{"document_id":"ECLI:CZ:US:2022:4.US.3026.20.4","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 3026/20","ecli":"ECLI:CZ:US:2022:4.US.3026.20.4","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-3026-20_4","decision_date":"2022-04-26","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Materiální přístup k doručování soudních písemností a včasnost odvolání v řízení o určení vlastnického práva","legal_sentence":"I. Je-li rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že z procesního hlediska byl stěžovatel ve sporu úspěšný, ústavní stížností napadeno jen formálně, bez další argumentace, zpravidla jako součást rozhodnutí sestávajícího z několika výroků, kdy ústavní stížnost vlastně obsahem směřuje proti jiným jeho výrokům, pak takovéto ve prospěch stěžovatele vyznívající rozhodnutí zjevně není způsobilé zasáhnout do jeho základních práv a svobod a ústavní stížnost proti němu je podána zjevně neoprávněným navrhovatelem [ § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Tvrdí-li však stěžovatel, že k zásahu do základního práva nebo svobody mělo dojít takovýmto rozhodnutím, a to s ohledem na jiné možné právní následky tohoto rozhodnutí, jejichž existence není zjevně vyloučena, je třeba, jsou-li splněny ostatní předpoklady řízení, se zabývat opodstatněností a případně i důvodností takovéto ústavní stížnosti. II. Směřují-li námitky uplatněné v ústavní stížnosti k samotnému řízení o procesním prostředku, v němž bylo vydáno kasační rozhodnutí (např. vůči posouzení včasnosti či přípustnosti tohoto prostředku), tedy vůči takovým procesním pochybením, jejichž odstranění nelze docílit jinak než zrušením uvedeného rozhodnutí, pak lze připustit výjimku z nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Vždy je ale třeba zkoumat, zda takovéto pochybení mohlo mít vliv na výsledek řízení, přičemž ústavní stížnost lze proti kasačnímu rozhodnutí podat až poté, co bylo řízení jako celek skončeno. III. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, v němž je namítáno, že toto rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno, neboť již dříve došlo jiným rozhodnutím odvolacího soudu k neústavnímu zrušení původního rozhodnutí na základě opožděně podaného odvolání, není účinným procesním prostředkem k ochraně práva a přípustnost ústavní stížnosti ( § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a contrario) proti rozhodnutí odvolacího soudu není podmíněna jeho vyčerpáním. V takovémto případě nezávisí rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž směřuje dovolání, na posouzení včasnosti dříve podaného odvolání, a dovolatel proto ani nemůže k uplatněné argumentaci formulovat některý z předpokladů přípustnosti dovolání, jež jsou uvedeny v § 237 občanského soudního řádu . IV. Zákonná pravidla doručování nejsou samoúčelná, nýbrž slouží ochraně procesních práv účastníka řízení, který musí mít při výkonu svých práv a povinností, a to i procesní povahy, jistotu o obsahu doručovaného rozhodnutí. Při posuzování, zda došlo k řádnému doručení, je nutno uplatňovat materiální přístup, pro nějž je podstatné, že se adresát mohl s obsahem doručované písemnosti seznámit, a bylo tak zachováno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod . Odvíjí-li se od doručení rozhodnutí možnost uplatnění opravného prostředku, pak se nesprávné posouzení okamžiku doručení netýká jen práv účastníka řízení, který tento opravný prostředek uplatňuje, ale i jiného účastníka řízení, který může být rozhodnutím o opravném prostředku dotčen na svých právech. V. Proběhlo-li před podáním odvolání žalobce řízení o žalobě pro zmatečnost žalovaného, aniž by v jeho průběhu žalovaný jakkoli zpochybňoval doručení rozsudku soudu prvního stupně nebo že neměl možnost seznámit se s jeho obsahem, pak za situace, kdy bylo v řízení prokázáno i seznámení se žalobce s tímto rozsudkem (obdržení jeho \"prosté\" kopie při nahlížení do spisu) ještě před podáním žaloby pro zmatečnost, bylo možné učinit závěr, že mu byl rozsudek doručen a je pravomocný.","metadata_regulation_keys":["182/2006:§231","37/1992:§22","99/1963:§159a","99/1963:§204","99/1963:§158","99/1963:§50e","99/1963:§50f","99/1963:§229","99/1963:§237","99/1963:§241a","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Materiální přístup k doručování soudních písemností a včasnost odvolání v řízení o určení vlastnického práva","facts":[{"sourceRefs":["S0010"],"text":"V roce 1996 podala společnost X žalobu proti stěžovatelce na určení neplatnosti kupní smlouvy a určení vlastnického práva k nemovitostem."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Městský soud v Brně rozsudkem č. j. 20 C 230/96-287 ze dne 26. 1. 2005 žalobu zamítl s odůvodněním, že společnost X neprokázala neplatnost kupní smlouvy. Rozsudek byl doručen opatrovnici, která byla ustanovena, ačkoli společnost X měla právního zástupce."},{"sourceRefs":["S0016","S0025"],"text":"Dne 7. 4. 