{"document_id":"ECLI:CZ:US:2024:2.US.1617.24.1","court":"usoud","case_number":"II. ÚS 1617/24","ecli":"ECLI:CZ:US:2024:2.US.1617.24.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-1617-24_1","decision_date":"2024-10-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Nesprávné posouzení rozsahu dovolacího přezkumu Nejvyšším soudem","legal_sentence":"Zrušil-li Nejvyšší soud po nesprávném posouzení rozsahu dovolacího přezkumu ve sporném občanském soudním řízení k dovolání stěžovatele rozsudky krajského soudu a okresního soudu v celém rozsahu, a nikoli jen v rozsahu, v jakém byl rozsudek krajského soudu (jako odvolacího soudu) napaden, když k opačnému postupu nebyl dán žádný z důvodů podle § 242 odst. 2 písm. a) , b) , c) občanského soudního řádu , překročil své oprávnění posuzovat dovoláním napadený rozsudek krajského soudu výhradně v rozsahu podaného dovolání a rozhodnout jen ve prospěch stěžovatele jako jediného dovolatele ( § 242 odst. 1 občanského soudního řádu ), čímž porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.","metadata_regulation_keys":["99/1963:§229","99/1963:§242","99/1963:§212","1/1993:čl2","1/1993:čl4","2/1993:čl36","209/1992:čl6"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Nesprávné posouzení rozsahu dovolacího přezkumu Nejvyšším soudem","facts":[{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel se stal členem Bytového družstva X na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 6. 10. 2015, kterou na něj byla převedena i práva k nájmu bytu. Nájemní smlouva obsahovala ujednání o smlouvě budoucí kupní (čl. VIII)."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Stěžovatel se domáhal po družstvu zaplacení 1 000 000 Kč smluvní pokuty, vrácení plateb na splátky úvěru a úroku z prodlení, celkem 1 880 994,36 Kč, z titulu porušení povinnosti uzavřít budoucí kupní smlouvu."},{"sourceRefs":["S0008"],"text":"Okresní soud v Olomouci částečně vyhověl žalobě co do částky 441 620,15 Kč jako bezdůvodnému obohacení z plateb stěžovatele na úvěr, ale zamítl žalobu ve zbývající části 1 439 374,21 Kč pro nedostatek aktivní věcné legitimace stěžovatele a částečné promlčení."},{"sourceRefs":["S0009","S0010"],"text":"Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci potvrdil rozsudek okresního soudu v plném rozsahu. Stěžovatel podal dovolání pouze proti té části výroku I., kterou byl potvrzen zamítavý výrok II. okresního soudu; vyhovující část dovoláním nenapadl."},{"sourceRefs":["S0010"],"text":"Nejvyšší soud zrušil rozsudky krajského i okresního soudu v celém rozsahu a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému pro první stupeň, neboť dospěl k závěru, že jde o spor mezi obchodní korporací a jejím členem, k jehož projednání jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"25 C 246/2020-347","sourceRefs":["S0008"],"outcomeSummary":"Uložil žalovanému zaplatit stěžovateli 441 620,15 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu co do 1 439 374,21 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů (výrok III.). Důvodem zamítnutí byl nedostatek aktivní věcné legitimace stěžovatele a částečné promlčení.","court":"Okresní soud v Olomouci","decisionDate":"19. 1. 2022"},{"fileNumber":"69 Co 220/2022-423","sourceRefs":["S0009"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek okresního soudu v plném rozsahu (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Ztotožnil se se skutkovými zjištěními i právními závěry okresního soudu.","court":"Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci","decisionDate":"15. 11. 2022"},{"fileNumber":"27 Cdo 1332/2023-496","sourceRefs":["S0010"],"outcomeSummary":"Zrušil rozsudek krajského soudu a spolu s ním i rozsudek okresního soudu v celém rozsahu a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému pro první stupeň. Důvodem byla nesprávnost právního posouzení krajským soudem a vada řízení spočívající v rozhodování věcně nepříslušným soudem prvního stupně.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"27. 2. 2024"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší soud porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy tím, že při přezkumu dovolání zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů i v části, která nebyla dovoláním napadena, čímž překročil rozsah dovolacího přezkumu a porušil zásadu dispoziční a zákaz reformationis in peius.","sourceRefs":["S0013","S0046"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0054","S0056","S0066","S0068","S0070"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Nejvyšší soud nesprávně posoudil otázku přípustnosti dovolání a překročil rozsah dovolacího přezkumu, když zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů i v části, která nebyla dovoláním napadena. Tím porušil zásadu dispoziční a zákaz reformationis in peius, což vedlo k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Soud poukázal na to, že dovolací soud je vázán rozsahem dovolání (§ 242 odst. 1 o. s. ř.) a výjimky podle § 242 odst. 2 o. s. ř. nebyly dány. Zrušení vyhovující části bez dovolání protistrany představuje nepřípustnou libovůli.