{"document_id":"ECLI:CZ:US:2022:1.US.543.22.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 543/22","ecli":"ECLI:CZ:US:2022:1.US.543.22.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-543-22_1","decision_date":"2022-09-29","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Posouzení otázky tzv. totožnosti skutku v civilním řízení a závaznost nálezů Ústavního soudu","legal_sentence":"Posuzují-li obecné soudy v souvislosti s námitkou promlčení otázku, zda byla přes změny ve skutkových tvrzeních žalobce v průběhu soudního řízení zachována tzv. totožnost skutku, zohlední v souladu s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod individuální okolnosti věci i konkrétní právní úpravu. V případě doplnění skutkových tvrzení žalobcem musí nově uváděná tvrzení, aby šlo o tentýž skutek, vycházet ze stejné \"životní události\", stejného \"příběhu\", a alespoň co do své podstaty se shodovat s původně uváděnými tvrzeními, a to zejména ve vztahu k tzv. následku. Platí proto, že při posouzení tzv. totožnosti skutku, v jehož důsledku dojde k zamítnutí žaloby jako promlčené, je třeba se zabývat skutečným obsahem podání žalobce bez ohledu na subjektivní právní kvalifikaci vylíčených skutečností. Žalobce nelze činit odpovědným za to, že v reakci na dílčí hmotněprávní zjištění soudu v průběhu řízení a na jeho výzvu subjektivně změní právní kvalifikaci, a z tohoto důvodu považuje za právně relevantní určité skutečnosti, které nově v řízení před soudem uvede. Může-li soud i nově formulovaná skutková tvrzení nadále objektivně posoudit podle určité právní normy, není pro soud podle zásady iura novit curia subjektivní právní kvalifikace žalobce závazná.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§118a","99/1963:§41","1/1993:čl89","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení otázky tzv. totožnosti skutku v civilním řízení a závaznost nálezů Ústavního soudu","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Stěžovatelka (INSKY, spol. s r. o.) se smlouvou ze dne 26. 3. 2004 zavázala pro vedlejšího účastníka (Česká pošta, s. p.) provést dílo (postavit stavbu). Vedlejší účastník nezaplatil část ceny, proto se stěžovatelka dne 16. 3. 2010 žalobou domáhala zaplacení 20 109 818,09 Kč s příslušenstvím (rozdíl mezi nedoplatky z šesti faktur a zaplacenými zálohami)."},{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Vedlejší účastník ve vyjádření namítl, že dodatky ke smlouvě, jimiž byla sjednána cena, jsou neplatné pro rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, což potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Současně uplatnil vzájemný návrh na vydání bezdůvodného obohacení."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Městský soud na prvním jednání vyzval stěžovatelku k doplnění skutkových tvrzení s tím, že věc lze posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení. Stěžovatelka dne 6. 12. 2011 uvedla, že trvá na hodnocení svého nároku jako náhrady škody (porušení povinnosti vypsat výběrová řízení) a navrhla změnu žaloby; nově požadovala 35 631 783 Kč s příslušenstvím. Městský soud změnu žaloby připustil."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Vedlejší účastník vznesl námitku promlčení. Městský soud rozsudkem ze dne 1. 3. 2013 žalobu zamítl s odůvodněním, že nárok na náhradu škody je promlčen, neboť byl uplatněn až změnou žaloby dne 6. 12. 2011, zatímco promlčecí lhůta počala běžet nejpozději dne 5. 2. 2007 (uzavření posledního dodatku). Stěžovatelka byla přitom poučena o možnosti kvalifikovat nárok jako z bezdůvodného obohacení."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"14 Cm 41/2010","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatelky na zaplacení 35 631 783 Kč s příslušenstvím (I. výrok), uložil stěžovatelce zaplatit soudní poplatek (II. výrok) a zaplatit vedlejšímu účastníkovi 7 598 338,35 Kč s příslušenstvím z vzájemné žaloby (III. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (IV. výrok). Důvodem zamítnutí bylo promlčení nároku na náhradu škody, neboť byl uplatněn až změnou žaloby dne 6. 12. 2011, zatímco promlčecí lhůta počala běžet nejpozději dne 5. 2. 2007.