2005 nahlížela do spisu koncipientka nového právního zástupce společnosti X a převzala prostou kopii rozsudku. Společnost X následně podala žalobu pro zmatečnost, aniž by požádala o formální doručení stejnopisu."},{"sourceRefs":["S0016","S0017"],"text":"V roce 2010 podala insolvenční správkyně společnosti X (vedlejší účastnice) odvolání proti rozsudku z roku 2005. Krajský soud v Brně usnesením č. j. 26 Co 560/2012-498 ze dne 26. 9. 2013 shledal odvolání včasným, neboť dospěl k závěru, že rozsudek nebyl řádně doručen. Toto usnesení potvrdil Nejvyšší soud."},{"sourceRefs":["S0018","S0019","S0020"],"text":"V dalším řízení městský soud a krajský soud opět rozhodovaly o určovací žalobě, přičemž krajský soud rozsudkem č. j. 26 Co 262/2016-697 ze dne 23. 6. 2017 žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Stěžovatelka podala dovolání a žalobu pro zmatečnost, které byly odmítnuty."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"20 C 230/96-287","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zamítnutí žaloby společnosti X na určení vlastnického práva k nemovitostem.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"26. 1. 2005"},{"fileNumber":"26 Co 560/2012-498","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Zrušení rozsudku městského soudu č. j. 20 C 230/96-287 a vrácení věci k dalšímu řízení; odvolání vedlejší účastnice shledáno včasným.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"26. 9. 2013"},{"fileNumber":"30 Cdo 1447/2014-543","sourceRefs":["S0017"],"outcomeSummary":"Odmítnutí dovolání stěžovatelky jako nepřípustného.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"28. 5. 2014"},{"fileNumber":"20 C 230/96-641","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Vyhovění žalobě – určení vlastnického práva společnosti X k předmětné nemovitosti.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"9. 3. 2016"},{"fileNumber":"26 Co 262/2016-697","sourceRefs":["S0018"],"outcomeSummary":"Změna rozsudku městského soudu – zamítnutí žaloby pro nedostatek naléhavého právního zájmu.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"23. 6. 2017"},{"fileNumber":"30 Cdo 1058/2018-761","sourceRefs":["S0019"],"outcomeSummary":"Odmítnutí dovolání stěžovatelky pro vady (nebyly splněny povinné náležitosti).","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"11. 12. 2018"},{"fileNumber":"20 C 230/96-837","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Zamítnutí žaloby pro zmatečnost stěžovatelky.","court":"Městský soud v Brně","decisionDate":"22. 4. 2020"},{"fileNumber":"15 Co 111/2020-857","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Potvrzení zamítnutí žaloby pro zmatečnost.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"6. 8. 2020"},{"fileNumber":"33 Cdo 3637/2020-890","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Odmítnutí dovolání ve věci žaloby pro zmatečnost jako nepřípustného.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. 6. 2021"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda nesprávné posouzení včasnosti odvolání vedlejší účastnice proti rozsudku městského soudu č. j. 20 C 230/96-287 porušilo právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0025","S0026","S0027"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0087","S0088"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud dospěl k závěru, že krajský soud nesprávně posoudil včasnost odvolání, když nepřihlédl k tomu, že společnost X se s rozsudkem prokazatelně seznámila a podala proti němu žalobu pro zmatečnost. Tím došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť byla narušena její právní jistota a řízení bylo neústavně prodlouženo. (srov. nález II. ÚS 1577/16, III. ÚS 3851/18)","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Rozsudek byl společnosti X doručen již v dubnu 2005, neboť její právní zástupce obdržel kopii rozsudku a seznámil se s jeho obsahem; materiální přístup k doručování vyžaduje uznat doručení za účinné. Odvolání podané v roce 2010 bylo proto opožděné.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0086","S0087"],"sourceRefs":["S0025","S0026","S0027"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka"],"courtExplanation":"Ústavní soud přisvědčil, že za daných okolností došlo k doručení, neboť společnost X se prokazatelně seznámila s obsahem rozsudku a podala proti němu žalobu pro zmatečnost. Formální nedostatky kopie nebrání závěru o doručení."