{"document_id":"ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.4.17.2","court":"usoud","case_number":"Pl. ÚS 4/17","ecli":"ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.4.17.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=Pl-4-17_2","decision_date":"2020-02-11","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"NORM_PETITION_REJECTED","subject":"Návrh na zrušení ustanovení zákona o střetu zájmů týkajících se zákazu mediálního podnikání, účasti ve veřejných zakázkách a poskytování dotací a investičních pobídek pro veřejné funkcionáře a souvisejících přechodných ustanovení","legal_sentence":"I. V demokratickém právním státě jsou volby řádně vedenou soutěží [ čl. 1 odst. 1 , čl. 2 odst. 1 a čl. 5 Ústavy České republiky (dále jen \" Ústava \")] o důvěru a mandát od voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů jejich vítězem; stát není podnik a služba státu je honorována, výkon veřejné funkce pak není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Proto je povinností demokratického právního státu ( čl. 1 odst. 1 Ústavy ) nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních (osobních) zájmů na úkor zájmu veřejného, a tím i důvěry veřejnosti. II. Pojem \"volební zákon\" (jako jednu ze součástí právního řádu) použitý v čl. 40 Ústavy nelze ztotožňovat s jakoukoli (každou) úpravou provádění voleb, nýbrž jen s tím, co ústavní pořádek spojuje s volbami jako procesem realizace práva na sebeorganizaci nositele moci ve formě ustanovování reprezentantů lidu ( čl. 2 odst. 1 Ústavy ), popř. reprezentantů územního samosprávného společenství ( čl. 100 odst. 1 Ústavy ); jde tak o úpravu postupu, kterým jsou ustavováni formou volby do svých funkcí poslanci, senátoři, zastupitelé a prezident republiky ( čl. 54 odst. 2 Ústavy ). III. Ústavní pořádek České republiky odlišuje volitelnost jako vymezení podmínek pro způsobilost ucházet se o volenou veřejnou funkci a stanovení podmínek pro to, aby již do funkce zvolená osoba mohla tuto funkci vykonávat a jak by ji měla vykonávat, aby se nedostala do střetu zájmů; totéž lze vztáhnout na podmínky jmenovatelnosti do veřejné funkce. Úprava případné neslučitelnosti (inkompatibility na rozdíl od tzv. ineligibility) funkcí tak není nutně součástí volebního zákona ve smyslu čl. 40 Ústavy a obdobně tomu není ani v případě úpravy střetu zájmů. Každý uchazeč o veřejnou funkci tyto požadavky musí předem znát a nesmí být jimi dodatečně \"zaskočen\". Volbou kandidáta nelze překážku v podobě střetu zájmů zhojit, neboť výkon veřejné moci je kompetencí a může být založen jen ústavním nebo zákonným předpisem ( čl. 1 odst. 1 , čl. 39 až 48 Ústavy ). IV. Listina základních práv a svobod zaručuje základní práva a svobody všem jejich nositelům a může je omezit jen za stanovených podmínek. Stejně tak však stát má kompetenci stanovit pravidla organizace a výkonu veřejné moci. Má-li ten, kdo se hodlá ucházet o veřejnou funkci, možnost volby, zda se jim podřídí, či ne, nemůže se dovolávat bez dalšího zásahu do základních práv a svobod, protože se nachází v odlišné pozici než ti jejich nositelé, kteří součástí veřejné moci nejsou. V. Právo na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, zakotvující každému občanovi možnost seberealizace výkonem veřejné funkce (čl. 21 odst. 4 Listiny), nelze chápat tak, že by bylo nadřazeno zájmům státu. Veřejný nebo obecný zájem je v takovém případě možno a nutno nadřadit zákonem, popř. i ústavním předpisem, osobním zájmům těch, kteří jsou dočasně povoláni k reprezentaci veřejné moci v podmínkách demokratického právního státu ( čl. 1 odst. 1 , čl. 2 odst. 3 Ústavy , čl. 2 odst. 1 a 2 Listiny) a kteří se k tomu svým ústavním či služebním slibem zavázali. VI. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen \"zákon o střetu zájmů \") není pouhou proklamací, nýbrž generální klauzulí pro hodnocení jednání veřejných funkcionářů; je-li proto takto použito, nemůže se veřejný funkcionář bránit tím, že je na něm v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vynucováno něco, co mu zákon neukládá. VII. Ve srovnání se subjekty soukromého práva jsou veřejní funkcionáři omezeni pravidly pro výkon veřejné funkce, která se nevztahují na ty, kteří se k jejich řádnému výkonu svým slibem nezavázali, neboť jsou podle čl. 2 odst. 3 Ústavy těmi, kdo má sloužit všem občanům, a proto je jejich vztah ke státu jiný než vztah státu a fyzických a právnických osob jako soukromníků. VIII. Omezení základních práv a svobod v případě členů vlády nejsou v rozporu s ustanoveními čl. 69 odst. 2 a čl. 