{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:2.US.1307.19.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1307/19","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:2.US.1307.19.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1307-19_1","decision_date":"2020-05-20","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Restituční nárok podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, aplikace blokačního ustanovení § 9 odst. 1 a vliv náhrad poskytnutých dle mezivládních dohod na rozsah blokace","legal_sentence":"Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání pro vadu, kterou ve skutečnosti netrpělo, dochází tím k porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Vede-li zjištění, že došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, k omezení rozsahu restitučního nároku, je třeba obdobně omezit rozsah uplatnění blokačního ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, tak, že jako neplatné podle tohoto ustanovení budou posouzeny dispozice jen s takovým podílem na věci, na který se vztahuje restituční nárok. Zásah do práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny je totiž potřebný pouze v rozsahu podílu na věci, který má být podle restitučních předpisů vydán oprávněné osobě.","metadata_regulation_keys":["87/1991:§9","87/1991:§3","87/1991:§5","9/1963:§237","9/1963:§241a","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Restituční nárok podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, aplikace blokačního ustanovení § 9 odst. 1 a vliv náhrad poskytnutých dle mezivládních dohod na rozsah blokace","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Původními vlastníky domu č. p. X2 v Mariánských Lázních byli D. L. st. a G. L., prarodiče D. L. V roce 1943 byl dům z důvodu rasové perzekuce odňat a přešel na Deutsche Reichsfinanzverwaltung. Po válce byl v roce 1946 zkonfiskován jako majetek Německé říše. Později přešel na stát a v roce 1994 na město Mariánské Lázně."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"D. L. se domáhal vydání domu v restituci. V dubnu 1995 požádal město o vydání, neuspěl a obrátil se na soud. V roce 2003, zatímco probíhalo řízení o ústavní stížnosti, město prodalo dům jedné z nájemnic, která jej téhož dne prodala stěžovatelům L. J. a R. Š."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Ústavní soud nálezem sp. zn. I. ÚS 254/2000 ze dne 16. 3. 2004 zrušil předchozí rozhodnutí a konstatoval, že restituce je v tomto konkrétním případě možná."},{"sourceRefs":["S0015","S0016"],"text":"V dalším řízení okresní soud určil, že vlastníkem nemovitosti je město, a uložil vydat D. L. podíl 7/10. Krajský soud potvrdil vlastnictví města, ale nařídil vydání celé nemovitosti. Krajský soud nepřihlédl k tomu, že strýc D. L. byl odškodněn za 1/4 nemovitosti na základě mezivládních dohod z let 1949 a 1982."},{"sourceRefs":["S0019","S0020"],"text":"Nejvyšší soud zrušil výrok o vydání nemovitosti s tím, že odškodnění strýce se má promítnout do rozsahu restitučního nároku. Současně odmítl dovolání stěžovatelů pro vady, přestože stěžovatelé namítali, že odškodnění má vliv i na aplikaci blokačního ustanovení a tedy na určení vlastnictví."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"I. ÚS 254/2000","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Chebu a konstatoval, že restituce dle zákona o mimosoudních rehabilitacích je v tomto případě možná.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"16. 3. 2004"},{"sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Výrokem I určil, že vlastníkem nemovitosti je město Mariánské Lázně; výrokem II uložil městu uzavřít s D. L. dohodu o vydání v rozsahu 7/10; výrokem III žalobu ve zbytku zamítl.","court":"Okresní soud v Chebu","decisionDate":"26. 7. 2017"},{"fileNumber":"10 Co 12/2018-643","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Výrokem I potvrdil výrok o určení vlastnictví města; výrokem II změnil výrok o vydání tak, že město je povinno vydat celou nemovitost; výroky III a IV rozhodl o nákladech řízení.","court":"Krajský soud v Plzni","decisionDate":"14. 5. 2018"},{"fileNumber":"28 Cdo 4252/2018-708","sourceRefs":["S0019","S0020"],"outcomeSummary":"Výrokem I zrušil výrok II rozsudku krajského soudu o vydání nemovitosti a výroky III a IV o nákladech; výrokem II odmítl dovolání stěžovatelů pro vady.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"30. 1. 2019"}],"legalQuestions":[{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že odmítl jejich dovolání pro vady, ačkoliv dovolání obsahovalo vymezení předpokladů přípustnosti.","sourceRefs":["S0023","S0020"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0052"],"text":"Nejvyšší soud odmítl dovolání pro vadu, kterou netrpělo, čímž porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Dovolání obsahovalo vymezení předpokladů přípustnosti ve vztahu k výroku I rozsudku krajského soudu, neboť stěžovatelé namítali, že se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury (srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé v dovolání uvedli, že krajský soud se odchýlil od ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ohledně vlivu náhrad dle mezivládních dohod na rozsah restitučního nároku a blokačního ustanovení, čímž vymezili předpoklady přípustnosti dovolání.