{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.450.20.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 450/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:3.US.450.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-450-20_1","decision_date":"2020-04-28","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Uplatnění námitky promlčení státem v řízení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem a její soulad s dobrými mravy","legal_sentence":"1. Na stát coby účastníka řízení je nutno klást vyšší požadavky, co se týká akceptovatelnosti jeho některých procesních postupů a obrany, zvláště je-li pasivně legitimován v řízení o náhradě škody (újmy), již měl při výkonu své činnosti způsobit. Takový přístup vychází z preference ochrany jednotlivce a jeho základních práv v situacích, kdy stát musí odčinit jím způsobenou křivdu. Není pak podstatné, zda se beneficium takové interpretace a aplikace právních norem týká restituentů, odškodnění osob pronásledovaných nedemokratickým režimem jako v případě stěžovatele nebo osob, jimž stát způsobil škodu (újmu) svým jiným (dalším) nesprávným postupem nebo rozhodnutím. 2. Institut promlčení slouží k nastolení právní jistoty, a má-li vztah mezi právní jistotou a promlčením fungovat, musí zde být dána skutečná vůle protiprávní jednání státu identifikovat a odškodnit. Uvažovat tedy pro období let 1982-1989 tak, že se stěžovatel měl obrátit na československý soud s tím, že byl se svojí rodinou vystaven nesprávnému úřednímu postupu, je zcela nepřípadné. 3. Je-li smyslem promlčení ochrana právní jistoty, musí zároveň platit, že ten, jehož práv se má promlčení týkat, musí mít dánu možnost domáhat se svého práva u soudu, než promlčení prostým plynutím času nastane. Taková možnost však v případě stěžovatele byla v podstatě vyloučena nebo byla podstatně omezena. Není přitom úkolem Ústavního soudu ani obecných soudů, aby se ve složitých případech pokoušely nalézt za každou cenu přesný okamžik, kdy se konkrétní poškozený mohl reálně nejdříve domáhat náhrady škody po státu, neboť by zde v prvé řadě musely existovat důležité důvody, proč v řízení o náhradě škody (újmy) způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem takovou námitku státu vůbec akceptovat.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§106","40/1964:§3","58/1969:§22","82/1998","2/1993:čl11","2/1993:čl36","209/1992:čl1"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Uplatnění námitky promlčení státem v řízení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem a její soulad s dobrými mravy","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel byl v roce 1982 v důsledku nátlaku příslušníků StB donucen s rodinou nedobrovolně opustit vlast a vystěhovat se do Rakouska. Před odchodem musel narychlo prodat nemovitosti za nevýhodných podmínek."},{"sourceRefs":["S0008","S0010"],"text":"V roce 2002 stěžovatel uplatnil nárok na náhradu škody u Ministerstva vnitra, v němž vyčíslil škodu spočívající v rozdílu mezi prodejní cenou nemovitostí a jejich skutečnou hodnotou. Žalobu na náhradu škody podal až v listopadu 2007."},{"sourceRefs":["S0009","S0030"],"text":"Trestní řízení proti vykonavatelům akce Asanace, v jejímž rámci byl stěžovatel donucen k vystěhování, bylo pravomocně skončeno v letech 2004 až 2007."},{"sourceRefs":["S0009","S0010","S0011"],"text":"Obecné soudy žalobu zamítly s odůvodněním, že nárok je promlčen, přičemž se neshodly na běhu promlčecích lhůt. Stěžovatel namítal, že námitka promlčení vznesená státem je v rozporu s dobrými mravy."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"14 C 396/2007","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na náhradu škody s odůvodněním, že nárok je promlčen. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta uplynula v roce 1992, případně 1999.","court":"Obvodní soud pro Prahu 7","decisionDate":"7. 7. 2017"},{"fileNumber":"17 Co 444/2017","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, změnil výrok o nákladech. Uznal, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, ale žaloba je promlčena. Námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"31. 5. 2018"},{"fileNumber":"30 Cdo 2374/2019","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele. Uvedl, že u nároků z nesprávného úředního postupu se uplatní pouze subjektivní tříletá promlčecí doba, která počala běžet nejpozději v roce 2002. Námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"27. 11. 2019"}],"legalQuestions":[{"question":"Je námitka promlčení vznesená státem v řízení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem v rozporu s dobrými mravy, pokud poškozený nemohl reálně uplatnit nárok dříve?","sourceRefs":["S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0023","S0031","S0033"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy neposoudily námitku promlčení státem v souladu s ústavními požadavky. Na stát jako účastníka řízení o náhradě škody, kterou způsobil, jsou kladeny vyšší nároky. Námitka promlčení může být v rozporu s dobrými mravy i tehdy, pokud poškozený marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a zánik nároku by byl nepřiměřeně tvrdý. V případě stěžovatele byla možnost domáhat se práva před rokem 1989 vyloučena a po roce 1989 podstatně omezena, proto námitka promlčení nemůže obstát. Došlo k porušení práva na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu) a práva na náhradu škody (čl. 36 odst. 3 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, protože stát sám způsobil škodu a stěžovatel nemohl nárok uplatnit dříve vzhledem k době nesvobody a následné nejistotě. Soudy se nedostatečně zabývaly touto otázkou.