{"document_id":"ECLI:CZ:US:2021:2.US.1713.20.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1713/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2021:2.US.1713.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1713-20_1","decision_date":"2021-09-07","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Účast na soudní rehabilitaci ve vztahu k osobám německé národnosti internovaným po druhé světové válce","legal_sentence":"Zákon č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, je založen na silném hodnotovém soudu o protiprávnosti komunistického režimu. Činy jednotlivců, jimiž byly uplatňovány svobody a práva s garancemi v mezinárodních dokumentech a nezřídka i v ústavní rovině, se staly předmětem nespravedlivého trestního stíhání, odsouzení a výkonu trestu (§ 1 odst. 2 zákona). Rozhodné skutečnosti vedoucí k soudní rehabilitaci jsou konkretizovány výčtem příslušných ustanovení a co do vzniku limitovány datem nástupu komunistického režimu dne 25. 2. 1948. Do zákona zařazený § 33 odst. 2 umožnil vyslovit účast na soudní rehabilitaci osobám zbaveným osobní svobody nebo majetku v souvislosti s vypočtenými trestnými činy, nezaložil však - z hlediska rehabilitačních důvodů - aplikační možnost vykročit z časového rámce zákona o soudní rehabilitaci ani z mezí jím deklarovaného účelu. Pro období od osvobození Československa do 25. 2. 1948 nelze pro dané účely odhlédnout od maximy vyslovené již nálezem ze dne 8. 3. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 14/94 (N 14/3 SbNU 73; 55/1995 Sb. ), podle níž \"řád minulosti nemůže být postaven před soud řádu přítomnosti\". Zpětný přezkum bezprostředně poválečných právních aktů orgánů veřejné moci, vedoucích ke zbavení osobní svobody i k majetkovým sankcím, by znamenal přehodnocení období, v němž ještě zůstaly zachovány některé podstatné atributy demokratického státu.","metadata_regulation_keys":["119/1990:§33","119/1990:§1","50/1923","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Účast na soudní rehabilitaci ve vztahu k osobám německé národnosti internovaným po druhé světové válce","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka byla v období od 9. 4. 1947 do 14. 8. 1949 jako dítě se svými rodiči internována ve středisku ve Svatobořicích z důvodu své německé národnosti."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"Tábor ve Svatobořicích byl od roku 1945 využíván jako internační středisko pro Němce určené k odsunu; v říjnu 1946 byl přeměněn na nemocniční středisko pro přestárlé a nemocné Němce neschopné transportu."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"Internovaní podléhali přísnému režimu: povinná práce, cenzura korespondence, tresty za porušení řádu."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatelka se domáhala účasti na soudní rehabilitaci podle § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 Nt 1250/2019-15","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Nevyhověl návrhu stěžovatelky na účast na soudní rehabilitaci s odůvodněním, že internace souvisí s poválečným odsunem Němců, nikoli s komunistickým režimem, a zákon o soudní rehabilitaci nelze aplikovat.","court":"Okresní soud v Hodoníně","decisionDate":"15. 1. 2020"},{"fileNumber":"8 To 87/2020-59","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl stížnost stěžovatelky, aproboval závěr okresního soudu a dodal, že umístění rodičů stěžovatelky bylo ze strany státu aktem milosrdenství.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"7. 4. 2020"}],"legalQuestions":[{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Splnění podmínek pro účast na soudní rehabilitaci podle § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci u osoby internované v poválečném období z důvodu německé národnosti.","sourceRefs":["S0018","S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0026","S0029"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že ačkoli internace stěžovatelky představovala nezákonné zbavení osobní svobody, nespadá pod rozsah zákona o soudní rehabilitaci, neboť její původ je v poválečném období, nikoli v komunistickém režimu. Zákon o soudní rehabilitaci je určen k nápravě křivd spáchaných komunistickým režimem od 25. 2. 1948, a nelze jej aplikovat na případy související s poválečným odsunem Němců. Ústavní soud zdůraznil, že není zákonodárcem a nemůže překročit zákonný rámec. K porušení ústavně zaručených práv nedošlo.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[{"argument":"Internace představovala nezákonné zbavení osobní svobody ve smyslu § 33 odst. 2, neboť šlo o nedobrovolné umístění v uzavřeném prostoru bez právního podkladu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0021"],"sourceRefs":["S0008","S0021"],"importance":"CORE","parties":["I. C."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že internace byla nezákonným zbavením osobní svobody, a to i s ohledem na věk stěžovatelky a podmínky tábora."}],"id":"LQ001","raisedBy":["I. C."],"arguments_hidden":3,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0024","S0025","S0026"],"interpretation":"Ustanovení § 33 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci nelze aplikovat na případy zbavení osobní svobody, které mají původ v období před 25. 2. 1948 a souvisejí s poválečnými opatřeními (např. odsun Němců), i když jejich účinky přesáhly toto datum; zákon se vztahuje pouze na křivdy spáchané komunistickým režimem.","regulations":"§ 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 1. 2020 č. j. 3 Nt 1250/2019-15","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0007"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2020 č. j. 8 To 87/2020-59","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou, stěžovatelka je právně zastoupena a vyčerpala všechny procesní prostředky.","sourceRefs":["S0011"]},"findings":[{"reason":"Internace stěžovatelky má původ v poválečném období, nikoli v komunistickém režimu, a nespadá pod rozsah zákona o soudní rehabilitaci; obecné soudy neporušily ústavně zaručená práva.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0026","S0029"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_VIOLATED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Ústavní stížnost stěžovatelky I. C.","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 819/15","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Princip favor rehabilitationis – v pochybnostech rozhodovat ve prospěch soudní rehabilitace.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.819.15.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900002"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2015:1.US.819.15.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2021:2.US.1713.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2021:2.US.1713.20.1"}}