{"document_id":"ECLI:CZ:US:2024:3.US.176.24.1","court":"usoud","case_number":"III. ÚS 176/24","ecli":"ECLI:CZ:US:2024:3.US.176.24.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-176-24_1","decision_date":"2024-11-13","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"GRANTED","subject":"Odpovědnost za zásah do osobnostních práv při postupu non lege artis – posouzení příčinné souvislosti a přechod nároku na dědice","legal_sentence":"V případě nesprávného lékařského postupu (non lege artis) v medicínsko-právních sporech je kritériem pro určení příčinné souvislosti mezi pochybením zdravotnického zařízení a skutečným zdravotním stavem pacienta takový zdravotní stav, kterého pacient (poškozený nesprávným lékařským postupem) mohl s dostatečnou pravděpodobností dosáhnout při včasném nasazení správné léčby. Pouze pokud by i při řádně zvoleném postupu nebylo možné s dostatečnou určitostí a mírou pravděpodobnosti předpokládat, že by stav pacienta byl jiný, lepší, lze uzavřít, že mezi pochybením zdravotnického zařízení a zdravotním stavem pacienta není příčinná souvislost.","metadata_regulation_keys":["40/1964:§11","40/1964:§13","40/1964:§420","89/2012:§3069","89/2012:§1475","89/2012:§2951","89/2012:§2","99/1963:§127","1/1993:čl1","2/1993:čl7","2/1993:čl36","2/1993:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odpovědnost za zásah do osobnostních práv při postupu non lege artis – posouzení příčinné souvislosti a přechod nároku na dědice","facts":[{"sourceRefs":["S0008","S0014"],"text":"Původní žalobce (nezletilý syn stěžovatelů) byl v roce 2002 hospitalizován v Nemocnici Přerov s diagnózou febrilních křečí. V důsledku opožděného stanovení diagnózy herpetické encefalitidy a pozdního nasazení antivirotik utrpěl trvalé a závažné poškození zdraví (vegetativní stav)."},{"sourceRefs":["S0008","S0011"],"text":"Původní žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 15 000 000 Kč za zásah do osobnostních práv (zdraví, lidská důstojnost, rodinný život, soukromí). V roce 2015 zemřel a v řízení pokračovali jeho rodiče (stěžovatelé) jako právní nástupci."},{"sourceRefs":["S0015","S0017"],"text":"Obecné soudy opakovaně žalobu zamítly. Dospěly k závěru, že mezi postupem non lege artis a újmou na zdraví není příčinná souvislost, protože i při včasné léčbě by nebylo zaručeno úplné vyléčení (pouze 45–63 % nemocných se uzdraví bez následků). Převažující příčinou bylo samotné onemocnění."},{"sourceRefs":["S0022","S0023","S0045"],"text":"Stěžovatelé namítali, že soudy měly zkoumat, jakého zdravotního stavu by původní žalobce s dostatečnou pravděpodobností dosáhl při včasné léčbě, nikoli pouze možnost úplného vyléčení. Dále tvrdili, že nárok na zadostiučinění za zásah do jiných osobnostních práv (důstojnost, rodinný život) byl součástí žaloby a přešel na ně jako na dědice."},{"sourceRefs":["S0011","S0018","S0052"],"text":"Nejvyšší soud v předchozím usnesení (25 Cdo 2983/2021) uvedl, že nárok na zadostiučinění za zásah do osobnostních práv přechází na dědice. V napadeném usnesení však konstatoval, že nárok na zadostiučinění za jiná osobnostní práva nebyl předmětem řízení, čímž si podle stěžovatelů protiřečil."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"25 Cdo 2983/2021","sourceRefs":["S0011"],"outcomeSummary":"Zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým bylo řízení zastaveno, a uvedl, že nárok na peněžité zadostiučinění za zásah do osobnostních práv, uplatněný za života původního žalobce, patří do pozůstalosti a přechází na dědice.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2021-12-16"},{"fileNumber":"23 C 99/2008-746","sourceRefs":["S0014","S0015"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu na zaplacení 2 000 000 Kč s odůvodněním, že mezi postupem non lege artis a újmou na zdraví není příčinná souvislost, neboť i při včasné léčbě by nebylo zaručeno úplné vyléčení.","court":"Krajský soud v Ostravě","decisionDate":"2022-08-08"},{"fileNumber":"1 Co 13/2022-775","sourceRefs":["S0016"],"outcomeSummary":"Potvrdil rozsudek krajského soudu. Uvedl, že nárok na satisfakci za ztrátu šance není přípustný a nevyčíslitelný, a že legitimní očekávání stěžovatelů nemohlo vzniknout na základě jednoho dřívějšího rozhodnutí.","court":"Vrchní soud v Olomouci","decisionDate":"2022-10-19"},{"fileNumber":"25 Cdo 121/2023-848","sourceRefs":["S0017","S0018","S0019"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání jako nepřípustné. Uzavřel, že závěr o absenci příčinné souvislosti odpovídá ustálené judikatuře a že nárok na zadostiučinění za jiná osobnostní práva nebyl předmětem řízení.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"2023-11-07"}],"legalQuestions":[{"question":"Zda obecné soudy při posuzování příčinné souvislosti mezi postupem non lege artis a újmou na zdraví správně aplikovaly kritérium 'převažující příčiny' a zda se měly zabývat hypotetickým zdravotním stavem pacienta při včasné léčbě, nikoli pouze možností úplného vyléčení.","sourceRefs":["S0045","S0049"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0049","S0050","S0054"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že obecné soudy posuzovaly příčinnou souvislost z opačného konce. Měly se ptát, jakého zdravotního stavu by pacient s dostatečnou pravděpodobností dosáhl při včasné léčbě, nikoli zda by se zcela uzdravil. Tím, že se zaměřily pouze na možnost úplného vyléčení, odepřely stěžovatelům soudní ochranu. Postup soudů byl v rozporu s vlastní judikaturou Nejvyššího soudu (např. 25 Cdo 3332/2020) a vedl ke zjevné nespravedlnosti.