{"document_id":"ECLI:CZ:US:2025:4.US.2118.24.1","court":"usoud","case_number":"IV. ÚS 2118/24","ecli":"ECLI:CZ:US:2025:4.US.2118.24.1","url":"https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=4-2118-24_1","decision_date":"2025-01-22","decision_type":"Nález","case_domain":"CONSTITUTIONAL","disposition_type":"PARTLY_GRANTED","subject":"Odkázání zvlášť zranitelné oběti sexuálního nátlaku s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení v trestním příkazu","legal_sentence":"I. Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a pokračováním těchto základních práv. Z vůle zákonodárce mají trestní soudy povinnost rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu újmy, byl-li řádně uplatněn, i v rámci řízení o trestním příkazu [ § 314f odst. 1 písm. e) trestního řádu ], a poškození mají korespondující právo na to, aby bylo o jejich nároku řádně rozhodnuto. S ohledem na to nelze snižovat úroveň ochrany základního práva poškozeného na zachování lidské důstojnosti a osobní integrity, včetně z něj plynoucího práva na náhradu újmy, pouze s poukazem na to, že řízení o trestním příkazu je koncipováno jako zjednodušená forma trestního řízení. II. Plyne-li závažný zásah do lidské důstojnosti nebo osobní integrity ze samotné podstaty trestného činu, za který byl obžalovaný odsouzen, trestní soud je povinen přiznat poškozenému náhradu újmy alespoň za tuto újmu na jeho základních – resp. v terminologii občanského zákoníku přirozených – právech, a to i bez dalšího dokazování. To platí zejména u zvlášť zranitelných obětí.","metadata_regulation_keys":["141/1961:§314e","141/1961:§314f","141/1961:§228","141/1961:§43","45/2013:§2","2/1993:čl7","2/1993:čl10"],"analysis":{"proceedingType":"CONSTITUTIONAL_COMPLAINT","subject":"Odkázání zvlášť zranitelné oběti sexuálního nátlaku s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení v trestním příkazu","facts":[{"sourceRefs":["S0009"],"text":"Obviněný J. A., kazatel, byl obviněn z přečinu sexuálního nátlaku na první stěžovatelce (Jana S.) a přečinu poškozování cizích práv vůči druhé stěžovatelce (Evangelická církev metodistická)."},{"sourceRefs":["S0010","S0011"],"text":"První stěžovatelka byla zvlášť zranitelnou obětí; obviněný zneužil její důvěry, autority duchovního a informací ze zpovědi, přiměl ji k sexuálním praktikám, přičemž si byl vědom jejích předchozích traumat a neschopnosti vzdorovat autoritě."},{"sourceRefs":["S0012"],"text":"Druhá stěžovatelka utrpěla újmu na dobré pověsti, neboť obviněný jí záměrně poskytl nepravdivé informace o důvodech ukončení předchozího působení, a v důsledku jeho jednání byla spojována se sexuálním zneužíváním."},{"sourceRefs":["S0013","S0014"],"text":"Obě stěžovatelky řádně a včas uplatnily v trestním řízení nároky na náhradu nemajetkové újmy (první 500 000 Kč, druhá 300 000 Kč) a doložily je popisem dopadů a odkazy na judikaturu."},{"sourceRefs":["S0016","S0017","S0018"],"text":"Okresní soud v Jihlavě trestním příkazem uznal obviněného vinným a odsoudil jej, ale obě stěžovatelky odkázal s jejich nároky na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních; trestní příkaz neobsahoval odůvodnění a nabyl právní moci, neboť nebyl podán odpor."},{"sourceRefs":["S0020"],"text":"První stěžovatelce bylo později přiznáno postavení zvlášť zranitelné oběti podle zákona o obětech trestných činů."}],"legalQuestions":[{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda odkázání první stěžovatelky (zvlášť zranitelné oběti sexuálního nátlaku) s nárokem na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení v trestním příkazu porušilo její právo na zachování lidské důstojnosti a osobní integrity podle čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny.","sourceRefs":["S0024","S0054"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0054","S0056","S0057","S0060","S0074"],"text":"Okresní soud porušil právo první stěžovatelky na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny), neboť ji i přes prokázaný zásah do těchto práv a její zvláštní