{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:1.US.387.20.3","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 387/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:1.US.387.20.3","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-387-20_3","decision_date":"2020-05-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Výkon rozhodnutí o navrácení dítěte dle Haagské úmluvy a nařízení Brusel II bis; eurokonformní výklad § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.","legal_sentence":"Obecné soudy jsou povinny v řízení o výkonu rozhodnutí jiného členského státu ve věci rodičovské zodpovědnosti a únosu dítěte ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 interpretovat a aplikovat normy vnitrostátního práva \"eurokonformním\" způsobem tak, aby bylo dosaženo efektivní ochrany uneseného dítěte. Zastavením výkonu rozhodnutí soudu jiného členského státu ve věci rodičovské zodpovědnosti s odkazem na § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s právem na rodinný život zaručeným v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právem na péči o děti a jejich výchovu zaručeným čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod .","metadata_regulation_keys":["292/2013:§479","292/2013:§501","292/2013:§502","292/2013:§503","292/2013:§30","292/2013:§500","99/1963:§103","99/1963:§104","99/1963:§268","99/1963:§5","99/1963:§132","99/1963:§127","99/1963:§127a","99/1963:§129","1/1993:čl10","2/1993:čl32","2/1993:čl10","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Výkon rozhodnutí o navrácení dítěte dle Haagské úmluvy a nařízení Brusel II bis; eurokonformní výklad § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Nezletilý M. K. se narodil v roce 2011 a žil s oběma rodiči ve Spojeném království. V listopadu 2013 matka odcestovala s nezletilým do České republiky s tím, že jde o krátkou návštěvu, ale do Spojeného království se nevrátila."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Otec (stěžovatel) dosáhl u britského High Court of Justice vydání dvou rozhodnutí (19. 2. 2014 a 19. 3. 2014), která nařizovala matce vrátit nezletilého na území Anglie a Walesu. Matka tato rozhodnutí nesplnila."},{"sourceRefs":["S0014","S0015"],"text":"Otec podal návrh na navrácení dítěte podle Haagské úmluvy k Městskému soudu v Brně, který byl zamítnut s odůvodněním, že nezletilý neměl obvyklé bydliště ve Spojeném království. Krajský soud v Brně to potvrdil. Ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 3742/14 tato rozhodnutí zrušil s tím, že zjištění britského soudu o obvyklém bydlišti jsou pro české soudy závazná."},{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0019","S0020"],"text":"Po zrušujícím nálezu Městský soud v Brně řízení o návratu zastavil pro nedostatek podmínek řízení. Otec následně v červnu 2016 podal u Okresního soudu v Kladně návrh na výkon britských rozhodnutí. Okresní soud návrhu vyhověl, vyzval matku ke splnění povinnosti, uložil pokutu a nařídil mediaci, avšak matka povinnost nesplnila."},{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025"],"text":"V září 2018 matka navrhla zastavení výkonu rozhodnutí s odůvodněním, že návrat není v zájmu dítěte. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 18. 2. 2019 výkon rozhodnutí zastavil podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s odkazem na psychickou újmu dítěte. Krajský soud v Praze to potvrdil a Nejvyšší soud odmítl dovolání otce jako nepřípustné."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"9 Nc 11/2014-684","sourceRefs":["S0023"],"outcomeSummary":"Výkon rozhodnutí britského soudu zastaven podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s odůvodněním, že návrat dítěte není v jeho nejlepším zájmu a způsobil by mu psychickou újmu.","court":"Okresní soud v Kladně","decisionDate":"18. 2. 2019"},{"fileNumber":"32 Co 75/2019-737","sourceRefs":["S0024"],"outcomeSummary":"Usnesení okresního soudu potvrzeno. Odvolací soud po výslechu nezletilého dospěl k závěru, že návrat by znamenal psychickou újmu.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"29. 7. 2019"},{"fileNumber":"20 Cdo 3935/2019-792","sourceRefs":["S0025"],"outcomeSummary":"Dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle § 30 zákona o zvláštních řízeních soudních.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"4. 12. 2019"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy při zastavení výkonu rozhodnutí britského soudu o navrácení dítěte aplikací § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. postupovaly v souladu s eurokonformním výkladem a neporušily tím základní práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0028","S0029","S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0122","S0133"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy interpretovaly a aplikovaly § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v rozporu s jeho eurokonformním výkladem a smyslem, čímž porušily právo stěžovatele na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy) ve spojení s právem na rodinný život (čl. 10 odst. 2 Listiny) a právem na péči o děti (čl. 32 odst. 4 Listiny). Soudy měly nejprve posoudit, zda jsou britská rozhodnutí vykonatelná podle čl. 28 nařízení Brusel II bis, a zda nejsou dány důvody pro neuznání podle čl. 23 nařízení. Namísto toho se zabývaly otázkou nejlepšího zájmu dítěte, která náleží do návratového řízení podle Haagské úmluvy nebo do řízení o rodičovské zodpovědnosti.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že obecné soudy pominuly vykonatelnost britských rozhodnutí a znovu meritorně rozhodly o úpravě péče o dítě, čímž porušily jeho právo na spravedlivý proces a rodinný život. Zastavení výkonu rozhodnutí odporuje zásadám, že z protiprávního jednání nelze mít prospěch.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0116","S0122","S0133"],"sourceRefs":["S0028","S0029","S0030"],"importance":"CORE","parties":["C. R. K."