{"document_id":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.323.23.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 323/23","ecli":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.323.23.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-323-23_1","decision_date":"2023-04-18","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Posouzení příčinné souvislosti a zavinění u přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti při nehodě s vlečeným vozidlem; porušení presumpce neviny a práva na spravedlivý proces","legal_sentence":"I. Každé trestní stíhání představuje prima facie střet mezi právem na osobní svobodu a veřejným zájmem reprezentovaným státní mocí označit škodlivá jednání pro společnost jako celek a pravomocí trestat pachatele takových jednání, a proto musí probíhat podle zásad spravedlivého procesu ( čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ), kam se řadí i princip presumpce neviny zakotvený v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod . K tomu je vhodné uvést, že pravidlo in dubio pro reo, které vychází právě z principu presumpce neviny, vyžaduje, aby to byl stát, kdo nese konkrétní důkazní břemeno. Obsahem pravidla in dubio pro reo pak je, že není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, je nutno rozhodnout ve prospěch obžalovaného [srov. nálezy ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. IV. ÚS 260/05 (N 86/45 SbNU 259), ze dne 12. 1. 2009 sp. zn. II. ÚS 1975/08 (N 7/52 SbNU 73) nebo ze dne 5. 3. 2010 sp. zn. III. ÚS 1624/09 (N 43/56 SbNU 479)]. II. Spolupůsobilo-li při vzniku určitého následku trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku více různých příčin (např. jednání obžalovaného a jiné osoby), lze učinit závěr, zda pachatel svým jednáním naplnil či nenaplnil zákonný znak spočívající v porušení důležité povinnosti uložené pachateli zákonem nebo vyplývající z jiných skutečností, až po pečlivém vyhodnocení všech konkrétních okolností skutku a významu a důležitosti každé příčiny pro vzniklý následek v souladu s principem gradace příčinné souvislosti. Závěr o důvodnosti aplikace zákonného znaku spočívajícího v tom, že pachatel příslušný trestný čin spáchal též proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, je namístě učinit jen tehdy, bylo-li toto porušení v rozhodující míře kauzální pro vznik následku. Naopak v případech, kdy se na jeho vzniku významným způsobem spolupodílelo jednání jiné osoby, důvod k jeho užití nenastává. III. Podmínky trestnosti činu je třeba interpretovat ve světle zásad trestního práva, mezi které patří i zásada subsidiarity trestní represe a z ní vyplývající princip ultima ratio. Podle tohoto principu je trestní právo právem, jehož prostředky mají a musejí být užívány tehdy a jen tehdy, nepřichází-li užití jiných prostředků právního řádu v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné. Užití trestněprávního postupu, aniž by dostatečně účinné prostředky jiných právních odvětví (zejména prostředky soukromoprávní - a při jejich nedostatečnosti sankce správní) byly, jsou-li dostupné, případně použity, by byl v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe, která vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, tedy jen v případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Neaplikují-li obecné soudy zásadu subsidiarity trestní represe, ačkoliv skutkové okolnosti svědčí o tom, že k tomu byly splněny podmínky, je porušen ústavní princip nullum crimen, nulla poena sine lege zakotvený v čl. 39 Listiny základních práv a svobod [viz např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2010 sp. zn. II. ÚS 1098/10 (N 155/58 SbNU 321)].","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","141/1961:§105","361/2011:§5","361/2011:§11","40/2009:§148","40/2009:§12","40/2009:§16","2/1993:čl40","2/1993:čl39","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Posouzení příčinné souvislosti a zavinění u přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti při nehodě s vlečeným vozidlem; porušení presumpce neviny a práva na spravedlivý proces","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel byl jako řidič osobního vozidla taženého na laně uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti za to, že při průjezdu zatáčkou nevěnoval dostatečnou pozornost a přejel do protisměru, kde se střetl s protijedoucím vozidlem."},{"sourceRefs":["S0010","S0050"],"text":"Vlečené vozidlo mělo nefunkční motor, posilovač řízení a brzd; tažné lano bylo o 1,8 m delší, než je předepsáno; vlečné vozidlo (Ford Transit) bylo nevhodné, protože jeho skříň omezovala výhled."},{"sourceRefs":["S0050","S0051"],"text":"Znalecký posudek uvedl, že příčinou nehody mohl být impuls odstředivé síly po přidání plynu řidičem vlečného vozidla, ale nebylo možno jednoznačně určit podíl jednotlivých okolností; šlo patrně o souhru více okolností."},{"sourceRefs":["S0015","S0017"],"text":"Stěžovatel od počátku popíral zavinění a tvrdil, že jednal v mezích svých možností a že na nehodě se podíleli i řidič vlečného vozidla a majitel vozů."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"2 T 124/2020-351","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Stěžovatel uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody 7 měsíců se zkušební dobou 26 měsíců, trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na 26 měsíců a povinnosti nahradit škodu.","court":"Okresní soud ve Vsetíně","decisionDate":"29. 11. 2021"},{"fileNumber":"68 To 11/2022-394","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Odvolání stěžovatele zamítnuto jako nedůvodné.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"9. 3. 2022"},{"fileNumber":"6 Tdo 746/2022-433","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatele odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"14. 9. 