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0050","S0051"],"sourceRefs":["S0023"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelé L. J. a R. Š."],"courtExplanation":"Nejvyšší soud vyložil dovolání stěžovatelů v rozporu s jeho obsahem, když dovodil, že argumentace směřuje pouze proti výroku II, ačkoliv se týkala i výroku I; stěžovatelé dostatečně vymezili přípustnost dovolání odkazem na judikaturu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelé L. J. a R. Š."]},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda aplikace blokačního ustanovení § 9 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích na celou nemovitost, aniž by bylo zohledněno částečné uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, představuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva stěžovatelů podle čl. 11 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0023","S0027"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0064","S0068","S0072","S0073"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud provedl test proporcionality a dospěl k závěru, že zásah do vlastnického práva stěžovatelů (určení, že vlastníkem je město) má zákonný základ a sleduje legitimní cíl, ale není potřebný v rozsahu podílu, který není předmětem restituce. Pokud došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, je třeba omezit rozsah blokačního ustanovení § 9 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích na neuspokojenou část. Krajský soud tím, že aplikoval blokaci na celou nemovitost, porušil čl. 11 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelé L. J. a R. Š."],"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0068","S0072"],"interpretation":"Pokud došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, blokační ustanovení § 9 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích se uplatní pouze v rozsahu podílu na věci, který má být vydán oprávněné osobě; dispozice s podílem, který není předmětem restituce, nejsou tímto ustanovením dotčeny.","regulations":"§ 9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Výrok II rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 4252/2018-708 ze dne 30. 1. 2019, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelů.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Výrok I rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 12/2018-643 ze dne 14. 5. 2018, kterým bylo potvrzeno, že vlastníkem nemovitosti je město Mariánské Lázně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na ochranu majetku"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["LACK_OF_JURISDICTION"],"reason":"Část ústavní stížnosti směřující proti výroku I rozsudku Nejvyššího soudu (kasační rozhodnutí) byla odmítnuta jako nepřípustná, neboť řízení nekončí; část směřující proti výrokům II, III a IV rozsudku Krajského soudu byla odmítnuta, protože tato rozhodnutí byla již zrušena Nejvyšším soudem a Ústavní soud není příslušný k jejich přezkumu.","sourceRefs":["S0032","S0033"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud odmítl dovolání pro vadu, kterou netrpělo, čímž porušil právo stěžovatelů na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0052"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Krajský soud aplikoval blokační ustanovení na celou nemovitost, aniž zohlednil částečné uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, čímž nepřiměřeně zasáhl do vlastnického práva stěžovatelů.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0073"],"right":"právo na ochranu majetku (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy v dalším řízení posoudí platnost převodu vlastnického práva k nemovitosti pouze v rozsahu podílu, který má být vydán oprávněné osobě, a zohlední částečné uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"výrok II rozsudku Nejvyššího soudu a výrok I rozsudku Krajského soudu v Plzni","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Výrokem II rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 4252/2018-708 ze dne 30. 1. 2019 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a výrokem I rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 12/2018-643 ze dne 14. 5. 2018 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"výrok II rozsudku Nejvyššího soudu a výrok I rozsudku Krajského soudu v Plzni","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto v uvedeném rozsahu ruší."},{"targetAct":"zbytek ústavní stížnosti","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 254/2000","sourceRefs":["S0013"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Restituce dle zákona o mimosoudních rehabilitacích je v tomto konkrétním případě možná.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.254.2000","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:1.US.254.2000"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:2.US.1307.19.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:2.US.1307.19.1"}}