěžovatele.","regulations":"čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0069"],"right":"právo na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou v dalším řízení vázány právním názorem Ústavního soudu, že podání rozhodčí žaloby po 11. 5. 2011 s vědomím neplatnosti rozhodčí doložky představuje zneužití práva, a proto nevede ke stavení promlčecí doby."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019 č. j. 33 Cdo 1872/2018-386 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2017 č. j. 32 Co 48/2016-347","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2019 č. j. 33 Cdo 1872/2018-386 a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2017 č. j. 32 Co 48/2016-347 byla porušena základní práva stěžovatele na ochranu majetku a soudní ochranu podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2019 č. j. 33 Cdo 1872/2018-386 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2017 č. j. 32 Co 48/2016-347","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2019 č. j. 33 Cdo 1872/2018-386 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2017 č. j. 32 Co 48/2016-347 se ruší."},{"targetAct":"ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017 č. j. 33 Cdo 5258/2016-319","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010","sourceRefs":["S0012"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Rozhodčí doložka, která neobsahuje přímé určení rozhodce, je neplatná.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2011:31.CDO.1945.2010.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["finding:950000","legal_question:1000","interpretation:900000","legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2011:31.CDO.1945.2010.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1872.2018.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":1,"legal_sentence_continuity_old_key":"513/1991:§268","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2019:1.US.1091.19.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2019:1.US.1091.19.1"}}