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0021","S0022","S0023"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel P. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud přisvědčil, že obecné soudy neposoudily námitku promlčení v souladu s ústavními požadavky, zejména s ohledem na vyšší nároky kladené na stát."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel P. H."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Promlčecí doba a její běh zůstávají v zákoně 82/1998 Sb. zachovány.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["82/1998:§32"],"continuity_old_key":"58/1969:§22","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Je nárok na dorovnání starobního důchodu promlčen, pokud stěžovatel podal žalobu v roce 2007, ačkoli o škodě věděl nejpozději v roce 2002?","sourceRefs":["S0012"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0030","S0031"],"text":"Ústavní soud shledal, že i u nároku na dorovnání důchodu byla námitka promlčení vznesená státem v rozporu s dobrými mravy. Obecné soudy se nedostatečně zabývaly otázkou, zda námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, a to zejména s ohledem na to, že stěžovatel nemohl reálně uplatnit nárok dříve vzhledem k okolnostem případu a změně judikatury.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel P. H."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0021","S0022"],"interpretation":"Při posuzování rozporu námitky promlčení s dobrými mravy je třeba zohlednit, zda poškozený mohl reálně uplatnit své právo v promlčecí době, a to zejména ve vztahu ke státu jako účastníku řízení o náhradě škody, kterou způsobil.","regulations":"§ 22 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0033"],"interpretation":"Stát jako účastník řízení o náhradě škody, kterou způsobil, může vznést námitku promlčení jen z důležitých důvodů; jinak je taková námitka v rozporu s dobrými mravy a porušuje základní práva poškozeného na ochranu vlastnictví a na náhradu škody.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, čl. 36 odst. 3 Listiny","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019 č. j. 30 Cdo 2374/2019-373","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018 č. j. 17 Co 444/2017-229","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 7. 2017 č. j. 14 C 396/2007-191","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na ochranu vlastnictví"},{"regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas a přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0007"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neposoudily námitku promlčení státem v souladu s ústavními požadavky, čímž porušily právo stěžovatele na ochranu vlastnictví.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu","reasonSourceRefs":["S0033"],"right":"Právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},{"reason":"Obecné soudy neposoudily námitku promlčení státem v souladu s ústavními požadavky, čímž porušily právo stěžovatele na náhradu škody.","regulations":"čl. 36 odst. 3 Listiny","reasonSourceRefs":["S0033"],"right":"Právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (čl. 36 odst. 3 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy v dalším řízení nebudou akceptovat žalovanou vznesenou námitku promlčení a posoudí věc meritorně, včetně posouzení ostatních předpokladů pro přiznání náhrady škody."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu, rozsudek Obvodního soudu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019 č. j. 30 Cdo 2374/2019-373, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018 č. j. 17 Co 444/2017-229 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 7. 2017 č. j. 14 C 396/2007-191 bylo porušeno právo stěžovatele na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a právo stěžovatele na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu, rozsudek Obvodního soudu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se ruší."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Nesouhlasí s většinou. Má za to, že napadená rozhodnutí neporušila základní práva stěžovatele. Dovolání bylo správně odmítnuto pro vady a námitka promlčení nebyla v rozporu s dobrými mravy. Nález jde nad rámec ústavního přezkumu a vytváří právní nejistotu.","judges":["Radovan Suchánek"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 19/93","sourceRefs":["S0027"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Hodnotová diskontinuita s komunistickým režimem a nemožnost domáhat se spravedlnosti v době nesvobody.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1993:Pl.US.19.93","precedent_source_units":["legal_question:2000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1993:Pl.US.19.93"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":2}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:3.US.450.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:3.US.450.20.1"}}