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2013-03-01"},{"fileNumber":"1 Cmo 167/2013","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek městského soudu v I., III. a IV. výroku a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že stěžovatelka v původním návrhu i podání ze dne 6. 12. 2011 uplatnila nárok na doplacení faktur (byť z odlišných titulů) před uplynutím čtyřleté promlčecí lhůty, a že ušlý zisk je třeba posoudit samostatně.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2014-01-28"},{"fileNumber":"23 Cdo 2741/2014","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Změnil usnesení vrchního soudu v části týkající se I. výroku rozsudku městského soudu tak, že se rozsudek městského soudu v tomto výroku potvrzuje. Uvedl, že nároky na plnění ze smlouvy a na náhradu škody mají odlišný skutkový základ, a že promlčecí lhůta počala běžet nejpozději dne 5. 2. 2007, takže nárok uplatněný dne 6. 12. 2011 je promlčen.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2016-04-28"},{"fileNumber":"III. ÚS 2551/16","sourceRefs":["S0014"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016. Uvedl, že při posuzování totožnosti skutku je třeba vycházet z toho, zda se skutková tvrzení vážou ke stejné události (v obecném smyslu), a že žalobce není odpovědný za to, že neplatnost smlouvy nerozpozná. Zavázal Nejvyšší soud, aby se znovu zabýval totožností skutku a zohlednil ústavněprávní aspekty.","court":"Ústavní soud","decisionDate":"2018-03-27"},{"fileNumber":"23 Cdo 1383/2018","sourceRefs":["S0015","S0016","S0017"],"outcomeSummary":"Zrušil usnesení vrchního soudu ze dne 28. 1. 2014 v části týkající se I. výroku rozsudku městského soudu a vrátil věc vrchnímu soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že totožnost skutku nebyla zachována, neboť stěžovatelka v žalobě tvrdila plnění ze smlouvy, zatímco ve změně žaloby tvrdila porušení zákonné povinnosti a vznik škody. Odkázal na principy právní jistoty a dispoziční zásady.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2020-02-11"},{"fileNumber":"1 Cmo 167/2013","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek městského soudu v I. výroku (zamítnutí žaloby) a věc mu vrátil k dalšímu pokračování. Odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1383/2018 a shledal, že nárok na náhradu skutečné škody je promlčený a že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2021-03-16"},{"fileNumber":"23 Cdo 2287/2021","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné. Uvedl, že jeho předchozí usnesení sp. zn. 23 Cdo 1383/2018 není v rozporu s nálezem III. ÚS 2551/16, neboť se zabýval ústavněprávními aspekty totožnosti skutku a dospěl k závěru, že stěžovatelka přednesla nový žalobní požadavek na základě odlišných skutkových tvrzení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2021-12-16"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda obecné soudy při posouzení tzv. totožnosti skutku v civilním řízení respektovaly závazný právní názor Ústavního soudu vyjádřený v nálezu sp. zn. III. ÚS 2551/16 a zda postupovaly v souladu s právem stěžovatelky na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.","sourceRefs":["S0021","S0022","S0034"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0040","S0041","S0045","S0046","S0047"],"testApplied":"OTHER","text":"Nejvyšší soud nerespektoval závazný právní názor nálezu III. ÚS 2551/16, neboť se nezabýval skutečnou podstatou skutkových okolností nyní posuzované věci a paušálně odmítl totožnost skutku s odkazem na rozdílnou skutkovou podstatu nároků. Tím porušil právo stěžovatelky na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování totožnosti skutku je třeba vycházet z toho, zda nově uváděná tvrzení vycházejí ze stejné životní události a alespoň co do podstaty se shodují s původními tvrzeními, zejména ve vztahu k následku. Žalobce není odpovědný za právní kvalifikaci skutku; soud je povinen posoudit skutečný obsah podání bez ohledu na subjektivní právní kvalifikaci. V projednávané věci stěžovatelka od počátku požadovala zaplacení protiplnění za provedené dílo podle šesti faktur, a lze-li nárok objektivně kvalifikovat jako z bezdůvodného obohacení, je totožnost skutku zachována.