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[{"argument":"Stěžovatelé tvrdili, že z provedeného dokazování (znalecký posudek) vyplývá, že včasná léčba zvyšuje šanci na přežití na 90 % a že neurologické následky postihují 30–50 % přeživších, což podle nich prokazuje příčinnou souvislost mezi pozdním nasazením antivirotik a trvalým poškozením zdraví. Odkázali na nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 3416/20.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0015","S0017"],"sourceRefs":["S0022","S0023"],"importance":"CORE","parties":["L. Č. a E. H."],"courtExplanation":"Obecné soudy dospěly k závěru, že i při včasné léčbě by nebylo zaručeno úplné vyléčení, a že převažující příčinou újmy bylo samotné onemocnění, nikoli pozdní léčba. Nejvyšší soud odmítl dovolání s tím, že stěžovatelé vycházejí ze zkreslených skutkových zjištění."}],"id":"LQ001","raisedBy":["L. Č. a E. H."],"continuity_era":"old_unchallenged","continuity_sub_variant":"impact_unassessed","continuity_tier":"ai_assessed","continuity_reason":"Zásady ochrany zdraví mohou ovlivnit výklad, ale dopad na příčinnou souvislost není jasný.","continuity_assessed_against":"2026-07-09","continuity_counterparts":["89/2012:§81","89/2012:§3"],"continuity_assessment":[{"key":"89/2012:§81","relation":"PRESERVES","reason":"Ochrana osobnosti a zdraví navazuje na starou úpravu, otázka příčinné souvislosti zůstává."}],"continuity_old_key":"40/1964:§11","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"question":"Zda nárok na zadostiučinění za zásah do osobnostních práv (lidská důstojnost, rodinný život, soukromí) byl předmětem řízení a zda přešel na stěžovatele jako dědice.","sourceRefs":["S0051","S0052"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0051","S0052"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud konstatoval, že původní žalobce v žalobě výslovně uvedl porušení práva na lidskou důstojnost, rodinný život a soukromí, a že Nejvyšší soud v předchozím usnesení sp. zn. 25 Cdo 2983/2021 uznal, že nárok na zadostiučinění za zásah do osobnostních práv přechází na dědice. Nejvyšší soud v napadeném usnesení tento závěr popřel, čímž porušil právo na soudní ochranu a legitimní očekávání stěžovatelů.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["L. Č. a E. H."],"arguments_hidden":1,"continuity_gated":true,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0049"],"interpretation":"Při posuzování příčinné souvislosti mezi postupem non lege artis a újmou na zdraví je třeba zjišťovat, jakého zdravotního stavu by pacient s dostatečnou pravděpodobností dosáhl při včasné a správné léčbě, nikoli pouze to, zda by došlo k úplnému vyléčení.","regulations":"§ 11 a § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013","continuity_gated":true}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2023 č. j. 25 Cdo 121/2023-848, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelů.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2022 č. j. 1 Co 13/2022-775, kterým byl potvrzen zamítavý rozsudek krajského soudu.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2022 č. j. 23 C 99/2008-746, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení 2 000 000 Kč.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"Právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky.","sourceRefs":["S0033"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy nesprávně posoudily příčinnou souvislost a Nejvyšší soud popřel, že nárok na zadostiučinění za jiná osobnostní práva byl předmětem řízení, čímž odepřely stěžovatelům soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","reasonSourceRefs":["S0054"],"right":"Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Na obecných soudech bude, aby se v kontextu výše uvedeného zabývaly tím, zda lze dospět k závěru o naplnění příčinné souvislosti mezi nesprávným lékařským postupem Nemocnice Přerov a tím, do jakého zdravotního stavu upadl původní žalobce, a rozhodly o nároku na zadostiučinění za zásah do všech stěžovateli uváděných osobnostních práv."]},"dispositionType":"GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2023 č. j. 25 Cdo 121/2023-848, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2022 č. j. 1 Co 13/2022-775 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2022 č. j. 23 C 99/2008-746","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7. listopadu 2023 č. j. 25 Cdo 121/2023-848, rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. října 2022 č. j. 1 Co 13/2022-775 a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. srpna 2022 č. j. 23 C 99/2008-746 bylo porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2023 č. j. 25 Cdo 121/2023-848, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2022 č. j. 1 Co 13/2022-775 a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2022 č. j. 23 C 99/2008-746","kind":"QUASH_DECISION","text":"Tato rozhodnutí se proto ruší."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"IV. ÚS 3416/20","sourceRefs":["S0043"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud zdůraznil preventivní působení práva a potřebu adekvátní ochrany pacientů; vyzval k nalezení řešení pro odpovědnost za pochybení ve zdravotní péči.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2021:4.US.3416.20.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2021:4.US.3416.20.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":1,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":2,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2024:3.US.176.24.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2024:3.US.176.24.1"}}