{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.1412.20.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 1412/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.1412.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1412-20_1","decision_date":"2020-10-06","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Právo na účinné vyšetřování ve vztahu k předsudečné pohnutce trestného činu","legal_sentence":"1. Právo na účinné vyšetřování v souvislosti se zásahem do fyzické integrity jednotlivce je odvozováno od práva na život zaručeného čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod či od práva nebýt mučen a podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení anebo trestu zaručeného čl. 3 Úmluvy. Povinnost provést účinné vyšetřování není povinností co do výsledku, nýbrž povinností stran důkladnosti, nestrannosti či rychlosti vyšetřování. 2. Bylo-li napadeným rozhodnutím pravomocně rozhodnuto o právech či povinnostech stěžovatele, který nebyl účastníkem příslušného řízení, a ústavní stížnost představuje jediný prostředek, kterým se stěžovatel dovolává svého práva, může být ve vztahu k němu ústavní stížnost projednána jako ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci. 3. Ani existence celé řady předsudečných indikátorů nemůže vést soud automaticky ke konstatování, že obžalovaný je vinen spácháním určitého trestného činu z nenávistné pohnutky, jelikož výrok o vině soud nemůže vyslovit bez ohledu na právo na spravedlivý proces, jež svědčí obžalovanému. Takový přístup ovšem může vést k situacím, v nichž bude poměrně pravděpodobné (avšak nikoliv mimo rozumnou pochybnost prokázané), že útok proti životu či fyzické integritě oběti byl veden z nenávistné, resp. předsudečné pohnutky, avšak zároveň soud nebude moci konstatovat její naplnění - přinejmenším pokud by toto konstatování vedlo k aktivaci kvalifikované skutkové podstaty trestného činu. Taková situace může být samozřejmě obětí trestného činu vnímána úkorně. Jiný přístup však v právním státě není myslitelný. Princip in dubio pro reo je natolik podstatnou součástí záruk práv jednotlivce proti zneužití moci státem, že jeho prolomení ani v případě \"bohulibých\" pohnutek připustit nelze.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§125","141/1961:§2","40/2009:§145","2/1993:čl36","2/1993:čl40","209/1992:čl2","209/1992:čl14","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Právo na účinné vyšetřování ve vztahu k předsudečné pohnutce trestného činu","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0008","S0019"],"text":"Stěžovatel, tuniský státní příslušník, byl v Brně fyzicky napaden vedlejším účastníkem V. W., který je sympatizantem neonacistického hnutí a v minulosti se dopustil násilných útoků proti příslušníkům menšin. Útok byl intenzivní, zahrnoval kopání do hlavy a mohl být život ohrožující."},{"sourceRefs":["S0008","S0022"],"text":"Během útoku měl V. W. stěžovatele rasisticky urážet (např. „špinavý Arab“, „černej cizinec“). Tato tvrzení však nebyla podle krajského soudu prokázána."},{"sourceRefs":["S0020","S0022"],"text":"Krajský soud v Brně uznal V. W. vinným ze zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) trestního zákoníku ve stadiu pokusu a z přečinu výtržnictví, ale nekonstatoval naplnění kvalifikované skutkové podstaty podle § 145 odst. 2 písm. f) (spáchání pro rasu, etnickou skupinu, národnost či vyznání). Soud dospěl k závěru, že nenávistná pohnutka nebyla prokázána mimo rozumnou pochybnost."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"52 T 2/2020-484","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Odsouzení za zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku ve stadiu pokusu a přečin výtržnictví; nekonstatována kvalifikovaná skutková podstata podle § 145 odst. 2 písm. f) (nenávistná pohnutka). Trest odnětí svobody 7,5 roku.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"12. 3. 2020"}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Přípustnost ústavní stížnosti podané poškozeným, který nebyl účastníkem řízení o vině a trestu, proti rozsudku, který nekonstatoval nenávistnou pohnutku","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0031"],"text":"Ústavní soud shledal ústavní stížnost přípustnou, neboť stěžovatel jako poškozený nemohl podat odvolání proti výroku o vině a trestu, a napadený rozsudek je ve vztahu k němu jiným zásahem. Splněny byly i ostatní procesní podmínky.","outcome":"ACCEPTED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že napadený rozsudek je jiným zásahem do jeho základních práv, neboť nebyl účastníkem řízení o vině a trestu, ale jeho práva byla dotčena.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0026","S0027","S0028","S0029"],"sourceRefs":["S0006","S0010"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že stěžovatel nebyl účastníkem řízení o vině a trestu, ale napadené rozhodnutí je způsobilé zasáhnout do jeho práva na účinné vyšetřování, a proto je třeba ústavní stížnost posoudit jako stížnost proti jinému zásahu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nekonstatování nenávistné pohnutky krajským soudem porušilo právo stěžovatele na účinné vyšetřování podle čl. 2 Úmluvy ve spojení s čl. 14 Úmluvy","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055","S0056","S0057","S0058"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že k porušení práva na účinné vyšetřování nedošlo. Krajský soud provedl důkladné dokazování, včetně kamerových záznamů, a své rozhodnutí, že nenávistná pohnutka nebyla prokázána mimo rozumnou pochybnost, řádně odůvodnil. Postup soudu nebyl svévolný ani extrémně rozporný s provedenými důkazy.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0051","S0053"],"interpretation":"Povinnost státu provést účinné vyšetřování ve smyslu čl. 2 Úmluvy ve spojení s čl. 14 Úmluvy není povinností co do výsledku, ale co do důkladnosti, nestrannosti a rychlosti. Soud není povinen konstatovat naplnění předsudečné pohnutky, pokud nebyla prokázána mimo rozumnou pochybnost, a to ani za existence předsudečných indikátorů.","regulations":"čl. 2 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":4}},{"sourceRefs":["S0053"],"interpretation":"Pro konstatování kvalifikované skutkové podstaty trestného činu spáchaného z nenávistné pohnutky je třeba, aby byla tato pohnutka prokázána mimo rozumnou pochybnost; existence předsudečných indikátorů sama o sobě nepostačuje.","regulations":"§ 145 odst. 2 písm. f) trestního zákoníku"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004","S0020"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2020 č. j. 52 T 2/2020-484, kterým nebyla konstatována kvalifikovaná skutková podstata podle § 145 odst. 2 písm. f) tr. zákoníku (nenávistná pohnutka).","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 2 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na účinné vyšetřování ve spojení se zákazem diskriminace"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla shledána přípustnou, neboť stěžovatel jako poškozený neměl možnost podat opravný prostředek proti výroku o vině a trestu a napadený rozsudek je ve vztahu k němu jiným zásahem.","sourceRefs":["S0031"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"ACCEPTED","status":"ADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Krajský soud provedl důkladné vyšetřování a své rozhodnutí řádně odůvodnil; nedošlo k porušení práva na účinné vyšetřování.","regulations":"čl. 2 a čl. 14 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0058"],"right":"právo na účinné vyšetřování podle čl. 2 Úmluvy ve spojení s čl. 14 Úmluvy","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 30/95","sourceRefs":["S0027"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Rozhodnutí orgánu veřejné moci může být vůči osobě, která nebyla účastníkem řízení, jiným zásahem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1996:Pl.US.30.95.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1996:Pl.US.30.95.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:3.US.1412.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:3.US.1412.20.1"}}