{"document_id":"ECLI:CZ:US:2021:4.US.541.21.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 541/21","ecli":"ECLI:CZ:US:2021:4.US.541.21.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-541-21_1","decision_date":"2021-10-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Porušení práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces v trestní věci pro trestný čin podvodu v důsledku opakovaného rušení zprošťujících rozsudků odvolacím soudem a nařízení projednání věci v jiném složení senátu, a dále v důsledku nedostatečného prokázání subjektivní stránky trestného činu a nerespektování zásady subsidiarity trestní represe.","legal_sentence":"I. Při rozhodování podle § 262 trestního řádu musí být brán zřetel na to, že institut zákonného soudce je důležitým prvkem právní jistoty, jejíž prolomení je nutno chápat jako postup nestandardní a zcela výjimečný, byť v odůvodněných případech dovolený (viz např. usnesení ze dne 18. 9. 2012 sp. zn. I. ÚS 2531/12 ). Použije-li odvolací soud § 262 trestního řádu z důvodu opakovaného nerespektování jeho závazných pokynů pro odlišné hodnocení skutkového stavu soudem prvního stupně, je možno tento postup podle Ústavního soudu považovat za opodstatněný jen tehdy, byly-li pokyny dostatečně konkrétní a přezkoumatelně popsané [viz nález ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. IV. ÚS 839/21 (N 167/108 SbNU 73)] a vyplývalo-li z nich, že soud prvního stupně nedostál požadavku hodnotit důkazy logicky správně a v souladu s jejich obsahem, jednotlivě a ve vzájemných souvislostech, vyplývajícímu z § 2 odst. 6 trestního řádu [viz nález ze dne 5. 3. 2013 sp. zn. II. ÚS 3564/12 (N 38/68 SbNU 391)]. Je však v rozporu s právem na spravedlivý proces, pokud odvolací soud nad rámec svého zákonného oprávnění (srov. § 254 odst. 2 trestního řádu ), jakož i procesních pravidel pro dokazování spekulativně mění skutková zjištění nalézacího soudu, aniž by provedl všechny relevantní důkazy, z nichž tato skutková zjištění vyplývají. Změny skutkových závěrů není možno provádět ani implicitně v rámci vyvozování nových právních závěrů. Pokud je takové přehodnocení skutkových zjištění provedeno v neprospěch obžalovaného, pak je rovněž v rozporu s presumpcí neviny [srov. nález ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 3235/15 (N 80/81 SbNU 349)]. II. Zavinění je psychický vztah pachatele k určitým skutečnostem, jež zakládají trestný čin, a spočívá na složce vědění a složce vůle. Závěr o eventuálním úmyslu, tj. o tom, že pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn [§ 15 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku], musí být opřen o konkrétně zjištěné skutečnosti. Nepřímý úmysl nelze v žádném případě jen předpokládat, nýbrž je nutno jej na základě zjištěných okolností prokázat. Chybí-li o této otázce doznání pachatele, lze závěr o něm učinit i z objektivních skutečností, např. z povahy činu a způsobu jeho provedení, i ze zjištěných okolností subjektivní povahy, např. z pohnutky činu, avšak musí se tak stát po velmi detailním dokazování a všestranné analýze jednání. Jde-li o eventuální úmysl u trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku v rámci obchodních vztahů ve stavebnictví, je třeba vycházet z toho, že musí být založeny také na odpovídající míře vzájemné důvěry, ze které vyplývá opodstatněnost očekávání a předvídatelnost postupu účastníků takových obchodních vztahů. Závěr o existenci eventuálního podvodného úmyslu lze učinit pouze za předpokladu, nebylo-li v době vzniku závazku možné vůbec důvodně očekávat dostatečné zdroje ke splnění závazku nebo spoléhal-li pachatel bezdůvodně na budoucí nejisté skutečnosti, které však nenastaly. Korektnost postupu účastníků je totiž stejně významným předpokladem zdravých obchodních vztahů. Zjištění, že právnická osoba nedisponovala takovými prostředky, které by jí v okamžiku uzavření smlouvy umožňovaly budoucí úhradu sjednané ceny, neznamená, že v případě dalšího fungování nemohla generovat zisk, který by jí k tomuto sloužil. Je ostatně běžné, o to více v sektoru stavebnictví, že jednotlivé subjekty vstupují do obchodních vztahů s negativní platební bilancí, kterou následně eliminují příjmy z vykonané práce. Všechny tyto okolnosti je však třeba hodnotit v jejich vzájemné souvislosti. Nelze přikládat zásadní význam jen některé z nich. Nezbytným předpokladem pro závěr o srozumění pachatele se zamýšleným následkem je prokázání toho, že pachatel si daný následek představoval jako možný a nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit následku [srov. nález ze dne 1. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 433/02 (N 49/33 SbNU 11) a nález ze dne 15. 8. 2008 sp. zn. III. ÚS 1076/08 (N 144/50 SbNU 269)]. III. Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu a jako s takovým je třeba s ním zacházet při aplikaci jednotlivých ustanovení a institutů; proto pokud jde o naplnění objektivních znaků trestného činu, z hlediska zásady subsidiarity trestní represe při promítnutí principu trestněprávní represe jako posledního prostředku - \"ultima ratio\" - nemůže být ignorována obchodněprávní stránka věci [nález sp. zn. IV. ÚS 564/2000 ze dne 8. 11. 2001 (N 169/24 SbNU 255)]. Pravidla liberálního demokratického právního státu vyžadují, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohl pachatel v době, kdy se ho dopouštěl, důvodně předpokládat, že jde o jednání trestné, a to s ohledem na obsah účinného trestního zákoníku, nebo tam, kde je to třeba s ohledem na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, tak jak byla např. uvedena v rozhodnutích ve věcech Kokkinakis proti Řecku (14307/88, § 52) a Cantoni proti Francii (17862/91, § 29) [nález ze dne 25. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 558/01 (N 136/31 SbNU 205)]. Jen důsledné respektování zásady subsidiarity trestní represe a principu trestání jako prostředku ultima ratio zaručuje, že omezení základních práv jednotlivců v důsledku trestních sankcí je možno považovat za proporcionální s účelem sledovaným trestním řízením [viz např. nález ze dne 2. 6. 2005 sp. zn. IV. ÚS 469/04 (N 116/37 SbNU 489), nález ze dne 18. 11. 2008 sp. zn. II. ÚS 254/08 (N 197/51 SbNU 393) aj.]. Obecně uznávaný princip subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby prostředky trestního práva byly v právním státě používány jen tam, kde nepostačí ochrana poskytovaná jinými právními odvětvími (právem občanským, obchodním, správním, finančním atd.).","metadata_regulation_keys":["141/1961:§262","141/1961:§2","141/1961:§259","141/1961:§263","141/1961:§256","141/1961:§25","141/1961:§125","40/2009:§209","40/2009:§13","40/2009:§15","40/2009:§16","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl40","2/1993:čl39","2/1993:čl8"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces v trestní věci pro trestný čin podvodu v důsledku opakovaného rušení zprošťujících rozsudků odvolacím soudem a nařízení projednání věci v jiném složení senátu, a dále v důsledku nedostatečného prokázání subjektivní stránky trestného činu a nerespektování zásady subsidiarity trestní represe.","facts":[{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Stěžovatel jako jednatel společnosti B objednal v srpnu 2011 u poškozené společnosti A provedení zemních prací na stavbě haly v H. Společnost B byla subdodavatelem společnosti D. Stěžovatel neinformoval poškozenou, že zaplacení je podmíněno zaplacením od D. Po dokončení prací společnost D nezaplatila B, a B nezaplatila poškozené. Stěžovatel vrátil faktury a s poškozenou nekomunikoval."},{"sourceRefs":["S0011","S0048","S0058"],"text":"Okresní soud v Kolíně třikrát zprostil stěžovatele obžaloby (18.4.2018, 17.12.2018, 27.6.2019), neboť neshledal podvodný úmysl. Krajský soud v Praze tato zproštění opakovaně zrušil a usnesením ze dne 30.8.2019 nařídil projednání věci v jiném složení senátu podle § 262 tr. ř."},{"sourceRefs":["S0009","S0012","S0013"],"text":"Po změně senátu okresní soud rozsudkem ze dne 9.12.2019 stěžovatele uznal vinným zločinem podvodu a odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody. Odvolání stěžovatele bylo zamítnuto usnesením krajského soudu ze dne 20.5.2020 a dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2020."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 T 135/2017","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř.","court":"Okresní soud v Kolíně","decisionDate":"2018-04-18"},{"fileNumber":"9 To 215/2018","sourceRefs":["S0011","S0049"],"outcomeSummary":"Zrušení zprošťujícího rozsudku a vrácení věci k novému projednání.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2018-07-27"},{"fileNumber":"3 T 135/2017","sourceRefs":["S0011","S0055"],"outcomeSummary":"Zproštění obžaloby.","court":"Okresní soud v Kolíně","decisionDate":"2018-12-17"},{"fileNumber":"9 To 74/2019","sourceRefs":["S0011","S0056"],"outcomeSummary":"Zrušení zprošťujícího rozsudku a vrácení věci k novému projednání.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2019-03-20"},{"fileNumber":"3 T 135/2017","sourceRefs":["S0011","S0057"],"outcomeSummary":"Zproštění obžaloby.","court":"Okresní soud v Kolíně","decisionDate":"2019-06-27"},{"fileNumber":"9 To 254/2019","sourceRefs":["S0011","S0058"],"outcomeSummary":"Zrušení zprošťujícího rozsudku, vrácení věci a nařízení projednání v jiném složení senátu podle § 262 tr. ř.