{"document_id":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.771.23.1","court":"usoud","case_number":"I. ÚS 771/23","ecli":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.771.23.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=1-771-23_1","decision_date":"2023-05-02","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Porušení zásady nullum crimen sine lege a práva na spravedlivý proces v důsledku nesprávné právní kvalifikace jednání jako zpronevěry namísto podvodu","metadata_regulation_keys":["141/1961:§2","40/2009:§12","40/2009:§13","40/2009:§206","2/1993:čl39","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Porušení zásady nullum crimen sine lege a práva na spravedlivý proces v důsledku nesprávné právní kvalifikace jednání jako zpronevěry namísto podvodu","facts":[{"sourceRefs":["S0004","S0013"],"text":"Stěžovatelka jako advokátka uzavřela s poškozenou písemné smlouvy o advokátní úschově s dohodou o měsíčním zúročení a přijala finanční prostředky."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Stěžovatelka si prostředky přisvojila a použila je k jinému účelu, než bylo sjednáno."},{"sourceRefs":["S0013"],"text":"Poškozená požadovala vrácení prostředků, stěžovatelka jí poskytla cenné papíry jako protihodnotu."},{"sourceRefs":["S0008","S0011"],"text":"Stěžovatelka tvrdí, že ve skutečnosti šlo o půjčku, nikoli úschovu, a že došlo k zápočtu."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"48 T 2/2020-1249","sourceRefs":["S0005"],"outcomeSummary":"Uznala stěžovatelku vinnou ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, zrušila výroky o trestech z dřívějších rozsudků a uložila souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let, trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu advokacie na deset let, peněžitý trest 200 000 Kč a povinnost zaplatit poškozené na náhradě škody 12 738 672,23 Kč.","court":"Krajský soud v Brně","decisionDate":"29. července 2021"},{"fileNumber":"2 To 76/2021-1383","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zrušil výrok o trestu a náhradě škody z rozsudku nalézacího soudu a nově uložil trest odnětí svobody v trvání sedmi let, trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu advokacie na deset let, peněžitý trest 200 000 Kč a povinnost zaplatit poškozené 10 283 172,23 Kč.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"24. května 2022"},{"fileNumber":"3 Tdo 940/2022-1473","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Dovolání stěžovatelky odmítl jako neopodstatněné.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"22. listopadu 2022"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odsouzením stěžovatelky za zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. b) a 5 písm. a) tr. zákoníku došlo k porušení čl. 39 Listiny (zásada nullum crimen sine lege) a čl. 36 Listiny (právo na spravedlivý proces), jestliže stěžovatelka tvrdí, že její jednání mělo být kvalifikováno jako trestný čin podvodu.","sourceRefs":["S0008","S0009"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0015"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Obecné soudy přiléhavě vyhodnotily jednání stěžovatelky jako zpronevěru. Nesouhlas stěžovatelky s právním posouzením nezakládá porušení ústavně zaručených práv. Námitka je zjevně neopodstatněná.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že mezi ní a poškozenou byla fakticky uzavřena smlouva o půjčce, nikoli o úschově, a proto nebyla naplněna objektivní stránka zpronevěry. Odvolací soud i Nejvyšší soud připustily, že by jednání mohlo být kvalifikováno jako podvod, ale z důvodu zákazu reformace in peius nepřekvalifikovaly, čímž porušily zásadu nullum crimen sine lege.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0013","S0014"],"sourceRefs":["S0008","S0009"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka Ľ. E. H."],"courtExplanation":"Ústavní soud konstatoval, že stěžovatelka naplnila všechny znaky skutkové podstaty zpronevěry, neboť si přisvojila svěřené prostředky. Teoretická úvaha o možném podvodu na tom nic nemění."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka Ľ. E. H."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Zda je Ústavní soud příslušný k přezkumu rozsudku Krajského soudu v Brně, který byl již částečně zrušen odvolacím soudem.","sourceRefs":["S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016"],"text":"V části směřující proti rozsudku nalézacího soudu není Ústavní soud příslušný, neboť tento rozsudek byl již zrušen odvolacím soudem a nelze jej zrušit podruhé.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0002"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu č.j. 3 Tdo 940/2022-1473 ze dne 22.11.2022","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0002"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 To 76/2021-1383 ze dne 24.5.2022","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0002"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 48 T 2/2020-1249 ze dne 29.7.2021","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 Listiny","right":"právo na spravedlivý proces"},{"regulations":"čl. 39 Listiny","right":"zásada nullum crimen sine lege"},{"regulations":"čl. 2 odst. 2 Listiny","right":"zásada zákonnosti"}]},"admissibility":{"overallStatus":"INADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED","LACK_OF_JURISDICTION"],"reason":"Stížnost je zjevně neopodstatněná, v části směřující proti rozsudku nalézacího soudu není Ústavní soud příslušný.","sourceRefs":["S0016"],"questionAssessments":[{"rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED","LACK_OF_JURISDICTION"],"questionId":"LQ002","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]},"findings":[{"reason":"Stížnost byla v této části shledána zjevně neopodstatněnou, aniž by došlo k meritornímu posouzení.","regulations":"čl. 39 Listiny","reasonSourceRefs":["S0015"],"right":"čl. 39 Listiny (zásada nullum crimen sine lege)","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 2258/14","sourceRefs":["S0012"],"usage":"DISTINGUISHED","proposition":"V odkazovaném nálezu šlo o situaci, kdy obviněný nespáchal trestný čin, za který byl odsouzen; v nynější věci stěžovatelka naplnila všechny znaky zpronevěry.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.2258.14.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2014:2.US.2258.14.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2023:1.US.771.23.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2023:1.US.771.23.1"}}