{"document_id":"ECLI:CZ:US:2023:2.US.3322.21.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 3322/21","ecli":"ECLI:CZ:US:2023:2.US.3322.21.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-3322-21_1","decision_date":"2023-07-18","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Trestní stíhání úřední osoby za vydání věcně nesprávného správního rozhodnutí – porušení zásady nullum crimen sine lege a práva na soudní ochranu","legal_sentence":"Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3296/21 ze dne 2. 5. 2023 ve znění opravného usnesení ze dne 30. 5. 2023 konstatoval, že závěr obecných soudů o tom, že druhá ze stěžovatelek naplnila svým jednáním skutkovou podstatu trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1 a odst. 2 písm. b) trestního zákona, je v extrémním rozporu s jejich skutkovými zjištěními (bod 56). Ústavní soud konstatuje nyní totéž ve vztahu ke stěžovatelce M. S. V návaznosti na své konstatování Ústavní soud v bodech 55 a 56 citovaného nálezu konkretizoval v rovině podústavního práva, že obecné soudy nedostály požadavkům kautel volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 5 , 6 zákona č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Z toho plyne i v případě nynější stěžovatelky, na úrovni ústavní, porušení jedné z garancí spravedlivosti řízení, a tedy čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod o právu na soudní ochranu. Ústavní soud sdílí i závěr citovaného nálezu, že došlo k porušení zásady nullum crimen sine lege podle čl. 39 Listiny; má-li být určité specifické jednání (zde dokonce akt správního rozhodnutí) trestné, musí být pod zákonnou skutkovou podstatu subsumovatelné a nesmí se s ní míjet. Ústavní soud respektuje postup předchozího nálezu, jenž šel cestou vlastní myšlenkové konstrukce a nezabýval se již dalšími námitkami stěžovatelky vyslovenými stran eventuálního promlčení trestného činu či porušení dalších zásad trestního řízení. V nynějším řízení přistupují k těmto námitkám i tvrzení o porušení osobnostních práv (čl. 10, příp. čl. 8 Listiny základních práv a svobod ). Posledně uvedená tvrzení jsou vzhledem ke stavu trestního řízení předčasná. Ústavní soud dovozuje též ze závěrů v citované věci, že pokračování v trestním řízení, jež je důsledkem kasačního nálezu Ústavního soudu, nevyžaduje další dokazování. Právními závěry i zde vyslovenými jsou jako nosnými důvody Městský soud v Praze jako soud odvolací i Nejvyšší soud jako soud dovolací vázány podle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky .","metadata_regulation_keys":["140/1961:§159","140/1961:§89","140/1961:§5","141/1961:§125","141/1961:§134","141/1961:§2","312/2002:§16","312/2002:§2","33/1945","40/1993","40/2009:§12","500/2004:§100","500/2004:§156","71/1967:§59","2/1993:čl39","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Trestní stíhání úřední osoby za vydání věcně nesprávného správního rozhodnutí – porušení zásady nullum crimen sine lege a práva na soudní ochranu","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0009"],"text":"Stěžovatelka M. S. byla v roce 1999 právničkou a hlavní městskou matrikářkou na Magistrátu X. Vypracovala návrh rozhodnutí o státním občanství J. C., které následně vydala její nadřízená I. O. Rozhodnutí konstatovalo, že J. C. byla v době své smrti československou státní občankou."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Na základě tohoto rozhodnutí bylo později vydáno 13 rozhodnutí pozemkovými úřady, jimiž byl majetek vydán synům a dědicům J. C. Stát tím utrpěl škodu v řádu desítek milionů korun."},{"sourceRefs":["S0011","S0043"],"text":"Trestní stíhání stěžovatelky bylo zahájeno až v roce 2013, tedy téměř 15 let po vydání rozhodnutí. Byla obviněna z trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákona."},{"sourceRefs":["S0011","S0012"],"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze opakovaně rozhodovaly o vině; po třech kasačních rozhodnutích Nejvyššího soudu byla stěžovatelka nakonec uznána vinnou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1 dne s podmíněným odkladem na jeden rok."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"3 T 40/2015","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Rozsudek, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti; tento rozsudek byl později zrušen odvolacím soudem.","court":"Obvodní soud pro Prahu 1","decisionDate":"2019-04-02"},{"fileNumber":"67 To 208/2019","sourceRefs":["S0012"],"outcomeSummary":"Rozsudek, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1 dne s podmíněným odkladem na jeden rok; odvolací soud potvrdil vinu a uložil trest.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2020-08-26"},{"fileNumber":"3 Tdo 269/2021","sourceRefs":["S0013"],"outcomeSummary":"Usnesení, jímž bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto; Nejvyšší soud potvrdil závěr o vině a nevyjádřil se k výši trestu.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2021-08-25"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda jednání stěžovatelky (vydání správního rozhodnutí s nesprávným právním názorem) naplnilo objektivní stránku trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159 tr. zákona, zejména znak 'zmaření důležitého úkolu'.","sourceRefs":["S0027","S0028"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0054","S0055"],"testApplied":"EXTREME_INCONSISTENCY","text":"Ústavní soud konstatoval, že závěr obecných soudů o naplnění skutkové podstaty trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti je v extrémním rozporu s jejich skutkovými zjištěními. Došlo k porušení zásady nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny) a práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny).","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdila, že její rozhodnutí bylo běžným správním aktem, nikoli 'důležitým úkolem', a že trestní stíhání bylo zneužito k obcházení správních opravných prostředků.