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2019-08-30"},{"fileNumber":"3 T 135/2017","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Odsouzení za zločin podvodu k podmíněnému trestu odnětí svobody 26 měsíců se zkušební dobou 36 měsíců a povinnost nahradit škodu 1 163 280 Kč.","court":"Okresní soud v Kolíně","decisionDate":"2019-12-09"},{"fileNumber":"9 To 80/2020","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Zamítnutí odvolání stěžovatele jako nedůvodného podle § 256 tr. ř.","court":"Krajský soud v Praze","decisionDate":"2020-05-20"},{"fileNumber":"7 Tdo 1243/2020","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Odmítnutí dovolání jako zjevně neopodstatněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2020-12-08"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2019 o nařízení projednání věci v jiném složení senátu podle § 262 tr. ř. porušeno právo stěžovatele na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny?","sourceRefs":["S0015","S0046"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0046","S0047","S0054","S0055","S0068"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Krajský soud neprokázal, že by původní senát okresního soudu nebyl schopen věc rozhodnout v souladu s jeho pokyny. Jeho rozhodnutí o změně senátu bylo svévolné a porušilo právo stěžovatele na zákonného soudce. Postup krajského soudu byl v rozporu s § 263 odst. 7 tr. ř. a judikaturou Ústavního soudu (např. nález sp. zn. II. ÚS 3564/12).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Krajský soud opakovaně rušil zprošťující rozsudky okresního soudu a podsouval mu své právní posouzení skutku včetně interpretace důkazů. Poté, co okresní soud vydal třetí zprošťující rozsudek, krajský soud nařídil projednání věci v jiném složení senátu, čímž došlo ke zkrácení práva na zákonného soudce.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0046","S0047","S0054","S0055","S0068"],"sourceRefs":["S0015"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel M. P."],"courtExplanation":"Krajský soud překročil své pravomoci, neboť původní senát okresního soudu řádně hodnotil důkazy a nerespektování závazných pokynů nebylo prokázáno. Změna senátu nebyla odůvodněna objektivní překážkou, a proto došlo k porušení práva na zákonného soudce."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel M. P."]},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Byl závěr obecných soudů o naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu (nepřímý úmysl) v extrémním rozporu s provedenými důkazy, čímž došlo k porušení presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny a práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny?","sourceRefs":["S0016","S0017","S0060"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060","S0061","S0062","S0064"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Závěr o nepřímém úmyslu stěžovatele nemá oporu v provedeném dokazování. Okresní soud ve svých zprošťujících rozsudcích podrobně a logicky odůvodnil, proč nebyl podvodný úmysl prokázán. Krajský soud tento závěr svévolně přehodnotil, aniž by provedl vlastní dokazování, čímž porušil zásadu volného hodnocení důkazů a pravidlo in dubio pro reo.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel M. P."],"precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Byla v dané věci porušena zásada subsidiarity trestní represe (ultima ratio) a tím práva stěžovatele podle čl. 8 odst. 2 a čl. 39 Listiny, když trestní řízení fakticky suplovalo civilní žalobu poškozené?","sourceRefs":["S0018","S0065"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0065","S0066"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Trestní právo má být prostředkem ultima ratio. V posuzovaném případě šlo o obchodněprávní vztah, kde poškozená měla možnost domáhat se svých práv v civilním řízení. Trestní stíhání nebylo proporcionální a porušilo práva stěžovatele podle čl. 8 odst. 2 a čl. 39 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel M. P."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0036","S0037"],"interpretation":"Pro použití § 262 tr. ř. k nařízení projednání věci v jiném složení senátu je nezbytné, aby existovala vysoká míra pravděpodobnosti, že původní senát nebude schopen ukončit řízení způsobem akceptovatelným odvolacím soudem; pouhé opakované zrušení rozhodnutí bez konkrétních výhrad a bez prokázání nerespektování závazných pokynů nepostačuje.","regulations":"§ 262 tr. ř.","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0038","S0039"],"interpretation":"Závěr o nepřímém úmyslu musí být opřen o konkrétně zjištěné skutečnosti a nelze jej předpokládat; musí být prokázán na základě detailního dokazování a všestranné analýzy jednání pachatele.","regulations":"§ 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2020 sp. zn. 7 Tdo 1243/2020, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20.5.2020 sp. zn. 9 To 80/2020, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 9.12.2019 č. j. 3 T 135/2017-2023, kterým byl stěžovatel uznán vinným.