{"document_id":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.2120.21.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2120/21","ecli":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.2120.21.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2120-21_1","decision_date":"2022-10-04","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REJECTION","subject":"Střet svobody uměleckého projevu s osobnostními právy a náboženským cítěním v souvislosti s divadelními představeními obsahujícími hanlivé vyobrazení reprezentantů římskokatolické víry","legal_sentence":"I. Ústavněprávní přezkum mohl, a také tak učinil, \"nasvítit\" popsané děje a jejich právní posouzení obecnými soudy optikou ústavních hodnot a principů, tedy cestou ústavně konformní interpretace. Nemohl ovšem takto nahradit, v rámci úvah o omezení práva na svobodu projevu zákonem, obsah podústavního práva, aplikovaného v dané věci na základě žaloby na ochranu osobnosti. Tedy na základě specifického typu žaloby svázaného se soukromým právem a v rozhodovací praxi soudů vyžadujícího, má-li být žaloba úspěšná, aby žalobci svědčilo právo, jehož se domáhá - aktivní věcná legitimace. II. Česká republika je liberálně demokratickým státem s konstitutivní rolí svobody projevu včetně projevu uměleckého. Soukromoprávní žalobu na ochranu osobnosti, tvrdící neadresnou individuální nebo skupinovou difamaci, je nutno posuzovat prizmatem zákonných předpokladů podle platné podústavní úpravy. Je však především rolí státu, resp. orgánů veřejné moci, aby při plnění svého pozitivního závazku chránily náboženskou svobodu a ideologickou i náboženskou neutralitu (čl. 2 odst. 1 Listiny). Při právním posouzení kolize uměleckého projevu a chráněných práv jiných musí mít, skrze interpretaci podústavního práva i ochranu základních práv a svobod, stěžejní roli obecné soudy. Ty musí vycházet z obsahu uměleckého projevu při vnímání jeho celkového kontextu a z algoritmů posouzení jeho přiměřenosti v relaci použitých prostředků a legitimních cílů. III. V nyní posuzovaném případě Ústavní soud konstatuje, že obě hry sledovaly legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Učinily tak prostředky sice zčásti blasfemickými, ve svém celku však nepotlačujícími základní sdělení. S podstatou obsahu her včetně kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní. Nevyhnutelná veřejná informovanost o ústavní stížností napadených scénách, jakož i o incidentu v průběhu jedné z her, byla provázena širokou mediální diskusí. Ani z hlediska intenzity působení napadených skutečností tedy nedošlo k podstatnému zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů.","metadata_regulation_keys":["198/2009:§2","352/2001","89/2012:§81","89/2012:§82","89/2012:§2951","89/2012:§2971","2/1993:čl2","2/1993:čl10","2/1993:čl15","2/1993:čl16","2/1993:čl17","209/1992:čl10","209/1992:čl9"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Střet svobody uměleckého projevu s osobnostními právy a náboženským cítěním v souvislosti s divadelními představeními obsahujícími hanlivé vyobrazení reprezentantů římskokatolické víry","facts":[{"sourceRefs":["S0007"],"text":"V roce 2018 se konal festival Divadelní svět Brno, v jehož rámci byla uvedena dvě představení: dne 24. 5. 2018 inscenace 'Prokletí' a dne 26. 5. 2018 inscenace 'Naše násilí, vaše násilí'."},{"sourceRefs":["S0007","S0010"],"text":"V první inscenaci byla na soše připomínající Jana Pavla II. znázorňována felace; ve druhé inscenaci herečka v muslimském hidžábu vytáhla z vagíny vlajku České republiky a poté byla povalena na zem hercem představujícím Ježíše Krista, který ji obnažil a pohybem znázornil koitus."},{"sourceRefs":["S0006","S0011"],"text":"Stěžovatelé, ThLic. Dominik Duka a JUDr. ICLic. Ronald Němec, Ph.D., oba římskokatolického vyznání, představení osobně nezhlédli, ale cítili se dotčeni popsanými scénami a podali žalobu na ochranu osobnosti proti Centru experimentálního divadla a Národnímu divadlu Brno, požadujíce omluvu."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Podle programu divadla měla inscenace Prokletí podněcovat zamyšlení nad vlivem katolické morálky a cenzurou umění; režisér uvedl, že extrémní doba vyžaduje extrémní divadelní jazyk a že Jan Pavel II. nese odpovědnost za pedofilní praktiky v církvi."