{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.2856.19.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2856/19","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:4.US.2856.19.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2856-19_1","decision_date":"2020-09-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Posouzení dobré víry restituentů a následného nabyvatele při nabytí vlastnického práva k pozemkům v restitučním řízení podle zákona č. 403/1990 Sb.","legal_sentence":"I. Vzhledem k tomu, že dohody o vydání věci podle § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb. , neměly povahu aktu veřejné moci, nýbrž šlo o dvoustranné právní úkony (nyní právní jednání) subjektů, z nichž žádný nebyl ve vztahu k tomu druhému ve vrchnostenském postavení, vztahovala se na ně obecná úprava občanskoprávních vztahů. Tento právní úkon (nyní právní jednání) tak mohl být neplatný podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. , jestliže by svým obsahem nebo účelem odporoval zákonu nebo jej obcházel anebo se příčil dobrým mravům. Nelze ostatně připustit, aby případná nezákonnost těchto dohod nemohla mít žádný vliv na jejich platnost, protože by to fakticky otevíralo prostor pro zneužití tohoto institutu za jiným než zákonem stanoveným účelem. II. Povinnou osobou podle § 4 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, byla zpravidla právnická osoba (organizace) zřízená státem, u níž bylo možné v době, kdy měl být restituční nárok uplatněn, předpokládat znalost relevantních skutečností vztahujících se k jí držené věci, která jí umožní posoudit splnění zákonných podmínek pro její vydání. V případě oprávněné osoby již ale takovýto předpoklad shledat nelze. Potřebná znalost často závisela na součinnosti jiných osob, které nemusely mít na vydání věci zájem. Uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou bylo zároveň spojeno s rizikem, že její omyl v právním posouzení obsahu tohoto nároku bude mít za následek nemožnost jeho uspokojení vůbec. Je tedy zjevné, že mezi postavením povinné osoby a oprávněné osoby v právních vztazích podle uvedeného zákona existovala informační asymetrie, která mohla bránit naplnění účelu tohoto zákona. V souladu s principem právní jistoty, vyplývajícím z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky , je proto nezbytné upřednostnit takový výklad a použití relevantního podústavního práva, které uvedenou nerovnost v postavení obou stran dohody zmírňují tím, že chrání důvěru oprávněné osoby v jednání povinné osoby, na které bylo třeba ve specifickém kontextu restitucí, jež stát prováděl prostřednictvím těchto osob, nahlížet v podstatě obdobně, jakoby šlo o akty státu. Jestliže oprávněná osoba uplatnila u právnické osoby zřízené státem svůj restituční nárok a tato následně shledala jeho oprávněnost a uzavřela s ní dohodu o vydání věci, u které byla provedena registrace státním notářstvím, byla tím založena důvěra oprávněné osoby v platnost takto uzavřené dohody o vydání věci, ledaže by tato důvěra byla vyvrácena jinými okolnostmi. Takto založené důvěře oprávněné osoby náleží ochrana, která je srovnatelná s ochranou důvěry jednotlivce v akty státu. Tato důvěra nemohla zhojit neplatnost dohody o vydání věci ani sama o sobě působit vznik vlastnického práva oprávněné osoby k vydané věci. Musela však být vždy zohledněna při posuzování dobré víry oprávněné osoby podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. , že na základě dohody o vydání věci nabyla k této věci vlastnické právo. Oprávněná osoba, od níž nebylo možné očekávat jednoznačné posouzení zákonných podmínek pro vydání věci, mohla v uzavření takovéto dohody zcela legitimně spatřovat ujištění ze strany státu, že k vydání věci došlo v souladu se zákonem.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§39","40/1964:§134","40/1964:§130","403/1990:§4","403/1990:§10","403/1990:§5","99/1963:§80","1/1993:čl1","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení dobré víry restituentů a následného nabyvatele při nabytí vlastnického práva k pozemkům v restitučním řízení podle zákona č. 403/1990 Sb.","facts":[{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Předmětné pozemky v Praze-Jinonicích a Stodůlkách byly v letech 1959-1960 odňaty původním vlastníkům rozhodnutími podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a přešly do správy státu. Později byly ve správě státního podniku Státní statek hl. m. Prahy, který je hospodářskými smlouvami přenechal do dočasného užívání státnímu podniku Pražské pekárny a mlýny za účelem výstavby pekárny Jihozápadní město."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Po roce 1989 uplatnili původní vlastníci (členové rodiny Š. a K. H.) restituční nárok podle zákona č. 403/1990 Sb. Státní podnik Státní statek hl. m. Prahy s nimi uzavřel v roce 1991 a 1992 dohody o vydání věci, které byly registrovány státním notářstvím a vlastnické právo restituentů bylo zapsáno do katastru nemovitostí."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"V roce 2007 restituenti prodali pozemky na základě kupních smluv společnosti Sallerova výstavba Plan V, s. r. o., jejíž právní nástupkyní je stěžovatelka (Sallerova výstavba Emporium II, k. s.). Stěžovatelka byla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Vedlejší účastnice 1 (UNITED BAKERIES, a. s.) a 2 (OK REST, a. s.) užívaly pozemky jako vlastnice staveb na nich postavených. Podaly žalobu na určení, že vlastníkem pozemků je Česká republika, tvrdíce neplatnost restitučních dohod."},{"sourceRefs":["S0015","S0020","S0021"],"text":"Obecné soudy žalobě vyhověly a určily vlastnictví státu, neboť shledaly restituční dohody neplatnými z důvodu vydání jinou než povinnou osobou, absence ujednání o závazcích a zastavěnosti pozemků. Dovolání stěžovatelky bylo Nejvyšším soudem odmítnuto."