70 Ústavy , která je třeba vykládat ve vzájemné souvislosti jako zákaz obecně vymezených činností plynoucích přímo z Ústavy a současně jako závazek nejen dodržovat Ústavu a zákony, nýbrž i slib svědomitého zastávání svěřené funkce a toho, že nebude zneužita. Půjde proto i o omezení, která obyčejné zákony nekladou na jiné subjekty práva a která brání svědomitému výkonu veřejné funkce a mohou vést k jejímu zneužití (nikoli jen zneužívání). IX. Členové vlády jsou členy vrcholného orgánu veřejné moci ( čl. 67 odst. 1 Ústavy ), který podle § 28 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev, a tím současně nese odpovědnost vůči Poslanecké sněmovně za veškerý chod výkonné moci ve státě. K tomu, aby plnili právě tyto úkoly, je zákonodárce v čl. 70 Ústavy zmocněn vymezit \"podrobnosti\", tedy vše potřebné k tomu, aby takový ústavní příkaz mohl být uskutečňován v praxi. V případě ustanovovacích kompetencí prezidenta republiky a předsedy vlády povinnost respektovat tato ústavní pravidla plyne přímo z ústavního pořádku. Je proto povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté na návrh předsedy vlády jejím členem), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava , popř. zákon (zejména zákon o střetu zájmů ) předvídá. V případě členů vlády je především úkolem jejího předsedy, aby s ohledem na svůj slib podle čl. 69 odst. 2 Ústavy a svá oprávnění podle čl. 74 Ústavy dohlížel rovněž na respektování povinností, které jsou s funkcí člena vlády spojeny. To platí i pro pravidla pro řešení střetu činností svou povahou odporujících výkonu funkce člena vlády, jak to bez stanovení výjimek vyžaduje čl. 70 Ústavy . Na prvním místě to musejí být právě nositelé těchto úřadů, tedy ti, kteří je, slovy Ústavy , mají \"zastávat\", nikoli zneužívat. X. Ve vztahu k právu Evropské unie upravuje § 4a na rozdíl od § 4b a 4c zákona o střetu zájmů především vnitrostátní otázky politického a ústavního systému v zájmu zachování zásad demokratického právního státu a s tím spojené národní identity (čl. 4 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii). Nelze proto namítat, že neplyne-li něco takového pro Českou republiku z práva Evropské unie, pak to ani vnitrostátní zákonodárce stanovit nemůže. XI. Z členství v Evropské unii vyplývá podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii závazek loajální spolupráce s orgány Evropské unie, tedy závazek činit veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění jejích závazků, popř. zdržet se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Evropské unie, což ve vztahu k legislativní implementaci unijního práva podle čl. 291 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje přijímat \"veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Evropské unie\". K povinnostem členského státu náleží nejen vytvořit veřejným funkcionářům podílejícím se na sdíleném řízení (tzv. shared management) podmínky pro řádný výkon veřejné funkce a zajistit, aby se tak, pokud možno, jako objektivní a nestranná jevila činnost jejich i celého aparátu veřejné moci, nýbrž i zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohli zneužívat k prosazování svých vlastních zájmů na úkor zájmu veřejného, potažmo i zájmu Evropské unie, ať již z důvodu rodinných či citových vazeb, politické nebo národní spřízněnosti, hospodářského zájmu nebo jiného přímého či nepřímého osobního zájmu, jak to vyžaduje čl. 61 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euroatom) č. 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Evropské unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013 , (EU) č. 1301/2013 , (EU) č. 1303/2013 , (EU) č. 1304/2013 , (EU) č. 1309/2013 , (EU) č. 1316/2013 , (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 . XII. Při výkladu vnitrostátních právních předpisů, včetně ústavních, je třeba naplňovat čl. 1 a 10a Ústavy ve vztahu k právu Evropské unie rovněž tak, že v oblasti spadající do působnosti práva Evropské unie budou dotčené vnitrostátní předpisy vykládány s přihlédnutím k principům plynoucím z jejího práva. Je-li předmětem ústavního přezkumu vnitrostátní zákon \"navázaný\" na přímo použitelný předpis unijního práva (zpravidla) neskýtající Parlamentu prostor k vlastnímu zákonodárnému uvážení, ale jen k jeho případné konkretizaci či adaptaci (viz čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie), není to v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ( čl. 1 odst. 1 a 2 , čl. 2 odst. 1 , čl. 10a Ústavy ), neboť kromě ochranné funkce materiálního jádra Ústavy podle čl. 9 odst. 2 