{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.2374.19.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2374/19","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.2374.19.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2374-19_1","decision_date":"2020-07-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posuzování zásady úspěchu ve věci při aplikaci § 142 odst. 1 o. s. ř.","legal_sentence":"I. Má-li být rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, nelze zásadu \"úspěchu ve věci\" podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu při rozhodování o nákladech řízení posuzovat formalisticky a mechanicky, tj. zejména jen podle toho, v kolika návrzích byl účastník úspěšný, nýbrž na základě komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci, to znamená, že nelze mechanicky srovnat úspěch v meritu věci s neúspěchem v pro věc nepodstatném akcesorickém návrhu. II. Tím spíše je pak porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , nepřizná-li obecný soud náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníku řízení, který měl právní zájem pouze na meritorní části řízení, v níž vystupoval na straně plně úspěšného žalobce, na rozdíl od akcesorického návrhu, na jehož podání právní zájem neměl a jehož podání ani nemohl nijak ovlivnit. V takovém případě je z hlediska kognice Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti ( čl. 83 Ústavy České republiky ) rozhodující nikoli výše nákladů řízení (kvantitativní aspekt), nýbrž porušení práva na soudní ochranu s obecným významem pro výklad ústavního pořádku (kvalitativní aspekt).","metadata_regulation_keys":["99/1963:§142","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posuzování zásady úspěchu ve věci při aplikaci § 142 odst. 1 o. s. ř.","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"První vedlejší účastnice (Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) podala žalobu proti druhému vedlejšímu účastníkovi (hlavní město Praha) na určení vlastnictví pozemku a na určení, že s pozemkem je příslušná hospodařit tato organizační složka. Stěžovatel vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 14. 2. 2019 určil, že pozemek je ve vlastnictví České republiky (výrok I), zamítl žalobu v části určení organizační složky (výrok II) a přiznal stěžovateli náhradu nákladů řízení ve výši 22 808,50 Kč (výrok IV) podle § 142 odst. 1 o. s. ř."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2019 potvrdil výrok o věci samé, ale změnil výroky o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně dosáhla pouze částečného úspěchu, a proto aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Stěžovatel namítal, že byl v meritorní části sporu (určení vlastnictví) plně úspěšný, otázka organizační složky byla pro něj nepodstatná a nemohl ji ovlivnit. Tvrdil, že formalistický přístup odvolacího soudu porušil jeho právo na soudní ochranu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"30 C 127/2017-124","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Určil, že pozemek je ve vlastnictví České republiky (výrok I), zamítl žalobu v části určení organizační složky (výrok II), a přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni a stěžovateli (výroky III a IV) podle § 142 odst. 1 o. s. ř.","court":"Obvodní soud pro Prahu 7","decisionDate":"14. 2. 2019"},{"fileNumber":"58 Co 159/2019-154","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Potvrdil výrok o věci samé, změnil výroky o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"23. 5. 2019"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda posouzení úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení může být založeno pouze na mechanickém srovnání počtu úspěšných a neúspěšných návrhů, aniž by bylo přihlédnuto k materiálnímu výsledku sporu a k právnímu zájmu vedlejšího účastníka.","sourceRefs":["S0012","S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0029","S0030","S0031"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že městský soud porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, protože při rozhodování o nákladech řízení aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. formalisticky, pouze na základě matematického výpočtu úspěšných a neúspěšných výroků, aniž by zohlednil materiální výsledek sporu a skutečnost, že stěžovatel jako vedlejší účastník měl právní zájem pouze na meritorní části, v níž byl plně úspěšný. Tento postup je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a předvídatelnosti soudních rozhodnutí.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdil, že byl v meritorní části sporu (určení vlastnictví) plně úspěšný, otázka organizační složky byla pro něj nepodstatná a nemohl ji ovlivnit. Formalistický přístup odvolacího soudu je v extrémním rozporu s předmětem a výsledkem sporu a porušuje jeho právo na soudní ochranu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0029","S0030","S0031"],"sourceRefs":["S0012","S0013"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. Vladimír Pelant"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že městský soud posoudil úspěch formalisticky a mechanicky, aniž by zohlednil, že stěžovatel měl právní zájem pouze na meritorní části, v níž byl plně úspěšný, a že akcesorický návrh byl pro něj nepodstatný a nemohl jej ovlivnit."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. Vladimír Pelant"],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0031"],"interpretation":"Při posuzování úspěchu ve věci pro účely náhrady nákladů řízení je třeba vycházet z komplexního zhodnocení meritorního výsledku, nikoli pouze z mechanického srovnání počtu úspěšných a neúspěšných návrhů. Neúspěch v akcesorickém návrhu, který je pro věc nepodstatný, nemůže vést k závěru o částečném neúspěchu, zejména pokud vedlejší účastník na tomto návrhu neměl právní zájem a nemohl jej ovlivnit.","regulations":"§ 142 odst. 1 o. s. ř.","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Část výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019 č. j. 58 Co 159/2019-154, kterou byl změněn výrok o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, je přípustná, neboť vyčerpal všechny zákonné prostředky.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Městský soud formalisticky posoudil úspěch ve věci, aniž by zohlednil materiální výsledek a právní zájem stěžovatele, čímž porušil jeho právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0031"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze je vázán právním názorem Ústavního soudu, že při rozhodování o nákladech řízení je třeba posuzovat úspěch ve věci komplexně a nikoli formalisticky."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Část výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019 č. j. 58 Co 159/2019-154 týkající se nákladů řízení.","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Výrokem I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2019 č. j. 58 Co 159/2019-154 v části vyjádřené ve slovech 've výrocích o nákladech řízení (ad III a IV) se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení', bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny."},{"targetAct":"Stejná část výroku.","kind":"QUASH_DECISION","text":"Část výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2019 č. j. 58 Co 159/2019-154 vyjádřená ve slovech 've výrocích o nákladech řízení (ad III a IV) se mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení', se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 1236/07","sourceRefs":["S0029"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Hlavní zásadou pro rozhodování o nákladech řízení je úspěch ve věci, který je třeba posuzovat v širších souvislostech, nikoli jen podle toho, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.1236.07.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2007:1.US.1236.07.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":2}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2374.19.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2374.19.1"}}