{"document_id":"ECLI:CZ:US:2024:4.US.3072.22.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 3072/22","ecli":"ECLI:CZ:US:2024:4.US.3072.22.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-3072-22_1","decision_date":"2024-04-24","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Problematika totožnosti skutku a poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu","legal_sentence":"Posouzení tzv. totožnosti skutku v civilním řízení, tedy otázky zachování totožnosti skutkového základu žaloby, se dotýká práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod . Pokud totiž žalobce dostatečně vylíčí skutkové okolnosti, je povinností soudu věc posoudit a o nároku rozhodnout, a to bez ohledu na to, jaký právní důvod požadovaného plnění uvádí žalobce. Opak zakládá tzv. přepjatý formalismus, který je porušením ústavně zaručených práv žalobce. Povinností žalobce je přednést soudu určitý příběh, tedy vylíčit skutkové okolnosti a navrhnout důkazy k jejich prokázání. V souladu se zásadou, že soud zná právo (iura novit curia) je však výlučně na odpovědnosti soudu, jak vylíčené skutkové okolnosti právně kvalifikuje. Obecné soudy by tedy zásadně neměly žalobce činit odpovědného za to, že v žalobě netvrdil skutečnosti, jejichž relevance pro řízení závisí až na právním posouzení určitého aspektu projednávané věci. Nelze požadovat, aby žaloba vždy obsahovala takové skutečnosti, u kterých žalobce nemohl bez svého zavinění v době podání žaloby předvídat, že budou právně relevantní. Proto, pokud se v průběhu řízení (tím spíše až u odvolacího soudu) změní právní názor soudu, z něhož vyplyne potřeba doplnění některých skutečností, soud nemůže bez dalšího nárok zamítnout s odkazem na nedodržení totožnosti skutku, ale je povinen účastníka poučit a vyzvat ho, aby rozhodné skutečnosti doplnil. Tyto závěry jsou platné bez ohledu na to, zda žalobce je nebo není právním laikem, či zda je zastoupen advokátem.","metadata_regulation_keys":["82/1998:§12","82/1998:§31a","99/1963:§118a","2/1993:čl36"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Problematika totožnosti skutku a poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 občanského soudního řádu","facts":[{"sourceRefs":["S0007","S0011"],"text":"Právní předchůdce stěžovatelek, státní zástupce J. K., byl pravomocně uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování, čímž zanikla jeho funkce. Následně Nejvyšší soud zrušil odsuzující rozsudek."},{"sourceRefs":["S0012","S0013"],"text":"Státní zástupce se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o určení, zda se jeho funkce obnovila. Ministerstvo mu sdělilo, že se funkce neobnovuje."},{"sourceRefs":["S0014"],"text":"Státní zástupce podal žalobu na náhradu škody proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., domáhal se mj. náhrady ušlého zisku."},{"sourceRefs":["S0015","S0018","S0020"],"text":"Obvodní soud žalobu o ušlý zisk zamítl pro nedostatek příčinné souvislosti. Městský soud potvrdil zamítnutí, ale s odůvodněním, že nárok měl být uplatněn jako pracovněprávní, a že nebyla zachována totožnost skutku. Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nedodržení totožnosti skutku."}],"previousProceedings":[{"fileNumber":"20 C 146/2016-422","sourceRefs":["S0015"],"outcomeSummary":"Přiznal náhradu škody z prvních tří titulů v celkové výši 351 306,86 Kč s příslušenstvím, ale zamítl žalobu na náhradu ušlého zisku s odůvodněním, že není dána příčinná souvislost a že se státní zástupce nedomáhal opětovného jmenování.","court":"Obvodní soud pro Prahu 2","decisionDate":"6. 12. 2017"},{"fileNumber":"21 Co 198/2018-559","sourceRefs":["S0018","S0019"],"outcomeSummary":"Výrokem I potvrdil výrok VII obvodního soudu o zamítnutí náhrady ušlého zisku, avšak s odlišným odůvodněním: na základě průlomového rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 112/2021 dovodil, že se funkce státního zástupce obnovila, a že nárok měl být uplatněn jako pracovněprávní; konstatoval, že nebyla zachována totožnost skutku.","court":"Městský soud v Praze","decisionDate":"21. 7. 2021"},{"fileNumber":"30 Cdo 1045/2022-606","sourceRefs":["S0020"],"outcomeSummary":"Odmítl dovolání stěžovatelek jako nepřípustné s odkazem na nedodržení totožnosti skutku; uvedl, že mezi nárokem na náhradu škody a pracovněprávním nárokem není totožnost skutku, a že nebylo namístě poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř.","court":"Nejvyšší soud","decisionDate":"5. 8. 2022"}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda postup obecných soudů, které odmítly věcně posoudit žalobní nárok na náhradu ušlého zisku s odkazem na nedodržení totožnosti skutku, porušil právo stěžovatelek na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0055","S0060","S0065"],"testApplied":"ARBITRARINESS_EXCLUSION","text":"Ústavní soud shledal, že obecné soudy postupovaly formalisticky a neposkytly stěžovatelkám možnost domoci se svého práva. Žaloba obsahovala dostatečná skutková tvrzení; odlišnost právního posouzení vyplývající z judikatorní změny nemůže být důvodem pro zamítnutí bez poučení. Porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Skutkový základ pro posouzení žaloby na ušlý zisk v rovině pracovněprávní je totožný jako základ žaloby na odškodnění podle zákona o odpovědnosti státu za škodu; jedinou odlišností je právní hodnocení. Stěžovatelky nemohly předvídat změnu judikatury, která nastala až v průběhu odvolacího řízení.