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0005"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2019 č. j. 9 To 254/2019-1986, kterým bylo nařízeno projednání věci v jiném složení senátu.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na řádný soudní proces"},{"regulations":"čl. 38 odst. 1 Listiny","right":"Právo na zákonného soudce"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","right":"Presumpce neviny"},{"regulations":"čl. 39 Listiny","right":"Zásada nullum crimen sine lege"},{"regulations":"čl. 8 odst. 2 Listiny","right":"Právo na osobní svobodu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky a ústavní stížnost byla podána včas.","sourceRefs":["S0026"]},"findings":[{"reason":"Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2019 bylo porušeno právo stěžovatele na zákonného soudce, neboť změna senátu nebyla odůvodněna objektivní překážkou a krajský soud překročil své pravomoci.","regulations":"čl. 38 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0005","S0046","S0047","S0068"],"right":"Právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 9.12.2019, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20.5.2020 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2020 byla porušena práva stěžovatele, neboť závěr o vině byl v extrémním rozporu s důkazy a nebyla respektována zásada subsidiarity trestní represe.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 39, čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0004","S0064","S0065","S0066"],"right":"Právo na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 2, čl. 39 a čl. 40 odst. 2 Listiny","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1}}],"bindingInstructions":["Věc se vrací do stadia po vyhlášení zprošťujícího rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 27.6.2019 č. j. 3 T 135/2017-1955, proti kterému podal státní zástupce odvolání."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2020 sp. zn. 7 Tdo 1243/2020, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20.5.2020 sp. zn. 9 To 80/2020 a rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 9.12.2019 č. j. 3 T 135/2017-2023","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2020 sp. zn. 7 Tdo 1243/2020, usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020 sp. zn. 9 To 80/2020 a rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 12. 2019 č. j. 3 T 135/2017-2023 bylo porušeno právo stěžovatele na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 2, čl. 39 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2019 č. j. 9 To 254/2019-1986","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2019 č. j. 9 To 254/2019-1986 byla porušena práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2020 sp. zn. 7 Tdo 1243/2020, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20.5.2020 sp. zn. 9 To 80/2020, rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 9.12.2019 č. j. 3 T 135/2017-2023 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30.8.2019 č. j. 9 To 254/2019-1986","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2020 sp. zn. 7 Tdo 1243/2020, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020 sp. zn. 9 To 80/2020, rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 9. 12. 2019 č. j. 3 T 135/2017-2023 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2019 č. j. 9 To 254/2019-1986 se ruší."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Fiala nesouhlasí s výrokem a odůvodněním nálezu. Má za to, že stěžovatelovo spoléhání na zaplacení od společnosti D nebylo důvodné, a že krajský soud neporušil právo na zákonného soudce. Ústavní stížnost měla být odmítnuta nebo zamítnuta.","sourceRefs":["S0074","S0075","S0076","S0077","S0078","S0079","S0080","S0081","S0082","S0083","S0084","S0085","S0086","S0087","S0088","S0089","S0090"],"judges":["Josef Fiala"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 3564/12","sourceRefs":["S0036"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"K použití § 262 tr. ř. lze přistoupit pouze za podmínky vysoké míry pravděpodobnosti, že původní senát nebude schopen ukončit řízení způsobem akceptovatelným odvolacím soudem.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2013:2.US.3564.12.1","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000","interpretation:900000","legal_question:2000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2013:2.US.3564.12.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1243.2020.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"REFERENCED":1}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2021:4.US.541.21.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2021:4.US.541.21.1"}}