{"document_id":"ECLI:CZ:US:2019:3.US.1336.18.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1336/18","ecli":"ECLI:CZ:US:2019:3.US.1336.18.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1336-18_1","decision_date":"2019-01-08","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení platnosti rozhodčí doložky a priority výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy","legal_sentence":"1. Jedním ze základních principů výkladu smluv je přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li samozřejmě oba tyto výklady možné [viz § 574 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, a nálezy Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005 sp. zn. I. ÚS 625/03 (N 84/37 SbNU 157), ze dne 26. 1. 2016 sp. zn. II. ÚS 2124/14 (N 13/80 SbNU 163) a další]. 2. Postup obecných soudů, které zamítly návrh stěžovatelky na nařízení exekuce proti vedlejšímu účastníkovi řízení, neboť rozhodčí doložku, jež v jedné části splňovala požadavky na ni kladené z pohledu transparentnosti (určovala konkrétního rozhodce, který měl spor rozhodovat), v druhé části však nikoliv (neboť ponechávala výběr rozhodce na vůli jedné smluvní strany), považovaly za absolutně neplatnou jako celek i přesto, že daný spor nakonec skutečně rozhodoval rozhodce, který byl z pohledu nároků kladených na transparentnost rozhodčích doložek určen v rozhodčí doložce řádně, je tak třeba hodnotit jako přehnaně formalistický, ve svém důsledku zasahující do autonomie vůle smluvních stran. 3. Ústavní soud přitom nesdílí názor Nejvyššího soudu vyslovený např. v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2012 sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 , rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013 sp. zn. 23 Cdo 1112/2013 , rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2014 sp. zn. 33 Cdo 2504/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4529/2014 , že by částečná neplatnost ujednání o určení rozhodců ( § 41 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník) vnášela tak značnou nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení, že by kvůli tomu musela být rozhodčí doložka sankcionována neplatností jako celek. Naopak, s ohledem na výše uvedený výklad a principy smluvní volnosti je třeba zaujmout takové stanovisko, podle něhož bude vůle stran chráněna v maximální možné míře.","metadata_regulation_keys":["216/1994:§7","40/1964:§39","40/1964:§41","1/1993:čl2","2/1993:čl36","2/1993:čl2"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení platnosti rozhodčí doložky a priority výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatelka (oprávněná) podala návrh na nařízení exekuce na základě rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Martinem Doubravou."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Rozhodčí doložka ve smlouvě určovala konkrétního rozhodce (JUDr. Martina Doubravu) a pro případ, že by nemohl rozhodnout, stanovila, že rozhodce vybere stěžovatelka ze seznamu vedeného při České leasingové a finanční asociaci."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Soudní exekutor zamítl návrh na nařízení exekuce, neboť rozhodčí doložku považoval za neplatnou jako celek, protože alternativní způsob určení rozhodce nebyl transparentní."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Krajský soud v Brně potvrdil toto rozhodnutí s odůvodněním, že rozhodčí doložka je neplatná jako celek, a to i přesto, že spor rozhodoval jmenovitě určený rozhodce."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť otázka byla v souladu s jeho ustálenou judikaturou."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"150 EX 2212/16-9","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh stěžovatelky na nařízení exekuce a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Důvodem byla neplatnost rozhodčí doložky jako celku.","court":"soudní exekutor JUDr. Ing. Petr Kučera, Exekutorský úřad Kladno","decisionDate":"3. 1. 2017"},{"fileNumber":"12 Co 24/2017-28","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozhodnutí soudního exekutora a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru o neplatnosti rozhodčí doložky jako celku.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"19. 9. 2017"},{"fileNumber":"20 Cdo 5905/2017","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné, neboť rozhodná právní otázka byla v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"6. 2. 2018"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda výklad rozhodčí doložky, který vede k její neplatnosti jako celku, ačkoli se nabízí výklad šetrnější (částečná neplatnost), porušuje právo stěžovatelky na autonomii vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0034","S0035","S0036"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy zvolily výklad, který vede k neplatnosti rozhodčí doložky jako celku, ačkoliv se nabízel výklad šetrnější (částečná neplatnost). Tento postup je přepjatě formalistický a zasahuje do autonomie vůle smluvních stran a práva na soudní ochranu. Ústavní soud zdůraznil prioritu výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, a odkázal na svou judikaturu (např. nález sp. zn. II. ÚS 2124/14).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Rozhodčí doložka je platná alespoň v té části, která určila konkrétního rozhodce, neboť ten byl určen transparentně; částečná neplatnost podle § 41 obč. zák. by měla být aplikována. Nenastoupilo-li alternativní určení rozhodce, není důvod sankcionovat neplatností doložku jako celek.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0034","S0035","S0036"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka (obchodní společnost Scania Finance Czech Republic, spol. s r. o.)"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy měly dát přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy jako celku, a že jejich postup byl přepjatě formalistický."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka (obchodní společnost Scania Finance Czech Republic, spol. s r. o.)"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0034","S0035"],"interpretation":"Při posuzování platnosti rozhodčí doložky je třeba dát přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy jako celku, před výkladem, který neplatnost zakládá, jsou-li oba výklady možné. Částečná neplatnost ujednání o určení rozhodců nevede automaticky k neplatnosti celé rozhodčí doložky, pokud část doložky (určení konkrétního rozhodce) je transparentní a byla naplněna.","regulations":"§ 39 a § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013","continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0009"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně potvrzující rozhodnutí exekutora","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0010"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny"},{"regulations":"čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na autonomii vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou stěžovatelkou, je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy zvolily výklad vedoucí k neplatnosti rozhodčí doložky jako celku, ačkoli se nabízel výklad šetrnější, čímž zasáhly do autonomie vůle stěžovatelky a porušily její právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 2 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0036"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na autonomii vůle (čl. 2 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a soudního exekutora","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. února 2018 sp. zn. 20 Cdo 5905/2017, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2017 č. j. 12 Co 24/2017-28 a usnesením soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, ze dne 3. ledna 2017 č. j. 150 EX 2212/16-9 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a soudního exekutora","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. února 2018 sp. zn. 20 Cdo 5905/2017, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. září 2017 č. j. 12 Co 24/2017-28 a usnesení soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, ze dne 3. ledna 2017 č. j. 150 EX 2212/16-9 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 2124/14","sourceRefs":["S0033"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost zakládá.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2124.14.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2016:2.US.2124.14.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"assessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Zásada přednosti platného výkladu je v novém občanském zákoníku výslovně zachována, závěr o preferenci výkladu ve prospěch platnosti obstojí.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§574"],"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5905.2017.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":3,"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§41","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2019:3.US.1336.18.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2019:3.US.1336.18.1"}}