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0055","S0060","S0065"],"sourceRefs":["S0024","S0026"],"importance":"CORE","parties":["stěžovatelky"],"courtExplanation":"Ústavní soud shledal, že žaloba obsahovala dostatečná skutková tvrzení a že odlišnost právního posouzení vyplývající z judikatorní změny nemůže být důvodem pro zamítnutí bez poučení."}],"id":"LQ001","raisedBy":["stěžovatelky"],"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda městský soud pochybil, když nepoučil stěžovatelky podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o možnosti doplnit skutková tvrzení v důsledku odlišného právního posouzení.","courtAssessment":{"sourceRefs":["S0060","S0065","S0066"],"text":"Soud byl povinen poučit stěžovatelky podle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť odlišnost skutkových tvrzení plynula z odlišného právního posouzení, které stěžovatelky nemohly rozumně předpokládat. Zastoupení advokátem není v tomto případě relevantní.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[],"id":"LQ002","raisedBy":["stěžovatelky"],"arguments_hidden":2,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0046"],"interpretation":"Pokud žalobce vylíčí skutkové okolnosti, je povinností soudu věc posoudit a o nároku rozhodnout bez ohledu na to, jaký právní důvod požadovaného plnění uvádí žalobce. Opak zakládá přepjatý formalismus porušující čl. 36 odst. 1 Listiny.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0050","S0051"],"interpretation":"Soud musí poučit účastníka podle § 118a odst. 2 o. s. ř., pokud hodlá vycházet z jiného právního posouzení, které účastník nemohl vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení rozumně předpokládat, a to i v případě, že je účastník zastoupen advokátem.","regulations":"§ 118a odst. 2 občanského soudního řádu","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2022 č. j. 30 Cdo 1045/2022-606","type":"COURT_DECISION"},{"sourceRefs":["S0004"],"description":"Výrok I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2021 č. j. 21 Co 198/2018-559 v rozsahu potvrzení výroku VII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 12. 2017 č. j. 20 C 146/2016-422","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","right":"právo na soudní ochranu"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnými osobami, a není nepřípustná.","sourceRefs":["S0029"]},"findings":[{"reason":"Obecné soudy odmítly věcně posoudit žalobní nárok s odkazem na nedodržení totožnosti skutku, aniž by stěžovatelky poučily o možnosti doplnit skutková tvrzení, čímž porušily jejich právo na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0055","S0065"],"right":"právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny","outcome":"VIOLATED"}],"bindingInstructions":["Městský soud v novém řízení věcně posoudí nárok stěžovatelek na náhradu ušlého zisku s přihlédnutím k tomu, že není dána překážka nezachování totožnosti skutku a že se právní předchůdce stěžovatelek své funkce domáhal."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a výrok I rozsudku Městského soudu v rozsahu potvrzení výroku VII","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2022 č. j. 30 Cdo 1045/2022-606 a výrokem I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2021 č. j. 21 Co 198/2018-559 v rozsahu potvrzení výroku VII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. prosince 2017 č. j. 20 C 146/2016-422 bylo porušeno právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny."},{"targetAct":"usnesení Nejvyššího soudu a výrok I rozsudku Městského soudu v rozsahu potvrzení výroku VII","kind":"QUASH_DECISION","text":"Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. srpna 2022 č. j. 30 Cdo 1045/2022-606 a výrok I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2021 č. j. 21 Co 198/2018-559 v rozsahu potvrzení výroku VII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. prosince 2017 č. j. 20 C 146/2016-422 se ruší."},{"targetAct":"zbývající část ústavní stížnosti","kind":"REFUSE","text":"Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá."}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"III. ÚS 2551/16","sourceRefs":["S0039","S0040"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Totožnost skutku je třeba posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti; žalobce není odpovědný za právní kvalifikaci.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1","precedent_source_units":[],"precedent_target_units":["interpretation:900001"],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2018:3.US.2551.16.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"reviewed_decision_id":"ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1045.2022.1","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":0,"arguments_hidden":3,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2024:4.US.3072.22.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2024:4.US.3072.22.1"}}