{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.1283.17.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1283/17","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.1283.17.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1283-17_1","decision_date":"2020-05-12","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Restituční nárok na vydání nemovitostí areálu zámku Opočno – výklad pojmu rasová perzekuce podle § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích","legal_sentence":"I. V souladu s vůlí zákonodárce vyjádřenou v restitučních předpisech, přijatých po roce 1989, zmírňovat pouze některé majetkové křivdy nastalé v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyslovil Ústavní soud již v minulosti názor, že § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 116/1994 Sb. , omezil možnost přezkoumávání přechodů majetku odehrávajících se mimo tzv. rozhodné období toliko na nejextrémnější případy bezpráví, jestliže ke konfiskaci majetku \"došlo z důvodu rasové perzekuce\". Rasovou perzekucí je nutno rozumět jen nejkřiklavější formy rasismu páchané za 2. světové války zejména formou holocaustu, a nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních nebo politických [nález ze dne 16. prosince 2004 sp. zn. III. ÚS 107/04 (N 192/35 SbNU 509)]. Rasové perzekuci neodpovídá sama situace, v níž byla zbavena vlastnického práva k majetku osoba, jež měla či mohla mít židovské předky. II. Vzhledem k vůli \"restitučního\" zákonodárce, ale také nemožnosti odčinit všechny v (dávné) minulosti způsobené majetkové křivdy a k ochraně později nastalých majetkoprávních přesunů ústí princip právní jistoty jako základní náležitost demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a ústavně zaručené právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod v požadavek, že k restituci vlastnického práva osoby oprávněné podle § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 116/1994 Sb. , musí být v řízeních před obecnými soudy prokázáno, že vlastnické právo bylo konkrétní osobě odňato právě z důvodu její rasové perzekuce. Příklon k zásadě in favorem restitutionis neznamená vyhovění uplatněnému restitučnímu nároku pro obtížnost prokázání v minulosti nastalých rozhodných okolností. Toto podpůrné pravidlo je toliko vodítkem k šetření práv restituentů v souladu se smyslem a účelem restitučních předpisů, nikoli nástrojem obcházení neprokázání skutečností rozhodných pro obnovu vlastnictví. III. Závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2014 sp. zn. I. ÚS 2430/13 (N 27/72 SbNU 305) nepřehodnocují právní názor obsažený v nálezu sp. zn. III. ÚS 107/04 . Skutečnost, že rasová perzekuce, zahrnující pouze nejkřiklavější formy rasismu, nemusela být výlučným důvodem zbavení vlastnického práva k majetku, neznamená, že by ve smyslu zákona o mimosoudních rehabilitacích byla rasově perzekvována každá osoba, jíž byl zabaven majetek a jež měla židovské předky, aniž by byla prokázána rasová motivace konfiskace majetku dotyčné osoby.","metadata_regulation_keys":["128/1946","33/1945","5/1945:§1","87/1991:§3","99/1963:§132","99/1963:§235h","2/1993:čl11","2/1993:čl36","2/1993:čl3"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Restituční nárok na vydání nemovitostí areálu zámku Opočno – výklad pojmu rasová perzekuce podle § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Otec stěžovatelky, dr. Josef Colloredo-Mansfeld, byl vlastníkem areálu zámku Opočno. V roce 1942 mu byl majetek zabaven nařízením Tajné státní policie."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Po skončení války byl výměrem Zemského národního výboru v Praze ze dne 5. 12. 1945 označen za osobu německé národnosti a nemovitosti byly konfiskovány podle dekretu č. 12/1945 Sb. Tento konfiskační výměr byl zrušen Ministerstvem zemědělství rozhodnutím ze dne 16. 12. 1948."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka se domáhá vydání nemovitostí v restituci podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Sporné je, zda majetek přešel na stát v rozhodném období (od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990) a zda důvodem zabavení v roce 1942 byla rasová perzekuce ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích."},{"sourceRefs":["S0011","S0013"],"text":"Stěžovatelka tvrdí, že její babička Bertha Kolowrat Krakowski byla Židovka a že nacistické orgány o tom věděly, což mělo být alespoň jedním z důvodů perzekuce jejího otce. V obnoveném řízení předložila nové důkazy, včetně historických dokumentů a seznamu šlechty židovského původu z roku 1913."},{"sourceRefs":["S0013","S0014"],"text":"Obecné soudy v obnoveném řízení dospěly k závěru, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat, že nacistické orgány měly povědomí o židovském původu jejích předků a že by tento důvod byl alespoň částečnou příčinou konfiskace majetku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"12 C 6/2015-1227","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Zamítl návrh stěžovatelky na změnu zamítavého rozsudku ve věci samé; dospěl k závěru, že rasová perzekuce nebyla prokázána.","court":"Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou","decisionDate":"22. 9. 2015"},{"fileNumber":"26 Co 421/2015-1503","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Potvrdil usnesení okresního soudu; doplnil, že navíc majetek přešel na stát před rozhodným obdobím.","court":"Krajský soud v Hradci Králové","decisionDate":"21. 