{"document_id":"ECLI:CZ:US:2024:4.US.2173.22.2","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2173/22","ecli":"ECLI:CZ:US:2024:4.US.2173.22.2","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2173-22_2","decision_date":"2024-02-14","decision_type":"Usnesení","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"REFUSAL","subject":"Zrušení povolení insolvenčního správce pro opakovaná porušení povinností; absence zákonné lhůty pro zahájení řízení a ústavně konformní výklad § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích","metadata_regulation_keys":["182/2006:§13","7/2002:§9","2/1993:čl26"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Zrušení povolení insolvenčního správce pro opakovaná porušení povinností; absence zákonné lhůty pro zahájení řízení a ústavně konformní výklad § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích","facts":[{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel působil jako insolvenční správce od roku 2006. V letech 2014 až 2019 se opakovaně dopouštěl porušení zákonných povinností insolvenčního správce, za což mu byly ukládány pořádkové pokuty insolvenčními soudy."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Ministerstvo spravedlnosti dne 7. 4. 2020 rozhodlo o zrušení stěžovatelova povolení pro výkon činnosti insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, a to s odkazem na opakovaná a závažná porušení povinností."},{"sourceRefs":["S0006"],"text":"Stěžovatel podal rozklad, který ministryně spravedlnosti zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila."},{"sourceRefs":["S0007","S0008","S0009"],"text":"Stěžovatel následně podal žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl, a poté kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který ji rovněž zamítl."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"MSP-9/2020-ODKA-ROZ/3","sourceRefs":["S0006"],"outcomeSummary":"Zrušilo stěžovatelovo povolení pro výkon činnosti insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích.","court":"Ministerstvo spravedlnosti","decisionDate":"2020-04-07"},{"fileNumber":"14 A 51/2020-74","sourceRefs":["S0007"],"outcomeSummary":"Zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti. Konstatoval, že zrušení povolení není sankční povahy a nelze analogicky aplikovat promlčení přestupků.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"2022-02-14"},{"fileNumber":"10 As 89/2022-26","sourceRefs":["S0009","S0010"],"outcomeSummary":"Zamítl kasační stížnost stěžovatele. Uvedl, že § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích neobsahuje mezeru, časový aspekt je zohledněn v rámci přiměřenosti, a odmítl analogickou aplikaci lhůt z kárného řízení.","court":"Nejvyšší správní soud","decisionDate":"2022-06-03"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda absence zákonné lhůty pro zahájení řízení o zrušení povolení insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích představuje neústavní mezeru v zákoně a porušení čl. 26 odst. 1 Listiny (právo na výkon povolání) a čl. 1 odst. 1 Ústavy (princip právního státu).","sourceRefs":["S0012","S0020"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0021","S0022","S0023"],"testApplied":"PROPORTIONALITY","text":"Ústavní soud konstatoval, že § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích vyžaduje volnou úvahu orgánu veřejné moci, ale povinnost posoudit přiměřenost zásahu s ohledem na plynutí času je dostatečná. Absence zákonné lhůty není protiústavní, neboť přiměřenost je zajištěna individuálním posouzením. Odkázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16 a další.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[{"argument":"Absence časového omezení pro postup Ministerstva spravedlnosti podle § 13 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích je neústavní mezerou; interpretace NSS je neurčitá a nepředvídatelná.","courtTreatment":"REJECTED","courtSourceRefs":["S0023"],"sourceRefs":["S0012"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatel"],"courtExplanation":"Ústavní soud uvedl, že požadavek přiměřenosti zásahu s ohledem na konkrétní okolnosti je dostatečný, nejde o mezeru s protiústavními účinky."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatel"],"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":4,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"INTERPRETATION_OF_LAW","question":"Zda je namístě analogická aplikace lhůt podle § 9 odst. 1 zákona o kárném řízení na řízení o zrušení povolení insolvenčního správce.","sourceRefs":["S0008","S0010"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0024","S0025"],"text":"Ústavní soud souhlasil s NSS, že analogie není možná, protože řízení o zrušení povolení je výkonem správního dozoru, nikoli kárným řízením, a postavení insolvenčního správce není srovnatelné s postavením soudce.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda Nejvyšší správní soud překročil svou roli kasačního soudu a nahradil rozhodování správního orgánu, čímž porušil dělbu moci a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0015"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0028"],"text":"Ústavní soud neshledal, že by NSS překročil své pravomoci; jeho úvaha o časovém aspektu byla v mezích přezkumu.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda porušení principu rovnosti (čl. 1 Listiny) spočívá v tom, že soudci mají zákonné lhůty pro kárné řízení, zatímco insolvenční správci nikoli.","sourceRefs":["S0013","S0014"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0025"],"text":"Ústavní soud uvedl, že srovnání není na místě, neboť soudci mají ústavní záruky nezávislosti, které insolvenční správci nemají.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ004","raisedBy":["stěžovatel"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0022","S0023"],"interpretation":"Ustanovení neobsahuje lhůtu pro zahájení řízení, ale ústavně konformní výklad vyžaduje, aby správní orgán a soudy při jeho aplikaci zohlednily plynutí času v rámci posouzení přiměřenosti zásahu do práva na výkon povolání podle čl. 26 odst. 1 Listiny.","regulations":"§ 13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném do 22. 9. 2023","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0002"],"description":"Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 14 A 51/2020-74 ze dne 14. 2. 2022, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o zrušení povolení insolvenčního správce.","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0002"],"description":"Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 89/2022-26 ze dne 3. 6. 2022, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny","right":"Právo na výkon povolání (čl. 26 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1 Listiny","right":"Princip rovnosti (čl. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 1 odst. 1 Ústavy","right":"Princip právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","rejectionGrounds":["MANIFESTLY_UNFOUNDED"],"reason":"Ústavní stížnost byla shledána zjevně neopodstatněnou, neboť napadená rozhodnutí neporušila základní práva stěžovatele.","sourceRefs":["S0029"]},"findings":[{"reason":"Ústavní soud neshledal porušení základních práv, stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.","regulations":"čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy","reasonSourceRefs":["S0029"],"right":"čl. 26 odst. 1 Listiny, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy","outcome":"NOT_ASSESSED"}]},"dispositionType":"REFUSAL","operativeOrders":[{"kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost se odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"II. ÚS 45/94","sourceRefs":["S0019"],"usage":"REFERENCED","proposition":"Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, není součástí soustavy soudů.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:1995:2.US.45.94","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":["legal_sentence:990000"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:1995:2.US.45.94"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":5,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":false,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2024:4.US.2173.22.2","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2024:4.US.2173.22.2"}}