{"document_id":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.2600.20.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 2600/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.2600.20.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-2600-20_1","decision_date":"2022-02-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Limitace výše náhrady škody způsobené zaměstnancem při více škodních událostech pramenících z jedné reorganizace","legal_sentence":"Považují-li soudy při rozhodování o náhradě škody způsobené zaměstnancem za škodní události jednotlivé výpovědi udělené v návaznosti na organizační změnu, musejí i zavinění zaměstnance posuzovat ve vztahu k těmto výpovědím, nikoli k organizační změně samotné.","metadata_regulation_keys":["262/2006:§52","262/2006:§301","262/2006:§250","262/2006:§257","40/1964:§106","40/1964:§112","99/1963:§157","2/1993:čl11","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Limitace výše náhrady škody způsobené zaměstnancem při více škodních událostech pramenících z jedné reorganizace","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0028"],"text":"Stěžovatelka byla ústřední ředitelkou České obchodní inspekce. Po nástupu do funkce v roce 2007 provedla reorganizaci a dala výpověď pro nadbytečnost několika vedoucím zaměstnancům."},{"sourceRefs":["S0007","S0008"],"text":"Jedna z výpovědí byla soudem určena neplatnou, v důsledku čehož zaměstnavatel (vedlejší účastnice) musel vyplatit náhrady platu a nahradit náklady soudních řízení."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Vedlejší účastnice vymáhala po stěžovatelce náhradu škody, původně 1 310 061 Kč, po částečném zpětvzetí žaloby požadovala částku omezenou na čtyřapůlnásobek průměrného platu stěžovatelky."},{"sourceRefs":["S0010","S0029","S0032"],"text":"Obecné soudy považovaly každou výpověď za samostatnou škodní událost, a proto aplikovaly limit náhrady škody dle § 257 odst. 2 zákoníku práce na každou z nich zvlášť."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Stěžovatelka namítala, že všechny výpovědi pramení z jedné reorganizace, jde o jedno pochybení, a limit by měl být aplikován jednou, nikoli na každou výpověď zvlášť."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"17 C 56/2014-245","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici náhradu škody ve výši čtyřapůlnásobku jejího průměrného platu. Dospěl k závěru, že stěžovatelka porušila pracovní povinnosti (§ 301 písm. d) a § 52 písm. c) zákoníku práce) a že škodní událostí je neplatná výpověď.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"24. 8. 2018"},{"fileNumber":"30 Co 45/2019-286","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek obvodního soudu. Uvedl, že nárok není promlčený, protože škoda vznikla až umenšením majetku poškozeného, nikoli okamžikem výpovědi.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"12. 3. 2019"},{"fileNumber":"21 Cdo 4159/2019-336","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelky odmítl. Shledal rozhodnutí městského soudu souladné s ustálenou rozhodovací praxí; každá výpověď je samostatná škodní událost, limit dle § 257 odst. 2 zákoníku práce se aplikuje zvlášť, a neshledal důvody pro moderaci.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"23. 6. 2020"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda aplikace § 257 odst. 2 zákoníku práce na každou výpověď zvlášť, přestože všechny výpovědi pramení z jedné reorganizace, a kombinace přístupu k určení škodní události a zavinění, porušila právo stěžovatelky na soudní ochranu a ochranu vlastnictví.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0027","S0032","S0036","S0040"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy při aplikaci § 257 odst. 2 zákoníku práce postupovaly nedůsledně: škodní událostí určily každou výpověď, ale zavinění stěžovatelky vztahovaly k reorganizaci jako celku. Tím obešly ochranný limit ustanovení, který má zabránit likvidačním důsledkům jednoho nedbalostního pochybení. Výsledná kombinace přístupů stěžovatelku znevýhodnila a porušila její právo na soudní ochranu a ochranu vlastnictví. Soudy se rovněž nedostatečně vypořádaly s tvrzeními stěžovatelky o konzultacích a okolnostech, což přispělo k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že všechny výpovědi pramení z jedné reorganizace, jde o jedno pochybení, a limit dle § 257 odst. 2 by měl být aplikován jednou, nikoli na každou výpověď zvlášť. Soudy tím obcházejí ochranný účel ustanovení.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0032","S0036","S0040"],"sourceRefs":["S0011","S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že soudy kombinovaly přístup, kdy škodní událostí je výpověď, ale zavinění vztahovaly k reorganizaci, čímž obešly limit a porušily práva stěžovatelky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0032","S0036"],"interpretation":"Při posuzování odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou více výpověďmi pramenícími z jedné reorganizace je třeba důsledně rozlišovat, zda škodní událostí je každá výpověď samostatně, nebo zda jde o jedno pochybení (reorganizace). Pokud soudy zvolí první přístup, musí zavinění vztahovat ke každé výpovědi zvlášť; pokud druhý, musí limit dle § 257 odst. 2 zákoníku práce aplikovat jednou. Kombinace obou přístupů, která zaměstnance znevýhodňuje, je v rozporu s ústavními principy.","regulations":"§ 257 odst. 2 zákoníku práce","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020 č. j. 21 Cdo 4159/2019-336","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2019 č. j. 30 Co 45/2019-286","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 8. 2018 č. j. 17 C 56/2014-245","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny","right":"právo na ochranu vlastnictví"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou, je přípustná a Ústavní soud je příslušný.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy aplikovaly § 257 odst. 2 zákoníku práce způsobem, který obešel jeho ochranný účel a porušil práva stěžovatelky.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0040"],"right":"právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a právo na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že při posuzování odpovědnosti stěžovatelky za škodu je třeba důsledně rozlišovat mezi škodní událostí a zaviněním a zajistit, aby limit dle § 257 odst. 2 zákoníku práce nebyl obcházen."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"napadená rozhodnutí","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2020 č. j. 21 Cdo 4159/2019-336, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2019 č. j. 30 Co 45/2019-286 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. srpna 2018 č. j. 17 C 56/2014-245 byla porušena stěžovatelčina práva na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví zaručená čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"napadená rozhodnutí","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2020 č. j. 21 Cdo 4159/2019-336, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2019 č. j. 30 Co 45/2019-286 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. srpna 2018 č. j. 17 C 56/2014-245 se ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 119/14","sourceRefs":["S0026"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Povinnost soudů řádně odůvodnit rozhodnutí je součástí práva na spravedlivý proces.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.119.14.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["finding:950000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2016:3.US.119.14.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.4159.2019.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":2}},"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2022:2.US.2600.20.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2022:2.US.2600.20.1"}}