{"document_id":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.943.21.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 943/21","ecli":"ECLI:CZ:US:2022:2.US.943.21.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-943-21_1","decision_date":"2022-06-28","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Pravomoc českých soudů nařídit předběžné opatření při existenci rozhodčí doložky a mezinárodním rozhodčím řízení","legal_sentence":"I. Rozhodčí doložka nebrání, aby se účastníci obraceli s návrhem na nařízení předběžného opatření k obecným soudům dle § 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, eventuálně § 102 o. s. ř. Přestože je ve věci samé dána výlučná pravomoc rozhodčího tribunálu, u předběžných opatření se uplatní souběžná pravomoc rozhodčích a obecných soudů, přičemž rozhodnutí obecného soudu o nařízení předběžného opatření nepředstavuje odnětí věci zákonnému soudci ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod . Paralelní pravomoc představuje výjimku z obecného pravidla exkluzivity rozhodčího řízení bez vměšování ze strany soudních orgánů, která je ospravedlněna specifickou povahou předběžného opatření, zejména bezodkladností jeho nařízení. Ani případ, kdy rozhodčí soud návrhu nevyhoví, a naopak obecný soud předběžné opatření nařídí, nepředstavuje porušení čl. 38 odst. 1 Listiny. II. Výluka rozhodčího řízení zakotvená v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech se nevztahuje na řízení o předběžných a zajišťovacích opatřeních podle čl. 35 téhož nařízení, podle kterého předběžná nebo zajišťovací opatření, jež jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě tohoto nařízení soud jiného členského státu, případně i soud rozhodčí. III. Při posouzení podmínek pro vydání předběžného opatření mohou obecné soudy zohlednit rovněž osobu dlužníka, představuje-li důvod k obavám o zmaření výkonu rozhodnutí. Zohlednění takové okolnosti soudem s náležitým odůvodněním není projevem svévole ( čl. 1 Ústavy , čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny) ani neústavním zásahem do práva vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny).","metadata_regulation_keys":["216/1994:§22","91/2012","99/1963:§74","99/1963:§157","99/1963:§167","99/1963:§102","99/1963:§76","1/1993:čl1","2/1993:čl2","2/1993:čl36","2/1993:čl38","2/1993:čl11"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Pravomoc českých soudů nařídit předběžné opatření při existenci rozhodčí doložky a mezinárodním rozhodčím řízení","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Stěžovatel a další osoba byli pravomocně odsouzeni za podvod spáchaný na vedlejší účastnici, kterému předcházelo uzavření smluv o koupi akcií společnosti Unex, a.s. v roce 2003. Odsouzeným byla uložena povinnost uhradit vedlejší účastnici společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 70 841 423 Kč a náklady řízení."},{"sourceRefs":["S0010","S0027"],"text":"Smlouva o prodeji akcií obsahovala rozhodčí doložku, podle níž veškeré spory budou s konečnou platností rozhodnuty v rozhodčím řízení podle Pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC) s místem ve Vídni. Vedlejší účastnice po právní moci trestního rozsudku zahájila proti stěžovateli rozhodčí řízení u ICC ohledně dosud neuhrazené škody."},{"sourceRefs":["S0011"],"text":"Vedlejší účastnice se obávala, že stěžovatel zcizí svůj majetek a zmaří tak výkon budoucího rozhodčího nálezu, neboť zajištění nemovitostí v trestním řízení bylo zrušeno a stěžovatel se dopustil sofistikované trestné činnosti. Podala proto návrh na nařízení předběžného opatření k obecným soudům, kterým se domáhala, aby stěžovatel nesměl nakládat se svými nemovitostmi."},{"sourceRefs":["S0021","S0030"],"text":"Rozhodčí tribunál ICC paralelně zamítl návrh vedlejší účastnice na vydání předběžného opatření v téže věci."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"28 Nc 5002/2020","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Nařídil předběžné opatření, kterým stěžovateli uložil nenakládat s nemovitostmi do právní moci rozhodnutí o náhradě nákladů trestního řízení a do právní moci rozhodčího nálezu.","court":"Obvodní soud pro Prahu 6","decisionDate":"2020-08-19"},{"fileNumber":"25 Co 287/2020","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Zrušil usnesení obvodního soudu a věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2020-10-12"},{"fileNumber":"2 Nc 1307/2020","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Nařídil předběžné opatření v totožném rozsahu jako obvodní soud, konstatoval mezinárodní příslušnost českých soudů podle čl. 35 Nařízení Brusel I bis.