{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.2951.20.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 2951/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.2951.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-2951-20_1","decision_date":"2020-11-10","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Odmítnutí správních soudů přezkoumat rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma z důvodu uplynutí lhůty a posouzení ústavnosti §34 odst. 1 stavebního zákona","metadata_regulation_keys":["183/2006:§189a","50/1976:§32","50/1976:§34","2/1993:čl36","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odmítnutí správních soudů přezkoumat rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma z důvodu uplynutí lhůty a posouzení ústavnosti §34 odst. 1 stavebního zákona","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0011"],"text":"V roce 1995 Okresní úřad Olomouc rozhodnutím vyhlásil ochranné pásmo kolem kulturních památek na Svatém Kopečku a bývalého kláštera Hradisko. Rozhodnutí bylo doručeno pouze Památkovému ústavu, městu Olomouc, obci Samotišky a stavebnímu úřadu, nikoli vlastníkům dotčených pozemků. Ochranné pásmo nebylo zapsáno do katastru nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0006","S0011"],"text":"Stěžovatel později nabyl chatu a pozemek v tomto ochranném pásmu, aniž by o existenci pásma věděl. Následně prováděl stavební úpravy chaty bez stavebního povolení."},{"sourceRefs":["S0006","S0011"],"text":"Za to mu byla uložena pokuta za přestupek podle stavebního zákona. V řízení o přestupku stěžovatel namítal neplatnost rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma a podal žalobu proti tomuto rozhodnutí."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Krajský soud vyloučil žalobu proti rozhodnutí o přestupku a samostatně posuzoval návrh na zrušení rozhodnutí o ochranném pásmu. Tento návrh odmítl jako opožděný, protože rozhodnutí bylo individuálním správním aktem napadnutelným ve lhůtě dvou měsíců od právní moci v roce 1995."},{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl a potvrdil, že ochranné pásmo bylo vymezeno individuálním aktem, který nebylo možné napadnout incidenčně jako opatření obecné povahy."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"73 A 8/2017-103","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Odmítl návrh na zrušení rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma jako opožděný, protože se jednalo o individuální správní akt napadnutelný ve lhůtě dvou měsíců.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"23. 5. 2019"},{"fileNumber":"5 As 243/2019-29","sourceRefs":["S0008","S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou, potvrdil závěr o individuálním správním aktu a opožděnosti návrhu.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"19. 8. 2020"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odmítnutí správních soudů přezkoumat rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma z důvodu jeho kvalifikace jako individuálního správního aktu a uplynutí lhůty pro podání žaloby představuje porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy a práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu.","sourceRefs":["S0011","S0012","S0015"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0024","S0025","S0028"],"text":"Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Správní soudy správně kvalifikovaly rozhodnutí o ochranném pásmu jako individuální správní akt, který bylo možné napadnout ve lhůtě dvou měsíců. Stěžovatelova argumentace byla již posouzena v řízení sp. zn. IV. ÚS 97/19, kde byla shledána zjevně neopodstatněnou. Nález I.ÚS 42/97 není na věc aplikovatelný, neboť v tamním případě byla podána včasná ústavní stížnost. Návrh na zrušení §34 odst. 1 stavebního zákona sdílí osud ústavní stížnosti.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítal, že rozhodnutí o ochranném pásmu je protiústavní, neboť nebyl účastníkem řízení a neměl možnost se bránit; dále že se jedná o opatření obecné povahy, které mělo být přezkoumatelné i po letech; a že správní soudy měly aplikovat závěry nálezu I.ÚS 42/97.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0024","S0025"],"sourceRefs":["S0011","S0012","S0014","S0015"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že správní soudy postupovaly ústavně konformně, neboť rozhodnutí bylo individuálním správním aktem napadnutelným ve lhůtě dvou měsíců; stěžovatelova situace není srovnatelná s případem I.ÚS 42/97, protože tam byla podána včasná ústavní stížnost; a otázka již byla posouzena v řízení IV.ÚS 97/19."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"NORM_CONSTITUTIONALITY","question":"Zda je §34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném ke dni 21. 9. 1995, protiústavní.","sourceRefs":["S0018"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Ústavní soud se věcně nezabýval ústavností napadeného ustanovení, neboť akcesorický návrh sdílí osud ústavní stížnosti, která byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.","outcome":"NOT_ASSESSED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0001"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 23. 5. 2019 č. j. 73 A 8/2017-103 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2020 č. j. 5 As 243/2019-29","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Návrh na prohlášení protiústavnosti §34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném ke dni 21. 9. 1995","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 13 Úmluvy","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu","right":"právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť správní soudy postupovaly ústavně konformně a otázka již byla posouzena v řízení sp. zn. IV. ÚS 97/19.","sourceRefs":["S0022","S0023"]},"findings":[{"reason":"Stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, Ústavní soud se věcně nezabýval.","regulations":"čl. 36 odst. 2 Listiny, čl. 11 Listiny","reasonSourceRefs":["S0022"],"right":"právo na soudní ochranu a vlastnické právo","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"targetAct":"rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2020 č. j. 5 As 243/2019-29 a usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 23. 5. 2019 č. j. 73 A 8/2017-103, a návrh na prohlášení protiústavnosti §34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 97/19","sourceRefs":["S0023"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Obdobná argumentace stěžovatele byla již posouzena a shledána zjevně neopodstatněnou.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.97.19.2","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.97.19.2"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:3.US.2951.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:3.US.2951.20.1"}}