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že obecné soudy nerespektovaly závazný právní názor nálezu III. ÚS 2551/16, neboť se nezabývaly skutečnou podstatou skutkových okolností a paušálně odmítly totožnost skutku s odkazem na rozdílnou skutkovou podstatu nároků. Uvádí, že v žalobě i v podání ze dne 6. 12. 2011 šlo o stejnou životní událost (nezaplacení za provedené dílo) a že není odpovědná za právní kvalifikaci.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0040","S0041","S0045"],"sourceRefs":["S0021","S0022"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud se sice znovu posuzoval totožnost skutku, ale nereflektoval věcnou argumentaci nálezu III. ÚS 2551/16, neboť se nezabýval skutečnou podstatou skutkových okolností a setrval na rozlišení obecné skutkové podstaty nároků."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0036","S0037","S0038","S0039"],"interpretation":"Při posuzování totožnosti skutku v civilním řízení je rozhodné, zda nově uváděná skutková tvrzení vycházejí ze stejné životní události a alespoň co do podstaty se shodují s původními tvrzeními, zejména ve vztahu k následku. Žalobce není odpovědný za právní kvalifikaci skutku; soud je povinen posoudit skutečný obsah podání bez ohledu na subjektivní právní kvalifikaci žalobce.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":5},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021 č. j. 23 Cdo 2287/2021-563, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2021 č. j. 1 Cmo 167/2013-512, kterým byl potvrzen rozsudek městského soudu v I. výroku","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva, resp. žádné další k dispozici neměla (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).","sourceRefs":["S0031"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud nerespektoval závazný právní názor Ústavního soudu vyjádřený v nálezu sp. zn. III. ÚS 2551/16 a nezabýval se skutečnou podstatou skutkových okolností při posouzení totožnosti skutku, čímž porušil právo stěžovatelky na řádně vedené soudní řízení.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0047","S0050"],"right":"právo na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je vázán právními závěry tohoto nálezu a nálezu sp. zn. III. ÚS 2551/16. Při posouzení tzv. totožnosti skutku se má zabývat skutečným obsahem podání žalobce bez ohledu na subjektivní právní kvalifikaci vylíčených skutečností. Žalobce nelze činit odpovědným za to, že v reakci na dílčí hmotněprávní zjištění soudu v průběhu řízení změní subjektivní právní kvalifikaci a tomu uzpůsobí svou argumentaci. V rozsahu, ve kterém v nyní posuzované věci šlo o zaplacení protiplnění za provedené dílo podle šesti faktur uvedených v žalobě, je tzv. totožnost skutku zachována, lze-li nárok objektivně kvalifikovat jako z bezdůvodného obohacení."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021 č. j. 23 Cdo 2287/2021-563","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2021 č. j. 23 Cdo 2287/2021-563 bylo porušeno právo stěžovatelky na řádně vedené soudní řízení podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2021 č. j. 23 Cdo 2287/2021-563","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2021 č. j. 23 Cdo 2287/2021-563 se ruší."},{"targetAct":"Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2021 č. j. 1 Cmo 167/2013-512","kind":"REJECT","text":"Ve zbylé části se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 2551/16","sourceRefs":["S0014","S0036"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Závazný právní názor, že při posuzování totožnosti skutku je třeba vycházet z toho, zda skutková tvrzení vycházejí ze stejné životní události, a že žalobce není odpovědný za právní kvalifikaci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1","precedent_source_units":["interpretation:900000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","interpretation:900001"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2021:23.CDO.2287.2021.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":4,"REFERENCED":1}},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2022:1.US.543.22.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2022:1.US.543.22.1"}}