{"document_id":"ECLI:CZ:US:2023:4.US.842.23.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 842/23","ecli":"ECLI:CZ:US:2023:4.US.842.23.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-842-23_1","decision_date":"2023-05-02","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Nutnost vyčerpání procesních prostředků k ochraně práv před podáním ústavní stížnosti","legal_sentence":"Tvrdí-li stěžovatel v řízení o ústavní stížnosti porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod rozhodnutím nebo (jiným) zásahem správního orgánu podle § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní, v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vyčerpat prostředky ochrany tohoto práva podle soudního řádu správního . Jakýkoli úkon správního orgánu, který zasahuje do veřejných subjektivních práv stěžovatele, je totiž přezkoumatelný ve správním soudnictví, ledaže jej zákon ze soudního přezkumu navzdory této skutečnosti vylučuje. Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod není porušeno ani za situace, kdy správní soud rozhodne o odmítnutí žaloby podle § 70 písm. a) soudního řádu správního , z důvodu, že úkon správního orgánu napadený jako rozhodnutí není vůbec způsobilý zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobce, a tudíž o rozhodnutí podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního nejde. Tím je postaveno najisto, že žádné jeho veřejné subjektivní právo, natožpak ústavně zaručené základní právo nebo svoboda, nebylo porušeno ani porušeno být nemohlo.","metadata_regulation_keys":["280/2009:§153","280/2009:§159"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nutnost vyčerpání procesních prostředků k ochraně práv před podáním ústavní stížnosti","facts":[{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Stěžovatelka obdržela vyrozumění o výši nedoplatku podle § 153 odst. 3 daňového řádu, které neobsahovalo odůvodnění výše nedoplatku."},{"sourceRefs":["S0005"],"text":"Proti tomuto vyrozumění podala námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím podle § 159 odst. 3 daňového řádu, v němž bylo odůvodnění uvedeno až nyní."},{"sourceRefs":["S0007"],"text":"Stěžovatelka se domnívá, že tato praxe porušuje její právo na spravedlivý proces, neboť nemá možnost se bránit jinak než podáním na soud, který by nahrazoval rozhodování správního orgánu ve druhém stupni."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Afs 128/2022-37, který označil vyrozumění o výši nedoplatku za nereviewovatelné, nepodala stěžovatelka správní žalobu a obrátila se přímo na Ústavní soud."}],"legalQuestions":[{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Je ústavní stížnost přípustná, pokud stěžovatelka nevyčerpala možnost podat správní žalobu proti vyrozumění o výši nedoplatku a rozhodnutí o námitkách?","sourceRefs":["S0006","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0010","S0011","S0014","S0015"],"text":"Ústavní stížnost je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelka nevyčerpala možnost podat správní žalobu proti napadeným úkonům. I kdyby správní soud žalobu odmítl, stěžovatelka by se mohla obrátit na Ústavní soud až po tomto rozhodnutí. Vyrozumění o výši nedoplatku a rozhodnutí o námitkách nejsou způsobilé bezprostředně zasáhnout do základních práv, jak již Ústavní soud dovodil v usnesení sp. zn. III. ÚS 2555/22.","outcome":"INADMISSIBLE"},"arguments":[{"argument":"Stěžovatelka tvrdí, že nebyla povinna podat správní žalobu, protože Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 Afs 128/2022-37 vyslovil, že vyrozumění o výši nedoplatku není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., a je tedy vyloučeno ze soudního přezkumu.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0011","S0012"],"sourceRefs":["S0006"],"importance":"CORE","parties":["STRIVIUS, s. r. o."],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že stěžovatelka měla i přes existenci tohoto rozsudku podat správní žalobu; správní soud by posoudil, zda je žaloba přípustná, a teprve po jeho rozhodnutí by bylo možné podat ústavní stížnost. Odkazovaný rozsudek nezbavuje stěžovatelku povinnosti vyčerpat procesní prostředky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["STRIVIUS, s. r. o."],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"ADMISSIBILITY","question":"Je návrh na zrušení § 153 a 159 daňového řádu přípustný?","sourceRefs":["S0005","S0016"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0016"],"text":"Návrh na zrušení § 153 a 159 daňového řádu je akcesorický a sdílí osud ústavní stížnosti; pro její nepřípustnost je i tento návrh nepřípustný a byl odmítnut.","outcome":"INADMISSIBLE"},"id":"LQ002","raisedBy":["STRIVIUS, s. r. o."]}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Vyrozumění o výši nedoplatku podle § 153 odst. 3 daňového řádu ze dne 9. 11. 2022, č. j. 8549323/22/2011-00540-105447","type":"OTHER_INTERVENTION"},{"sourceRefs":["S0003"],"description":"Rozhodnutí o námitkách proti vyrozumění o výši nedoplatku podle § 159 odst. 3 daňového řádu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 324768/23/2000-11452-111019","type":"ADMIN_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a zásada legality (čl. 2 odst. 2 Listiny)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"INADMISSIBLE","rejectionGrounds":["INADMISSIBLE_SUBSIDIARITY"],"reason":"Stěžovatelka nevyčerpala možnost podat správní žalobu proti napadeným úkonům, ačkoli byla povinna tak učinit; ústavní stížnost je proto nepřípustná.","sourceRefs":["S0010","S0011","S0016"],"questionAssessments":[{"questionId":"LQ001","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"},{"questionId":"LQ002","outcome":"INADMISSIBLE","status":"INADMISSIBLE"}]}},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 2555/22","sourceRefs":["S0014"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Vyrozumění o výši nedoplatku podle § 153 odst. 3 daňového řádu samo o sobě nezakládá ani nemění práva nebo povinnosti daňového subjektu, a není proto způsobilé bezprostředně zasáhnout do základních práv.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2022:3.US.2555.22.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["interpretation:900000","legal_question:1000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2022:3.US.2555.22.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":1,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2023:4.US.842.23.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2023:4.US.842.23.1"}}