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2020-11-20"},{"fileNumber":"14 Cmo 377/2020","sourceRefs":["S0016","S0017","S0018"],"outcomeSummary":"Částečně potvrdil nařízení předběžného opatření ve vztahu k rozhodčímu řízení, částečně změnil (zamítl) ve vztahu k náhradě nákladů trestního řízení.","court":"Vrchní soud v Praze","decisionDate":"2021-01-26"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda existence rozhodčí doložky a vyloučení rozhodčího řízení z působnosti Nařízení Brusel I bis brání českým soudům nařídit předběžné opatření k zajištění výkonu budoucího rozhodčího nálezu.","sourceRefs":["S0020","S0021","S0031"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"text":"Ústavní soud se ztotožnil s výkladem obecných soudů, že čl. 35 Nařízení Brusel I bis umožňuje vydání předběžného opatření i v případě, kdy věc sama je projednávána v rozhodčím řízení, a to na základě judikatury Soudního dvora (Van Uden). Námitka stěžovatele o nedostatku mezinárodní příslušnosti je proto zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatel tvrdí, že čl. 1 odst. 2 písm. d) Nařízení Brusel I bis vylučuje rozhodčí řízení z jeho působnosti, a proto čl. 35, který umožňuje předběžná opatření, nelze použít, neboť není dána příslušnost soudu jiného členského státu ve věci samé.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0032","S0033"],"sourceRefs":["S0031"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud poukázal na judikaturu Soudního dvora (Van Uden), podle níž čl. 35 (dříve čl. 24 Bruselské úmluvy) zakládá příslušnost soudu pro předběžná opatření i tehdy, když věc sama je projednávána v rozhodčím řízení. Výluka rozhodčího řízení se na předběžná opatření nevztahuje."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření podle § 74 o. s. ř. a § 22 zákona o rozhodčím řízení, zejména zda byla osvědčena potřeba zatímní úpravy a obava z maření výkonu rozhodnutí.","sourceRefs":["S0022"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0035"],"text":"Podmínky pro vydání předběžného opatření byly posouzeny v mezích ústavnosti; obava z maření výkonu rozhodnutí byla odůvodněna pravomocným odsouzením stěžovatele pro úmyslný trestný čin. Námitka stěžovatele je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0033","S0034"],"interpretation":"I když je rozhodčí řízení vyloučeno z působnosti nařízení, čl. 35 umožňuje soudu členského státu nařídit předběžné opatření i v případě, že věc sama je projednávána v rozhodčím řízení, a to na základě paralelní pravomoci.","regulations":"čl. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) ve spojení s čl. 1 odst. 2 písm. d) téhož nařízení","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0034"],"interpretation":"Předběžné opatření v režimu rozhodčího řízení lze nařídit pouze tehdy, je-li ohrožen výkon rozhodčího nálezu; nelze jím zatímně upravovat poměry účastníků.","regulations":"§ 22 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0015"],"description":"Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2020 č. j. 2 Nc 1307/2020-48, kterým bylo nařízeno předběžné opatření.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0016"],"description":"Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 1. 2021 č. j. 14 Cmo 377/2020-134, kterým bylo částečně potvrzeno a částečně změněno předběžné opatření.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 38 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na zákonného soudce"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť napadená rozhodnutí nevykazují znaky protiústavnosti.","sourceRefs":["S0036"]},"findings":[{"reason":"Námitka nedostatku pravomoci českých soudů byla shledána zjevně neopodstatněnou.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0033","S0034"],"right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Námitka nesprávného určení příslušnosti soudu byla shledána zjevně neopodstatněnou.","regulations":"čl. 38 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0033","S0034"],"right":"právo na zákonného soudce (čl. 38 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"C-391/95 (Van Uden Maritime BV v. Deco-Line)","sourceRefs":["S0033"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Čl. 24 Bruselské úmluvy (nyní čl. 35 Nařízení Brusel I bis) může založit příslušnost soudu pro předběžné opatření i tehdy, když řízení ve věci samé již bylo nebo může být zahájeno před rozhodci.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":2,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2022:2.US.943.21.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2022:2.US.943.21.1"}}