zahrnuje obdobné hodnoty tzv. materiální jádro unijního práva (čl. 2 Smlouvy o Evropské unii, Listina základních práv Evropské unie); hodnotová soudržnost takového multicentrického či heterarchického celku chrání i jeho části, mezi něž patří také právní řád České republiky. Nejde tak o referenční kritérium pro posuzování ústavnosti vnitrostátního práva, nýbrž o prostředek k výkladu veřejnoprávního aktu tam, kde vnitrostátní zákonodárce nemá možnost jiné úpravy, než k jaké právo Evropské unie členský stát zavazuje. XIII. Při ochraně veřejného zájmu a demokratických hodnot je zákonodárce v reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci a z toho plynoucích hrozeb oprávněn činit v mezích ústavního pořádku opatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu do podoby některé z jeho fiktivních či neliberálních variant odporujících požadavkům čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy a čl. 2 odst. 1 Listiny, je-li to v zájmu férového vedení politické soutěže jako neoddělitelné součásti politického života demokratického právního státu, kde je veřejný zájem formulován jako výsledek demokraticky vedené parlamentní rozpravy a střetávání různých názorů a je vyjádřen ústavně konformním způsobem. XIV. Účelem § 4a zákona o střetu zájmů je stanovit ex ante podmínky, za nichž mohou občané vykonávat volenou či jinou veřejnou funkci podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Není v rozporu s ústavním pořádkem, jsou-li s těmito podmínkami spojeny i zásahy do svobody a práva podnikat podle pravidel čl. 26 Listiny. Nikomu není upíráno ani vlastnit majetek, ani podnikat, je-li na jeho svobodném rozhodnutí podle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy , zda podmínky výkonu (nikoli nabytí) veřejné funkce splní tím, že se určitých činností dočasně vzdá, či nikoliv. Ústavní pořádek zajišťuje rovnost ucházení se o veřejnou funkci, což nevylučuje opatření proti tomu, aby účel jejího výkonu mohl být zmařen tím, že by sledoval jiné cíle, než je veřejný zájem a obecné blaho podle čl. 2 odst. 3, popř. čl. 23 odst. 3 Ústavy . XV. Ústavně konformním (zejména s čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy , čl. 2 odst. 1 a čl. 22 Listiny) je postup zákonodárce stanovícího potřebná omezení při provozování a vlastnictví sdělovacích prostředků, která sledují veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže jako neoddělitelné součásti politického života demokratického právního státu. Veřejný zájem je zde formulován jako výsledek demokraticky vedené parlamentní rozpravy a střetávání různých názorů; dospěl-li zákonodárce k závěru, že je nezbytné oddělit ovládání médií a výkon veřejných funkcí vymezených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů , sleduje takový krok (v obecné poloze) legitimní veřejný zájem. XVI. Na výkon veřejných funkcí se nevztahují ustanovení Listiny o svobodě, popř. právu podnikat, neboť jejich nositelé se nacházejí v jiném postavení než podnikatelé, neboť jsou vázáni kautelami čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy ; jde tak z hlediska čl. 3 odst. 1 Listiny o dvě různé kategorie subjektů práva. Stejně tak výkon veřejné funkce a s ním spojené podmínky v podobě omezení základních práv a svobod jejího nositele nelze považovat za újmu ve smyslu čl. 3 odst. 3 Listiny, neboť nejde o projev libovůle v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny a odpovídá to potřebám a povaze výkonu veřejné moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy . XVII. Ustanovení § 4b a 4c zákona o střetu zájmů je třeba vykládat tak, že úmyslem zákonodárce nebylo stanovit pravidla pro střet zájmů s tím, že jim bude moci být uniknuto použitím ustanovení s nimi nesladěných jiných zákonů, takže jejich obecná ustanovení nelze použít tam, kde by se dostala do rozporu s účelem úpravy v zákoně speciálním, který stanoví pro střet zájmů zvláštní pravidla. V případě přímo proveditelných předpisů unijního práva s ohledem na jejich přímý účinek tento problém nevzniká.","metadata_regulation_keys":["14/2017:čl8","14/2017:čl4","159/2006:§4a","159/2006:§4b","159/2006:§4c","159/2006:§9","231/2001","1/1993:čl40","1/1993:čl70","1/1993:čl1","1/1993:čl2","2/1993:čl2","2/1993:čl3","2/1993:čl4","2/1993:čl21","2/1993:čl26","2/1993:čl41","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"NORM_CONTROL_STATUTE","subject":"Návrh na zrušení ustanovení zákona o střetu zájmů týkajících se zákazu mediálního podnikání, účasti ve veřejných zakázkách a poskytování dotací a investičních pobídek pro veřejné funkcionáře a souvisejících přechodných ustanovení","facts":[{"sourceRefs":["S0006","S0007","S0008"],"text":"Dne 15. 