2022"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Bylo jednání stěžovatele (nevěnování dostatečné pozornosti řízení) prokázáno jako příčina dopravní nehody a následného ublížení na zdraví, a to v souladu s principem in dubio pro reo a presumpcí neviny?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0053","S0054","S0063"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Skutková zjištění obecných soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, neboť z nich nevyplývá, že by stěžovatel nevěnoval řízení dostatečnou pozornost jako příčina nehody. Nebylo dosaženo standardu 'prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost'. Soudy měly aplikovat zásadu in dubio pro reo. Tím bylo porušeno právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Z provedených důkazů nevyplývá, že by nevěnoval řízení dostatečnou pozornost; znalecký posudek neumožňuje jednoznačný závěr; soudy měly aplikovat zásadu in dubio pro reo.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0054","S0063"],"sourceRefs":["S0015","S0053"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel A. S."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy a že nebylo dosaženo potřebného stupně jistoty; soudy neaplikovaly in dubio pro reo."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel A. S."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Posoudily obecné soudy správně naplnění znaku porušení důležité povinnosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku s ohledem na princip gradace příčinné souvislosti a spolupůsobení více příčin?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0057","S0058"],"testApplied":"OTHER","text":"Obecné soudy nevyhodnotily všechny konkrétní okolnosti skutku a význam každé příčiny pro vzniklý následek v souladu s principem gradace příčinné souvislosti. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel A. S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1},"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Byla porušena zásada obžalovací tím, že soudy odmítly posuzovat podíl dalších osob na nehodě s odkazem na tuto zásadu?","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060"],"text":"Obecné soudy nesprávně vyložily dosah zásady obžalovací; ta nebrání zohlednění jednání jiných osob při posuzování příčinné souvislosti a zavinění stěžovatele. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel A. S."],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0057"],"interpretation":"Při posuzování porušení důležité povinnosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku je v případě spolupůsobení více příčin třeba zvlášť hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vznik následku v souladu s principem gradace příčinné souvislosti; porušení důležité povinnosti lze dovodit jen tehdy, bylo-li toto porušení v rozhodující míře kauzální pro vznik následku.","regulations":"§ 148 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0008"],"description":"Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. 11. 2021 č. j. 2 T 124/2020-351","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0011"],"description":"Usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. 3. 2022 č. j. 68 To 11/2022-394","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0013"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod","right":"Presumpce neviny"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky; Ústavní soud je příslušný.","sourceRefs":["S0029"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy neprokázaly vinu stěžovatele mimo rozumnou pochybnost a neaplikovaly zásadu in dubio pro reo; skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s důkazy.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":2}},{"reason":"Soudy nepostupovaly v souladu s presumpcí neviny, když neaplikovaly pravidlo in dubio pro reo.","regulations":"čl. 40 odst. 2 Listiny","reasonSourceRefs":["S0063"],"right":"Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":3}}],"bindingInstructions":["Obecné soudy musí provedené důkazy znovu zhodnotit a ustálit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti; pokud pochybnosti přetrvají, musí rozhodnout ve prospěch stěžovatele (in dubio pro reo).","Při opětovném posouzení musí soudy zvážit princip gradace příčinné souvislosti a případně i zásadu subsidiarity trestní represe."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. 3. 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. 11. 2021 č. j. 2 T 124/2020-351","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. března 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. listopadu 2021 č. j. 2 T 124/2020-351 byla porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. 3. 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. 11. 2021 č. j. 2 T 124/2020-351","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2022 č. j. 6 Tdo 746/2022-433, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 9. března 2022 č. j. 68 To 11/2022-394 a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. listopadu 2021 č. j. 2 T 124/2020-351 se zrušují."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"15 Tdo 944/2015","sourceRefs":["S0045"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Při spolupůsobení více příčin je třeba hodnotit význam a důležitost každé příčiny pro vzniklý následek v souladu s principem gradace příčinné souvislosti.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:NS:2016:15.TDO.944.2015.1","precedent_source_units":["legal_question:2000","legal_question:3000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:NS:2016:15.TDO.944.2015.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.746.2022.1","legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":5}},"precedent_superseded_count":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":4,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2023:1.US.323.23.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2023:1.US.323.23.1"}}