{"document_id":"ECLI:CZ:US:2021:2.US.1762.20.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1762/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2021:2.US.1762.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1762-20_1","decision_date":"2021-02-10","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Porušení zásady nullum crimen sine lege v důsledku ponechání odsuzujícího rozsudku v platnosti, přestože Nejvyšší soud shledal, že jednání stěžovatele nenaplňuje znaky trestného činu, za který byl odsouzen, s odkazem na zákaz reformationis in peius","legal_sentence":"Má-li být odsuzující rozsudek souladný s čl. 39 Listiny, z jeho odůvodnění musí být patrné, že bylo prokázáno naplnění všech znaků trestného činu.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","141/1961:§125","141/1961:§259","40/2009:§255","40/2009:§209","40/2009:§12","2/1993:čl39"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení zásady nullum crimen sine lege v důsledku ponechání odsuzujícího rozsudku v platnosti, přestože Nejvyšší soud shledal, že jednání stěžovatele nenaplňuje znaky trestného činu, za který byl odsouzen, s odkazem na zákaz reformationis in peius","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel byl zaměstnancem společnosti A a současně jediným jednatelem a společníkem společnosti B. V období od 30. 8. 2013 do 27. 11. 2013 odebral od společnosti A zboží (elektrody a trysky) v celkové fakturační ceně 1 994 269,65 Kč, které bylo formálně vyfakturováno společnosti B. Společnost B zboží prodala dalším subjektům, ale společnosti A nezaplatila."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Krajský soud v Ostravě uznal stěžovatele vinným přečinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku a uložil mu peněžitý trest 200 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody 10 měsíců."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Vrchní soud v Olomouci odvolání stěžovatele zamítl a ztotožnil se se závěry krajského soudu."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl s odůvodněním, že právní kvalifikace není výstižná, neboť nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty § 255 odst. 2. Podle Nejvyššího soudu by skutek mohl být posouzen jako podvod, zpronevěra nebo poškození věřitele, ale protože by to vedlo k přísnějšímu trestu, brání změně zákaz reformationis in peius."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Stěžovatel namítá, že byl odsouzen za trestný čin, jehož znaky nenaplnil, a že Nejvyšší soud ponechal v platnosti odsuzující rozsudek, aniž by postavil najisto, jakého trestného činu se dopustil."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"31 T 6/2015-884","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Uznal stěžovatele vinným přečinem zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 trestního zákoníku a uložil peněžitý trest 200 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody 10 měsíců.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"8. 1. 2019"},{"fileNumber":"2 To 23/2019-945","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Zamítl odvolání stěžovatele, státního zástupce a poškozené.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"14. 5. 2019"},{"fileNumber":"5 Tdo 1414/2019-997","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatele s odůvodněním, že právní kvalifikace není výstižná, ale změně brání zákaz reformationis in peius.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"26. 2. 2020"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud porušil zásadu nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny) tím, že ponechal v platnosti odsuzující rozsudek, přestože dospěl k závěru, že jednání stěžovatele nenaplňuje znaky trestného činu, za který byl odsouzen, a to s odkazem na zákaz reformationis in peius.","sourceRefs":["S0013"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0022","S0021"],"text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší soud porušil čl. 39 Listiny, neboť ponechal v platnosti odsuzující rozsudek, aniž by bylo prokázáno naplnění všech znaků trestného činu. Zásada zákazu reformationis in peius nemůže převážit nad ústavní garancí nullum crimen sine lege.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel namítá, že byl uznán vinným z trestného činu, jehož skutkovou podstatu dle obecných soudů nenaplnil, a že rozhodnutí o vině bylo ponecháno v platnosti jen proto, že trestní sazba jiných trestných činů je vyšší.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0022"],"sourceRefs":["S0013"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel R. Ch."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud ponechal v platnosti odsuzující rozsudek, aniž by bylo jasné, jakého trestného činu se stěžovatel dopustil a že došlo k naplnění všech znaků, čímž porušil čl. 39 Listiny."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel R. Ch."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0019","S0021"],"interpretation":"Zásada nullum crimen sine lege vyžaduje, aby z odůvodnění odsuzujícího rozsudku bylo patrné, že bylo prokázáno naplnění všech znaků trestného činu; tato povinnost není oslabena ani zásadou zákazu reformationis in peius.","regulations":"čl. 39 Listiny základních práv a svobod","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 1414/2019-997 ze dne 26. 2. 2020","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 To 23/2019-945 ze dne 14. 5. 2019","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 31 T 6/2015-884 ze dne 8. 1. 2019","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 39 Listiny, čl. 7 Úmluvy","right":"zásada nullum crimen sine lege"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost proti rozhodnutím Krajského soudu a Vrchního soudu byla odmítnuta jako nepřípustná, neboť zrušením usnesení Nejvyššího soudu je vytvořen prostor pro nápravu; ochrana základních práv stěžovatele je tím zajištěna.","sourceRefs":["S0025"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud ponechal v platnosti odsuzující rozsudek, aniž by bylo prokázáno naplnění všech znaků trestného činu, čímž porušil čl. 39 Listiny.","regulations":"čl. 39 Listiny","reasonSourceRefs":["S0022"],"right":"zásada nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud musí v dalším řízení zajistit, aby bylo postaveno najisto, zda jednání stěžovatele naplňuje všechny znaky některého trestného činu, a to při respektování práva stěžovatele na účinnou obhajobu včetně možnosti vyjádřit se k případné změně právní kvalifikace."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 1414/2019-997 ze dne 26. 2. 2020","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 1414/2019-997 ze dne 26. 2. 2020 byla porušena zásada nullum crimen sine lege dle čl. 39 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 1414/2019-997 ze dne 26. 2. 2020","kind":"QUASH_DECISION","text":"Toto rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"zbytek ústavní stížnosti","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 1038/17","sourceRefs":["S0019"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Z odůvodnění odsuzujícího rozsudku musí být patrné, že bylo prokázáno naplnění všech znaků trestného činu.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2017:1.US.1038.17.1","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2017:1.US.1038.17.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2021:2.US.1762.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2021:2.US.1762.20.1"}}