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda zamítnutí žaloby pro zmatečnost stěžovatelky pro nedostatek aktivní legitimace porušilo její právo na soudní ochranu.","sourceRefs":["S0030"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0074"],"text":"Ústavní soud neshledal žádné pochybení v závěrech obecných soudů o nedostatku aktivní legitimace stěžovatelky k podání žaloby pro zmatečnost. Stěžovatelka byla v původním řízení úspěšná, a proto nemohla být tímto rozhodnutím dotčena na svých právech. Ústavní stížnost v této části je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka"],"precedent_cited_by_counts":{"PROCEDURAL_REFERENCE":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0087"],"interpretation":"Při posuzování doručení soudní písemnosti je třeba uplatňovat materiální přístup; rozhodující je, zda se adresát mohl s obsahem písemnosti fakticky seznámit, a to i v případě, že nebyly dodrženy všechny formální náležitosti doručení. Pokud adresát prokazatelně obdržel kopii rozhodnutí a podnikl proti němu právní kroky, je třeba považovat doručení za účinné.","regulations":"§ 158 odst. 2, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"FOLLOWED":10,"REFERENCED":7},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0016"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 26 Co 560/2012-498 ze dne 26. 9. 2013","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0017"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1447/2014-543 ze dne 28. 5. 2014","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 20 C 230/96-641 ze dne 9. 3. 2016","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0018"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 26 Co 262/2016-697 ze dne 23. 6. 2017","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0019"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1058/2018-761 ze dne 11. 12. 2018","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0020"],"description":"Usnesení Městského soudu v Brně č. j. 20 C 230/96-837 ze dne 22. 4. 2020","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0020"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 15 Co 111/2020-857 ze dne 6. 8. 2020","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0020"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3637/2020-890 ze dne 22. 6. 2021","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo vlastnit majetek"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED","LACK_OF_JURISDICTION","OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost byla částečně přípustná, částečně byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost, nepřípustnost a nepříslušnost.","sourceRefs":["S0071","S0091"]},"findings":[{"reason":"Nesprávným posouzením včasnosti odvolání došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu, neboť byla narušena její právní jistota a řízení bylo neústavně prodlouženo.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0088"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"},{"reason":"Ústavní soud považoval posouzení porušení tohoto práva za nadbytečné vzhledem k již zjištěnému porušení čl. 36 odst. 1.","regulations":"čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0088"],"right":"Právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Krajský soud v Brně je vázán právním názorem Ústavního soudu, že doručení rozsudku městského soudu č. j. 20 C 230/96-287 bylo účinné, a proto odvolání vedlejší účastnice bylo opožděné. Krajský soud posoudí včasnost odvolání v souladu s tímto názorem."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 26 Co 262/2016-697, rozsudek Městského soudu v Brně č. j. 20 C 230/96-641, usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 1447/2014-543, usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 26 Co 560/2012-498","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2017 č. j. 26 Co 262/2016-697, rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. března 2016 č. j. 20 C 230/96-641, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014 č. j. 30 Cdo 1447/2014-543 a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. září 2013 č. j. 26 Co 560/2012-498 bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"shodné","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2017 č. j. 26 Co 262/2016-697, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 9. března 2016 č. j. 20 C 230/96-641, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014 č. j. 30 Cdo 1447/2014-543 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. září 2013 č. j. 26 Co 560/2012-498 se ruší."},{"targetAct":"ostatní napadená rozhodnutí","kind":"REJECT","text":"Ve zbývající části se ústavní stížnosti odmítají."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 1577/16","sourceRefs":["S0087"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Materiální přístup k doručování: rozhodující je faktické seznámení adresáta s obsahem písemnosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.1577.16.1","precedent_source_units":["legal_question:1000","interpretation:900000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000","interpretation:900000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2017:2.US.1577.16.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1447.2014.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"PROCEDURAL_REFERENCE":4}},"precedent_superseded_count":3,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":3,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2022:4.US.3026.20.4","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2022:4.US.3026.20.4"}}