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"18 C 190/2009-1407","sourceRefs":["S0010","S0011"],"outcomeSummary":"Rozsudkem bylo vyhověno žalobě vedlejší účastnice 1 na určení vlastnického práva České republiky k předmětným pozemkům ve vztahu ke stěžovatelce a vedlejší účastnici 3. Žaloba vedlejší účastnice 2 byla zamítnuta. Stěžovatelce a vedlejší účastnici 3 uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.","court":"Obvodní soud pro Prahu 5","decisionDate":"2016-11-28"},{"fileNumber":"25 Co 96/2018-1578","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek obvodního soudu ve vyhovujícím výroku i zamítavých výrocích ve věci samé. Změnil výrok o náhradě nákladů řízení (společná a nerozdílná povinnost změněna na samostatnou). Rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2018-06-28"},{"fileNumber":"28 Cdo 4660/2018-1728","sourceRefs":["S0020","S0021"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné. Stěžovatelce uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici 1 náhradu nákladů dovolacího řízení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2019-06-18"},{"fileNumber":"58 Cm 5/2011-231","sourceRefs":["S0018","S0019"],"outcomeSummary":"V řízení o vylučovací žalobě právní předchůdkyně stěžovatelky proti správci konkursní podstaty úpadce vedlejšího účastníka 9 rozhodl o vyloučení předmětných pozemků z konkursní podstaty, neboť shledal dobrou víru nabyvatelů.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2014-03-11"},{"fileNumber":"10 Cmo 15/2014-273","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze o vyloučení pozemků z konkursní podstaty.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2014-11-13"},{"fileNumber":"29 Cdo 1256/2015-338","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Zamítl dovolání správce konkursní podstaty proti rozsudku Vrchního soudu. Uvedl, že i kdyby byly restituční dohody neplatné, právní předchůdkyně stěžovatelky nabyla vlastnictví v dobré víře na základě zápisu v katastru.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2017-02-28"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda restituenti (členové rodiny Š. a K. H.) a jejich právní nástupci byli v dobré víře, že nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě dohod o vydání věci, a zda tak mohli nabýt vlastnické právo vydržením podle § 134 občanského zákoníku 1964.","sourceRefs":["S0026","S0027","S0028","S0029","S0030","S0031"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0079","S0080","S0081","S0082","S0083","S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0089","S0090","S0091","S0092","S0093","S0094","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy nedostatečně zohlednily princip právní jistoty a důvěry v akty státu při posuzování dobré víry restituentů. Skutková zjištění nevyvracejí dobrou víru restituentů, neboť jednali v důvěře v jednání státního podniku, registraci dohod a zápis do katastru. Jejich omyl byl omluvitelný. Proto restituenti nabyli vlastnické právo vydržením.","outcome":"ACCEPTED"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Restituenti jednali v důvěře v jednání státního podniku, registraci dohod státním notářstvím a zápis do katastru. Jejich omyl byl omluvitelný, neboť neměli potřebné informace a stát je ujistil o platnosti dohod. Dobrá víra byla potvrzena i zamítnutím žalob zpochybňujících jejich vlastnictví.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0079","S0080","S0081","S0082","S0083","S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0089","S0090","S0091","S0092","S0093","S0094","S0095","S0096","S0097","S0098","S0099"],"sourceRefs":["S0029","S0031"],"importance":"CORE","parties":["Sallerova výstavba Emporium II, k. s."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy nedostatečně zohlednily princip právní jistoty a důvěry v akty státu. Skutková zjištění nevyvracejí dobrou víru restituentů, neboť jednali v důvěře v jednání státního podniku, registraci dohod a zápis do katastru. Jejich omyl byl omluvitelný."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Sallerova výstavba Emporium II, k. s."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda stěžovatelka, resp. její právní předchůdkyně, mohla nabýt vlastnické právo k pozemkům od osob zapsaných v katastru nemovitostí v důvěře v zápis, i kdyby restituční dohody byly neplatné.","sourceRefs":["S0027","S0028","S0029"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0101"],"text":"Vzhledem k závěru, že restituenti nabyli vlastnické právo vydržením, nebylo nutné se touto otázkou zabývat.","outcome":"LEFT_OPEN"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","id":"LQ002","raisedBy":["Sallerova výstavba Emporium II, k. s."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true},{"question":"Zda byla dána překážka věci rozsouzené z dřívějšího řízení o vylučovací žalobě (sp. zn. 58 Cm 5/2011).","sourceRefs":["S0027","S0028"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0070","S0071"],"text":"Rozsudek v řízení o vylučovací žalobě měl jiný předmět a účastníky, a proto nemohl založit překážku věci rozsouzené.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"PROCEDURE","arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Sallerova výstavba Emporium II, k. s."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true},{"question":"Zda vedlejší účastnice 1 měla naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva státu k pozemkům.","sourceRefs":["S0029","S0032"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0069"],"text":"Obecné soudy dostatečně odůvodnily naléhavý právní zájem vedlejší účastnice 1 na určení vlastnického práva, neboť určovací žaloba byla způsobilá eliminovat stav nejistoty.