},{"sourceRefs":["S0009","S0013"],"text":"Druhá inscenace měla zpochybňovat Evropu a klást otázky o násilí, bohatství a moci bohů; obě hry byly uvedeny pouze jednou a z kapacitních důvodů je mohlo zhlédnout omezené množství diváků."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"112 C 88/2018","sourceRefs":["S0003","S0012"],"outcomeSummary":"Žalobu stěžovatelů na ochranu osobnosti zamítl s odůvodněním, že inkriminované scény jsou alegorií a nadsázkou, nikoli skutkovými tvrzeními, a že nedošlo k zásahu do osobnostních práv stěžovatelů.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"18. 3. 2019"},{"fileNumber":"70 Co 170/2019","sourceRefs":["S0003","S0014","S0015","S0016"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek prvního stupně; provedl třístupňový test přípustnosti omezení svobody projevu a dospěl k závěru, že stěžovatelé nebyli aktivně legitimováni, cíl případného zásahu by nebyl legitimní a zásah by nebyl nezbytný v demokratické společnosti.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"20. 11. 2019"},{"fileNumber":"25 Cdo 1081/2020","sourceRefs":["S0003","S0017","S0018"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelů zamítl; konstatoval, že i kontroverzní projev o náboženských symbolech může být oprávněný, je-li veden snahou o dialog a vyjadřuje myšlenku; inscenace nebyly zaměřeny na zasažení stěžovatelů, ale na upozornění na závažná společenská témata.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 4. 2021"}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda stěžovatelé mají aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na ochranu osobnosti, když nebyli přítomni divadelním představením a nebyli adresně zasaženi, ale cítili se dotčeni zprostředkovaně jako věřící.","sourceRefs":["S0021","S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0088","S0089","S0090"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že závěry odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace lze přijmout, neboť stěžovatelé nebyli přítomni představením a nebyli adresně zasaženi; pokus učinit delikt blasfemie předmětem civilního řízení je velmi obtížný. Nicméně ÚS připustil, že podmínka bezprostřední přítomnosti není absolutní a že v digitálním věku může být zásah pociťován i zprostředkovaně.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelé tvrdí, že útok na představitele víry je útokem na jejich lidskou důstojnost a dobrou pověst, a že mají právo hájit čest Ježíše Krista a Jana Pavla II. jako představitelů své víry.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0016","S0083","S0086","S0087"],"sourceRefs":["S0026","S0027"],"importance":"CORE","parties":["ThLic. Dominik Duka","JUDr. ICLic. Ronald Němec, Ph.D."],"courtExplanation":"Odvolací soud dovodil, že stěžovatelé nebyli aktivně legitimováni, neboť nebyli zasaženi přímo ani bezprostředně jako diváci; ochrana reflexní újmy podle § 2971 obč. zák. vyžaduje přímé a bezprostřední vnímání škodní události, což zde není splněno."}],"id":"LQ001","raisedBy":["ThLic. Dominik Duka","JUDr. ICLic. Ronald Němec, Ph.D."]},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda došlo k porušení práva stěžovatelů na lidskou důstojnost (čl. 10 odst. 1 Listiny) a svobodu náboženského vyznání (čl. 15 odst. 1 Listiny) v důsledku divadelních inscenací obsahujících hanlivé vyobrazení Jana Pavla II. a Ježíše Krista.","sourceRefs":["S0006","S0021"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0108","S0109"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že obě hry sledovaly legitimní cíl vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech v církvi; prostředky byly sice zčásti blasfemické, ale ve svém celku nepotlačovaly základní sdělení. Veřejnost byla předem seznámena s obsahem her a každý se mohl svobodně rozhodnout, zda se představení zúčastní. Intenzita zásahu do práv stěžovatelů nebyla natolik významná, aby převážila nad svobodou uměleckého projevu. Česká republika je liberálně demokratický stát, kde blasfemie není trestným činem a ochrana náboženského cítění musí být posuzována v