2. 2017 podal prezident republiky návrh na zrušení § 4a až 4c a § 9 písm. e) zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a souvisejících přechodných ustanovení. Dne 8. 3. 2017 podala skupina 44 poslanců návrh na zrušení § 4a až 4c a čl. II bodů 1 a 6 a čl. VIII téhož zákona. Oba návrhy byly spojeny ke společnému řízení."},{"sourceRefs":["S0010","S0016","S0018"],"text":"Napadená ustanovení zakazují veřejným funkcionářům provozovat média, být společníkem mediální společnosti, a dále zakazují společnostem s podílem veřejného funkcionáře alespoň 25 % účastnit se zadávacích řízení a přijímat dotace a investiční pobídky."}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda § 4a zákona o střetu zájmů (zákaz mediálního podnikání) porušuje čl. 11 odst. 1 Listiny (vlastnické právo) a čl. 26 odst. 1 Listiny (právo podnikat) a zda překračuje rámec čl. 70 Ústavy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0160","S0165","S0170"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že § 4a je ústavně konformní. Omezení vlastnického práva a práva podnikat je odůvodněno legitimním cílem ochrany plurality a nezávislosti médií a je přiměřené. Zákaz je vhodný, potřebný a přiměřený v užším smyslu. Čl. 70 Ústavy není překročen, neboť omezení se týká činností, které mohou ovlivnit výkon funkce.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Navrhovatel tvrdí, že § 4a je nepřiměřený, neboť není vhodný, potřebný ani přiměřený. Omezuje správu vlastního majetku a nutí veřejného funkcionáře vzdát se majetkového podílu. Cíl ochrany před střetem zájmů není dostatečně odůvodněn.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0160","S0165"],"sourceRefs":["S0039","S0040","S0041"],"importance":"CORE","parties":["prezident republiky"],"courtExplanation":"Ústavní soud neshledal nepřiměřenost. Omezení je vhodné k dosažení legitimního cíle ochrany plurality a nezávislosti médií, potřebné, neboť mírnější prostředky by nebyly účinné, a přiměřené v užším smyslu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["prezident republiky","skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":3,"REFERENCED":3},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů (zákaz účasti ve veřejných zakázkách a zákaz dotací) porušují čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 70 Ústavy.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0180","S0185","S0190"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud shledal, že § 4b a 4c jsou ústavně konformní. Cílem je zabránit střetu zájmů při nakládání s veřejnými prostředky. Omezení je proporcionální, neboť se vztahuje pouze na podíly nad 25 % a je časově omezeno. Není diskriminační, protože rozlišovacím kritériem je majetková účast, což je objektivní a rozumný důvod.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["prezident republiky","skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":8,"REFERENCED":10},"arguments_hidden":2,"precedent_followed_by_superseded_hidden":2},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda byl zákon č. 14/2017 Sb. přijat v rozporu s čl. 40 Ústavy, neboť se jedná o volební zákon, a zda byl legislativní proces netransparentní.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0111","S0112","S0120"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení čl. 40 Ústavy, neboť napadená ustanovení nejsou volebním zákonem v materiálním smyslu. Neslučitelnost funkcí není součástí volebního práva. Legislativní proces byl transparentní a poslanci měli dostatek času se seznámit s návrhy.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false,"precedent_followed_by_superseded_hidden":1},{"issueType":"OTHER","question":"Zda přechodná ustanovení (čl. II body 1 a 6) porušují princip právní jistoty a legitimního očekávání.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0200","S0205"],"text":"Ústavní soud neshledal porušení právní jistoty. Přechodná ustanovení jsou dostatečná a krátká legisvakanční doba je odůvodněna naléhavým veřejným zájmem.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["prezident republiky","skupina poslanců Poslanecké sněmovny"],"arguments_hidden":2},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je přípustný návrh na zrušení části třetí zákona č. 14/2017 Sb. (čl. IV), kterou se mění zákon č. 231/2001 Sb.