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0027","S0028","S0054"],"sourceRefs":["S0015","S0029"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelka M. S."],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy nedostatečně vymezily, v čem spočíval 'důležitý úkol', a že pouhé porušení povinnosti v rámci běžné rozhodovací činnosti nemůže naplnit skutkovou podstatu."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelka M. S."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"assessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Obsahově shodná úprava maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["40/2009:§330"],"continuity_old_key":"140/1961:§159","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda trestní stíhání stěžovatelky za vydání věcně nesprávného správního rozhodnutí, aniž byly vyčerpány správní opravné prostředky, je v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe a právem na soudní ochranu.","sourceRefs":["S0043","S0048"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0042","S0048","S0050"],"testApplied":"OTHER","text":"Ústavní soud uvedl, že trestní postih má místo pouze tam, kde jiné prostředky ochrany jsou vyčerpány nebo neúčinné. V dané věci stát nevyužil správní opravné prostředky, a trestní stíhání tak bylo v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe, což přispělo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelka M. S."],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0050"],"interpretation":"Věcná nesprávnost správního rozhodnutí, která není konstatována instančně nadřízeným správním orgánem, nýbrž soudem v trestním řízení, nemůže sama o sobě naplnit objektivní stránku trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.","regulations":"§ 159 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (účinného do 31. 12. 2009)","precedent_cited_by_counts":{"REFERENCED":1},"continuity_gated":true},{"sourceRefs":["S0028"],"interpretation":"Rozhodování veřejného činitele v souladu s právními předpisy je jeho zákonnou povinností; případné porušení této povinnosti v rámci běžné rozhodovací činnosti samo o sobě nemůže představovat naplnění skutkové podstaty trestného činu maření úkolu veřejného činitele, který se vztahuje jen na závažné případy.","regulations":"§ 159 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"continuity_gated":true,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 sp. zn. 3 Tdo 269/2021","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020 sp. zn. 67 To 208/2019","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0006"],"description":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2019 sp. zn. 3 T 40/2015","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"},{"regulations":"čl. 39 Listiny základních práv a svobod","right":"Zásada nullum crimen sine lege"}]},"admissibility":{"overallStatus":"PARTLY_ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["OTHER"],"reason":"Ústavní stížnost v části směřující proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2019 byla odmítnuta, neboť toto rozhodnutí bylo již dříve zrušeno odvolacím soudem, a nejde tak o rozhodnutí, které by zasahovalo do práv stěžovatelky.","sourceRefs":["S0058"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nesprávně dovodily naplnění skutkové podstaty trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, aniž by byl prokázán znak důležitého úkolu, a trestní stíhání bylo vedeno v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe.","regulations":"čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0054","S0055"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a zásada nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1,"REFERENCED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"reason":"Rozsudek Obvodního soudu byl již dříve zrušen odvolacím soudem, Ústavní soud se jím meritorně nezabýval.","reasonSourceRefs":["S0058"],"right":"Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2019","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Městský soud v Praze a Nejvyšší soud jsou vázány právním názorem Ústavního soudu, že jednání stěžovatelky nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, a že trestní stíhání bylo vedeno v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 sp. zn. 3 Tdo 269/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020 sp. zn. 67 To 208/2019","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 sp. zn. 3 Tdo 269/2021 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020 sp. zn. 67 To 208/2019 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 sp. zn. 3 Tdo 269/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020 sp. zn. 67 To 208/2019","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ruší."},{"targetAct":"rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2019 sp. zn. 3 T 40/2015","kind":"REFUSE","text":"Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 269/99","sourceRefs":["S0022"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Doktrína přezkumu soudních rozhodnutí Ústavním soudem založená na principu sebeomezení; typové skupiny vad.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.269.99","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2000:3.US.269.99"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"superseded_gated":true,"superseded_count_hidden":1,"superseded_usage":"DISTINGUISHED"},"precedent_superseded_count":2,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":2,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":3,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2023:2.US.3322.21.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2023:2.US.3322.21.1"}}