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Dovolání směřovalo pouze proti té části výroku I. rozsudku krajského soudu, kterou byl potvrzen zamítavý výrok II. okresního soudu. Vyhovující část nebyla dovoláním napadena a nebyla na napadené části závislá. Nejvyšší soud proto neměl zrušit rozhodnutí v celém rozsahu, neboť tím zhoršil postavení stěžovatele (zákaz reformationis in peius) a porušil dispoziční zásadu.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0056","S0058","S0066"],"sourceRefs":["S0013","S0046"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel Ing. Jaroslav Martínek"],"courtExplanation":"Ústavní soud se ztotožnil s argumentací stěžovatele, že v dané věci nešlo o žádnou z výjimek z vázanosti rozsahem dovolání podle § 242 odst. 2 o. s. ř. a že Nejvyšší soud překročil své oprávnění."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel Ing. Jaroslav Martínek"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":true,"precedent_relies_on_superseded_indirect":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda v posuzované věci byla dána některá z výjimek z vázanosti dovolacího soudu rozsahem dovolání podle § 242 odst. 2 o. s. ř., zejména zda na rozhodnutí o napadeném výroku byl závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen.","sourceRefs":["S0054","S0055"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055","S0056"],"text":"Ústavní soud konstatoval, že v dané věci nešlo o žádnou z výjimek uvedených v § 242 odst. 2 o. s. ř. Výrok o vyhovující části (441 620,15 Kč) nebyl závislý na výroku o zamítavé části, neboť šlo o samostatné nároky s odlišným skutkovým základem. Dovolání směřovalo pouze proti zamítavé části a protistrana dovolání nepodal.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"]}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0054","S0055"],"interpretation":"Dovolací soud je vázán rozsahem dovolání, tedy výroky, které byly dovoláním napadeny. Výjimky z této vázanosti jsou taxativně stanoveny v § 242 odst. 2 o. s. ř. a nelze je rozšiřovat. Závislým výrokem ve smyslu § 242 odst. 2 písm. a) o. s. ř. je pouze takový výrok, který při zrušení nebo změně napadeného výroku nemůže sám o sobě obstát; práva se samostatným skutkovým základem takovou závislost nevykazují.","regulations":"§ 242 odst. 1 a 2 o. s. ř."},{"sourceRefs":["S0066","S0067","S0069"],"interpretation":"Zásada dispoziční a zákaz reformationis in peius jsou součástí práva na spravedlivý proces. Dovolací soud nesmí zhoršit postavení dovolatele na základě jeho vlastního dovolání, pokud protistrana dovolání nepodal a nejde o zákonné výjimky. Porušení těchto zásad zakládá porušení základního práva na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy"}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0010"],"description":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024 č. j. 27 Cdo 1332/2023-496, kterým byly zrušeny rozsudky Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci v celém rozsahu a věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva, neboť námitky proti rozsudku Nejvyššího soudu již nemohl uplatnit v dalším řízení.","sourceRefs":["S0021"]},"findings":[{"reason":"Nejvyšší soud překročil rozsah dovolacího přezkumu, když zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů i v části, která nebyla dovoláním napadena, čímž porušil zásadu dispoziční a zákaz reformationis in peius.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy","reasonSourceRefs":["S0066","S0068","S0070"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Nejvyšší soud je vázán právním názorem Ústavního soudu vysloveným v tomto nálezu (čl. 89 odst. 2 Ústavy). Při novém projednání dovolání stěžovatele je povinen respektovat zásadu dispoziční a zákaz reformationis in peius a rozhodnout pouze v rozsahu, v jakém bylo dovolání podáno."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024 č. j. 27 Cdo 1332/2023-496","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024 č. j. 27 Cdo 1332/2023-496 bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod."},{"targetAct":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024 č. j. 27 Cdo 1332/2023-496","kind":"QUASH_DECISION","text":"Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024 č. j. 27 Cdo 1332/2023-496 se proto zrušuje."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 1238/24","sourceRefs":["S0029","S0049"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Zásada dispoziční a zákaz reformationis in peius jsou klíčovými principy civilního sporného řízení, které omezují rozsah přezkumu odvolacího a dovolacího soudu.","resolvedDecisionId":null,"precedent_source_units":[],"precedent_target_units":[]}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":3,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":0,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2024:2.US.1617.24.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2024:2.US.1617.24.1"}}