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"issueType":"ADMISSIBILITY","arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["Sallerova výstavba Emporium II, k. s."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0088","S0089","S0090"],"interpretation":"Při posuzování dobré víry oprávněné osoby podle § 130 odst. 1 občanského zákoníku 1964 v souvislosti s dohodami o vydání věci podle zákona č. 403/1990 Sb. je třeba zohlednit informační asymetrii mezi povinnou a oprávněnou osobou a důvěru oprávněné osoby v jednání státu, které je srovnatelné s ochranou důvěry v akty státu. Dobrá víra držitele se posuzuje objektivně, ale omyl oprávněné osoby může být omluvitelný, pokud byla ujištěna státem zřízenou právnickou osobou o platnosti dohody.","regulations":"§ 130 odst. 1 a § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0076","S0077"],"interpretation":"Zákaz vydání pozemku, na němž je umístěna stavba zřízená po převzetí pozemku státem, je objektivní překážkou naturální restituce. Porušení tohoto ustanovení zakládá neplatnost dohody o vydání věci, avšak samo o sobě nevyvrací dobrou víru oprávněné osoby, pokud jednala v důvěře v jednání státního orgánu.","regulations":"§ 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2019 č. j. 28 Cdo 4660/2018-1728 (výroky II, III, IV)","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018 č. j. 25 Co 96/2018-1578 (část výroku I potvrzující výrok I rozsudku obvodního soudu, výroky II a VII)","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 11. 2016 č. j. 18 C 190/2009-1407, ve znění usnesení ze dne 13. 12. 2017 č. j. 18 C 190/2009-1535 (výroky I a IV)","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["UNAUTHORIZED_PETITIONER","MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost byla přípustná ve vztahu k výrokům napadených rozhodnutí, jimiž bylo rozhodováno o právech a povinnostech stěžovatelky. Ve zbytku byla podána osobou neoprávněnou nebo zjevně neopodstatněná.","sourceRefs":["S0060","S0061","S0062"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["UNAUTHORIZED_PETITIONER","MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"questionId":"LQ004","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nedostatečně zohlednily princip právní jistoty a důvěry v akty státu při posuzování dobré víry restituentů, což vedlo k extrémnímu rozporu mezi skutkovými zjištěními a právním závěrem.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0098","S0099"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"V důsledku nesprávného posouzení dobré víry restituentů došlo k zásahu do vlastnického práva stěžovatelky, která fakticky pozbyla vlastnické právo k pozemkům.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0099","S0100"],"right":"právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1}}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu a znovu rozhodnou o žalobě vedlejší účastnice 1 na určení vlastnického práva státu k předmětným pozemkům."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu a rozsudek Obvodního soudu v uvedeném rozsahu","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Výroky II, III a IV usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2019 č. j. 28 Cdo 4660/2018-1728, částí výroku I, kterou se potvrzuje výrok I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. listopadu 2016 č. j. 18 C 190/2009-1407, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. prosince 2017 č. j. 18 C 190/2009-1535, a výroky II a VII rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2018 č. j. 25 Co 96/2018-1578 a výroky I a IV rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. listopadu 2016 č. j. 18 C 190/2009-1407, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. prosince 2017 č. j. 18 C 190/2009-1535, bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i její základní právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu, rozsudek Městského soudu a rozsudek Obvodního soudu v uvedeném rozsahu","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2019 č. j. 28 Cdo 4660/2018-1728 ve výrocích II, III a IV, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2018 č. j. 25 Co 96/2018-1578 v části výroku I, kterou se potvrzuje výrok I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. listopadu 2016 č. j. 18 C 190/2009-1407, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. prosince 2017 č. j. 18 C 190/2009-1535, a ve výrocích II a VII a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. listopadu 2016 č. j. 18 C 190/2009-1407, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. prosince 2017 č. j. 18 C 190/2009-1535, ve výrocích I a IV se ruší."},{"targetAct":"Zbývající části napadených rozhodnutí","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 2219/12","sourceRefs":["S0019"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Ochrana dobré víry nabyvatele při nabytí od nevlastníka na základě zápisu v katastru nemovitostí.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.2219.12.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2014:1.US.2219.12.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Nová úprava neplatnosti pro rozpor se zákonem a dobrými mravy se obsahově liší od § 39.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["89/2012:§574","89/2012:§588"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§574","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Nová úprava neplatnosti právních jednání se liší, zejména zásada favor negotii a omezení absolutní neplatnosti."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1}},"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§130","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":5,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2856.19.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2856.19.1"}}