kontextu svobody projevu.","outcome":"NO_VIOLATION"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["ThLic. Dominik Duka","JUDr. ICLic. Ronald Němec, Ph.D."],"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda došlo k porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace stěžovatelů z důvodu jejich náboženského vyznání.","sourceRefs":["S0026"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0102"],"text":"Ústavní soud se touto otázkou meritorně nezabýval, neboť ji považoval za dílčí skutkové tvrzení, které nebylo rozhodné pro posouzení ústavní stížnosti.","outcome":"OUTSIDE_REVIEW"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["ThLic. Dominik Duka","JUDr. ICLic. Ronald Němec, Ph.D."],"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0082","S0083","S0087"],"interpretation":"Ochrana osobnosti podle občanského zákoníku se vztahuje na přímé a adresné zásahy; zprostředkovaný zásah do náboženského cítění prostřednictvím reflexe uměleckého díla, kterému dotčená osoba nebyla přítomna, zpravidla nezakládá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na ochranu osobnosti.","regulations":"§ 81, § 82 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník"},{"sourceRefs":["S0097","S0098","S0099"],"interpretation":"Při kolizi svobody projevu s právem na ochranu osobnosti je třeba posoudit intenzitu zásahu do osobnostní sféry; u skupinové difamace (kolektivního zásahu do náboženského cítění) může nižší intenzita zásahu vést k převaze veřejného zájmu na svobodě projevu, přičemž jednotlivec je chráněn pouze zprostředkovaně, obvykle veřejnoprávními prostředky.","regulations":"čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2019 č. j. 112 C 88/2018-190, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2019 č. j. 70 Co 170/2019-243 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021 č. j. 25 Cdo 1081/2020-282","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst"},{"regulations":"čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Svoboda náboženského vyznání"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky; Ústavní soud je k projednání věci příslušný.","sourceRefs":["S0042"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"}]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy správně posoudily, že divadelní inscenace byly alegorií a nadsázkou, nikoli skutkovými tvrzeními, a že nedošlo k nepřiměřenému zásahu do osobnostních práv stěžovatelů.","regulations":"čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0108","S0109"],"right":"Právo na lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst (čl. 10 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Inscenace sledovaly legitimní cíl vyvolání veřejné diskuse o závažných společenských tématech; svoboda uměleckého projevu v demokratické společnosti převažuje nad náboženským cítěním, pokud nedochází k podněcování k nenávisti.","regulations":"čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0108","S0109"],"right":"Svoboda náboženského vyznání (čl. 15 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"},{"reason":"Obecné soudy provedly všechny potřebné důkazy a vyvodily z nich náležitá zjištění; nedošlo k porušení procesních garancí.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0102"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_VIOLATED"}]},"dispositionType":"REJECTION","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2019 č. j. 112 C 88/2018-190, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2019 č. j. 70 Co 170/2019-243 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021 č. j. 25 Cdo 1081/2020-282","kind":"REJECT","text":"Ústavní stížnost se zamítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"Handyside proti Spojenému království, rozsudek ESLP ze dne 7. 12. 1976 č. 5493/72","sourceRefs":["S0052"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Svoboda projevu se vztahuje i na názory, které urážejí, šokují nebo znepokojují; takové jsou požadavky pluralismu, tolerance a otevřené demokratické společnosti.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2022:2.US.2120.21.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2022:2.US.2120.21.1"}}