4. 2016"},{"fileNumber":"28 Cdo 3893/2016-1536","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání pro nepřípustnost; uvedl, že je vázán právním názorem Ústavního soudu a že otázka skutkových zjištění není přezkoumatelná.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"1. 2. 2017"}],"legalQuestions":[{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda výklad pojmu 'rasová perzekuce' podle § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích, jak byl podán v nálezu sp. zn. III. ÚS 107/04, je nadále závazný a zda jej druhý nález sp. zn. I. ÚS 2430/13 rozšířil či překonal.","sourceRefs":["S0034","S0035"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0034"],"text":"Ústavní soud konstatuje, že první a druhý nález nejsou ve vzájemném rozporu. Druhý nález pouze rozvedl závěry obsažené v prvním nálezu, I. senát v něm nezaujal nový, odchylný právní názor. Pro posuzovanou věc je určující první nález sp. zn. III. ÚS 107/04.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že druhý nález rozšířil výklad rasové perzekuce a že první nález je příliš restriktivní, v rozporu s usnesením pléna a mezinárodními úmluvami.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0034","S0035"],"sourceRefs":["S0020","S0023"],"importance":"CORE","parties":["Kristina Colloredo-Mansfeldová"],"courtExplanation":"První a druhý nález nejsou v rozporu; druhý nález pouze rozvedl závěry prvního, aniž by zaujal odchylný právní názor. Usnesení pléna není závazné a jeho širší výklad byl okrajový."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Kristina Colloredo-Mansfeldová"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy v obnoveném řízení správně posoudily, že stěžovatelka neprokázala, že konfiskace majetku jejího otce byla alespoň zčásti motivována rasovými důvody.","sourceRefs":["S0037","S0038","S0039","S0041"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0037","S0041"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud neshledal, že by napadená rozhodnutí vykazovala libovůli nebo extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry. Obecné soudy hodnotily důkazy v souladu s ústavními principy a dospěly k ústavně konformnímu závěru, že rasová perzekuce nebyla prokázána.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["Kristina Colloredo-Mansfeldová"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda obecné soudy pochybily, když v obnoveném řízení znovu otevřely otázku přechodu nemovitostí na stát v rozhodném období.","sourceRefs":["S0033","S0041"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033"],"text":"Pro vyhovění restitučnímu nároku musely být splněny obě podmínky. Shledání ústavní konformity u jedné otázky má za následek aprobaci napadených rozhodnutí, neboť jiné potenciální pochybení by na výsledku nemohlo nic změnit.","outcome":"LEFT_OPEN"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Kristina Colloredo-Mansfeldová"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0009","S0035","S0041"],"interpretation":"Rasová perzekuce podle tohoto ustanovení je omezena na nejkřiklavější formy rasismu, zejména holocaust, a nelze ji zaměňovat s perzekucí národnostní či politickou. K jejímu prokázání je třeba, aby rasové důvody byly alespoň jednou z motivací perzekuce a aby bylo prokázáno, že okupační orgány o rasovém původu perzekvované osoby věděly nebo mohly vědět.","regulations":"§ 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 116/1994 Sb.","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22. 9. 2015 č. j. 12 C 6/2015-1227, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 4. 2016 č. j. 26 Co 421/2015-1503 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017 č. j. 28 Cdo 3893/2016-1536.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 4 Ústavy České republiky","right":"čl. 4 Ústavy"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou osobou, je přípustná a Ústavní soud je příslušný.","sourceRefs":["S0025"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy postupovaly v souladu s ústavními principy, řádně hodnotily důkazy a své závěry přesvědčivě odůvodnily.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0045"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Nebylo prokázáno, že by stěžovatelce svědčil restituční nárok, a napadená rozhodnutí nezasáhla do jejího vlastnického práva.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0045"],"right":"právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Zemánek nesouhlasí s většinovým názorem, že první a druhý nález nejsou v rozporu. Má za to, že druhý nález rozšířil výklad a že měla být otázka předložena plénu. Kritizuje restriktivní výklad a považuje jej za šikanózní aplikaci zákona.","sourceRefs":["S0048","S0049","S0050","S0051","S0052","S0053"],"judges":["Jiří Zemánek"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 107/04","sourceRefs":["S0009"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rasová perzekuce podle § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích zahrnuje pouze nejextrémnější případy bezpráví, jako holocaust.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2004:3.US.107.04"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:3.US.1283.17.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:3.US.1283.17.1"}}