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy aplikovaly § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v rozporu s eurokonformním výkladem, neboť se měly nejprve zabývat vykonatelností britských rozhodnutí podle nařízení Brusel II bis a důvody pro neuznání podle čl. 23 nařízení. Tím porušily stěžovatelova základní práva."}],"id":"LQ001","raisedBy":["C. R. K."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda byla ústavní stížnost podána včas, když dovolání stěžovatele bylo odmítnuto jako nepřípustné a odvolací soud poskytl nesprávné poučení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0051","S0052"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že s ohledem na nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podání dovolání nelze stěžovateli klást k tíži, že dovolání podal. Lhůta pro podání ústavní stížnosti byla zachována, neboť stěžovatel jednal v dobré víře ve správnost poučení.","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3}}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0116","S0122"],"interpretation":"Ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. je třeba v řízení o výkonu rozhodnutí soudu jiného členského státu EU ve věci rodičovské zodpovědnosti vykládat eurokonformně, tedy v souladu s nařízením Brusel II bis a Haagskou úmluvou. Nelze jej použít k meritornímu přezkumu otázky nejlepšího zájmu dítěte, která náleží do návratového řízení podle Haagské úmluvy nebo do řízení o rodičovské zodpovědnosti.","regulations":"§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0112","S0113"],"interpretation":"Rozhodnutí soudu členského státu původu nařizující navrácení dítěte podle čl. 11 odst. 8 nařízení Brusel II bis, osvědčené podle čl. 42, je vykonatelné v jiném členském státě bez nutnosti prohlášení vykonatelnosti a bez možnosti námitky. Rozhodnutí vydaná před zahájením návratového řízení podle Haagské úmluvy, která nejsou osvědčena podle čl. 42, jsou rozhodnutími ve věcech rodičovské zodpovědnosti a jejich výkon se řídí čl. 28 a násl. nařízení.","regulations":"čl. 11 odst. 8 a čl. 42 nařízení Brusel II bis","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0023"],"description":"Usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. 9 Nc 11/2014-684 ze dne 18. 2. 2019 o zastavení výkonu rozhodnutí britského soudu","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0024"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 75/2019-737 ze dne 29. 7. 2019, kterým bylo potvrzeno usnesení okresního soudu","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0025"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 3935/2019-792 ze dne 4. 12. 2019 o odmítnutí dovolání","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 10 odst. 2 Listiny","right":"právo na rodinný život"},{"regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny","right":"právo na péči o děti a jejich výchovu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas, neboť stěžovatel jednal v dobré víře v nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podání dovolání. Jiné důvody nepřípustnosti nebyly shledány.","sourceRefs":["S0051","S0052"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ002","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy aplikovaly § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v rozporu s eurokonformním výkladem, čímž porušily stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0122","S0133"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 Úmluvy)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Zastavením výkonu rozhodnutí o navrácení dítěte bylo zasaženo do práva stěžovatele na rodinný život.","regulations":"čl. 10 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0122","S0133"],"right":"právo na rodinný život (čl. 10 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Postupem soudů bylo znemožněno stěžovateli vykonávat rodičovská práva.","regulations":"čl. 32 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0122","S0133"],"right":"právo na péči o děti a jejich výchovu (čl. 32 odst. 4 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Okresní soud v Kladně má znovu posoudit, zda jsou předmětná britská rozhodnutí vykonatelná podle čl. 28 nařízení Brusel II bis, a zda nejsou dány důvody pro neuznání podle čl. 23 nařízení.","Okresní soud má neprodleně zahájit řízení o úpravě poměrů k nezletilému, případně ve spolupráci s britským soudem, a využít všech dostupných zákonných prostředků k zajištění práva dítěte na styk s oběma rodiči."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 75/2019-737 a usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. 9 Nc 11/2014-684","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 75/2019-737 ze dne 29. 7. 2019 a usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 9 Nc 11/2014-684 ze dne 18. 2. 2019 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s právem na rodinný život zaručeným v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právem na péči o děti a jejich výchovu zaručeným čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Všechna tři napadená usnesení","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 3935/2019-792 ze dne 4. 12. 2019, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 32 Co 75/2019-737 ze dne 29. 7. 2019 a usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. 9 Nc 11/2014-684 ze dne 18. 2. 2019 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 3742/14","sourceRefs":["S0112","S0114"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"Závěry nálezu sp. zn. II. ÚS 3742/14 o závaznosti rozhodnutí britského soudu osvědčeného podle čl. 42 nařízení Brusel II bis se neuplatní na rozhodnutí, která nebyla vydána podle čl. 11 odst. 8 nařízení.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2015:2.US.3742.14.1","precedent_source_units":["interpretation:900001"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2015:2.US.3742.14.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3935.2019.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:1.US.387.20.3","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:1.US.387.20.3"}}