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0102"],"text":"Návrh na zrušení části třetí zákona č. 14/2017 Sb. je nepřípustný, neboť novelizace nemá samostatnou normativní existenci a může být přezkoumána pouze z hlediska procedury přijetí, což nebylo namítáno.","outcome":"INADMISSIBLE"},"arguments":[],"id":"LQ005","raisedBy":["prezident republiky"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0010"],"description":"§ 4a zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0016"],"description":"§ 4b zákona č. 159/2006 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0018"],"description":"§ 4c zákona č. 159/2006 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0023"],"description":"§ 9 písm. e) zákona č. 159/2006 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0025","S0027"],"description":"čl. II body 1 a 6 zákona č. 14/2017 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0036"],"description":"čl. VIII zákona č. 14/2017 Sb.","type":"STATUTE"},{"sourceRefs":["S0029"],"description":"část třetí (čl. IV) zákona č. 14/2017 Sb.","type":"STATUTE"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"vlastnické právo"},{"regulations":"čl. 26 odst. 1 Listiny","right":"právo podnikat"},{"regulations":"čl. 3 odst. 1 Listiny","right":"rovnost v právech a zákaz diskriminace"},{"regulations":"čl. 21 odst. 4 Listiny","right":"právo na přístup k veřejným funkcím"},{"regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","right":"princip právního státu, právní jistota"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Návrh na zrušení části třetí zákona č. 14/2017 Sb. byl odmítnut pro zjevnou neopodstatněnost, neboť novelizace nemá samostatnou normativní existenci. Ostatní návrhy byly shledány přípustnými.","sourceRefs":["S0102"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"questionId":"LQ005","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Omezení je proporcionální a sleduje legitimní cíl.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0160"],"right":"vlastnické právo (čl. 11 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Omezení je přiměřené a v souladu s čl. 70 Ústavy.","regulations":"čl. 26 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0160"],"right":"právo podnikat (čl. 26 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Rozlišovací kritérium je objektivní a rozumné.","regulations":"čl. 3 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0190"],"right":"rovnost v právech (čl. 3 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Omezení není diskriminační a nebrání přístupu k funkcím.","regulations":"čl. 21 odst. 4 Listiny","reasonSourceRefs":["S0190"],"right":"právo na přístup k veřejným funkcím (čl. 21 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem a přechodná ustanovení neporušují právní jistotu.","regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0200"],"right":"princip právního státu (čl. 1 Ústavy)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"NORM_PETITION_REJECTED","operativeOrders":[{"targetAct":"§ 4a-4c, § 9 písm. e) zákona o střetu zájmů, čl. II body 1 a 6, čl. VIII zákona č. 14/2017 Sb.","kind":"REJECT","text":"Návrhy na zrušení § 4a až 4c a § 9 písm. e) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., a na zrušení čl. II bodů 1 a 6 a čl. VIII zákona č. 14/2017 Sb. se zamítají."},{"targetAct":"část třetí (čl. IV) zákona č. 14/2017 Sb.","kind":"REFUSE","text":"Návrh na zrušení části třetí zákona č. 14/2017 Sb. (čl. IV) se odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudci Fenyk a Fiala nesouhlasí s posouzením § 4a ZSZ. Mají za to, že toto ustanovení je protiústavní, neboť se odchyluje od účelu zákona, je nedůsledné a nepřiměřené. Zákaz by měl být zrušen.","judges":["Jaroslav Fenyk","Josef Fiala"]},{"summary":"Soudce Suchánek souhlasí s většinou v zamítnutí návrhu na zrušení § 4b a 4c, ale nesouhlasí s ponecháním § 4a v platnosti. Navrhoval alespoň částečné zrušení slov 'ani společníkem, členem' v § 4a odst. 1 a souvisejících ustanovení, neboť tato slova nadměrně zasahují do vlastnického práva.","judges":["Radovan Suchánek"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Pl. ÚS 3/02","sourceRefs":["S0040"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Test proporcionality","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2002:Pl.US.3.02","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2002:Pl.US.3.02"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":2}},"precedent_followed_by_superseded_hidden":5,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":7,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.4.17.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2020:Pl.US.4.17.2"}}