zranitelnost odkázal na civilní řízení, aniž by se řádně zabýval jejím nárokem a rizikem sekundární viktimizace. Sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutně vede k zásahu do přirozených práv oběti a právo na náhradu újmy je extenzí těchto práv.","outcome":"VIOLATION_FOUND"},"arguments":[{"argument":"Civilní řízení by pro ni bylo zdravotně, časově i finančně náročné a traumatizující; neposkytuje stejnou ochranu jako trestní řízení pro zvlášť zranitelné oběti; musela by znovu prožívat traumatické události.","courtTreatment":"ACCEPTED","courtSourceRefs":["S0048","S0049","S0057"],"sourceRefs":["S0024"],"importance":"CORE","parties":["Jana S."],"courtExplanation":"Ústavní soud uznal, že u zvlášť zranitelných obětí může odkázání na civilní řízení vést k sekundární viktimizaci a dalšímu porušování základních práv."}],"id":"LQ001","raisedBy":["Jana S."],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":2,"precedent_relies_on_superseded":false},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda rozhodování o adhezním nároku trestním příkazem podléhá nižším ústavním požadavkům než rozhodování v hlavním líčení.","sourceRefs":["S0065"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0065","S0066","S0067","S0069"],"text":"Navzdory specifikům trestního příkazu (absence hlavního líčení, odůvodnění, omezené opravné prostředky) nelze klást nižší ústavní požadavky na rozhodování o adhezních nárocích. Poškozený nemůže ovlivnit volbu procesní formy a nižší standard by vytvářel neodůvodněnou nerovnost. Naopak absence opravných prostředků vyžaduje obzvlášť pečlivé rozhodování.","outcome":"REJECTED_ON_MERITS"},"id":"LQ002","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},{"issueType":"FUNDAMENTAL_RIGHT","question":"Zda ústavní stížnost druhé stěžovatelky (právnické osoby) je důvodná.","sourceRefs":["S0025","S0089"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0089","S0090"],"text":"Druhá stěžovatelka jako právnická osoba není nositelem základních práv podle čl. 7 a čl. 10 Listiny a u ní nelze konstruovat riziko sekundární viktimizace. Její stížnostní námitky jsou natolik obecné a útržkovité, že z nich nelze dovodit porušení práva na soudní ochranu. Ústavní soud neshledal v napadeném rozhodnutí známky svévole.","outcome":"MANIFESTLY_UNFOUNDED"},"arguments":[],"id":"LQ003","raisedBy":["Evangelická církev metodistická"],"precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"arguments_hidden":1,"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"issueType":"PROCEDURE","question":"Zda je možné částečné zrušení trestního příkazu pouze ve výroku o adhezním nároku, a to i za cenu narušení doktríny nedělitelnosti trestního příkazu.","sourceRefs":["S0078","S0082"],"courtAssessment":{"sourceRefs":["S0079","S0080","S0081","S0082"],"text":"Ústavní soud zvolil částečné zrušení trestního příkazu ve výroku o adhezním nároku první stěžovatelky, neboť plné zrušení by nepřiměřeně zasáhlo do práv obviněného (právní jistota, běh trestů) a akademický výrok by neposkytl účinnou ochranu. Narušení doktríny nedělitelnosti je přijatelné s ohledem na povinnost chránit základní práva (čl. 4 Ústavy) a princip minimalizace zásahů (čl. 83 Ústavy).","outcome":"ACCEPTED"},"id":"LQ004","raisedBy":["COURT"],"precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"regulationInterpretations":[{"sourceRefs":["S0042","S0045","S0060"],"interpretation":"Autonomie v sexuální oblasti je jedním z nejniternějších aspektů soukromé sféry jednotlivce a neodmyslitelnou součástí lidské důstojnosti; sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutně vede k nepřípustnému zásahu do těchto práv a zakládá právo na náhradu újmy.","regulations":"čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod","precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":3,"precedent_relies_on_superseded":false},{"sourceRefs":["S0065","S0067","S0069"],"interpretation":"Při rozhodování o adhezním nároku trestním příkazem nelze klást nižší ústavní požadavky než při rozhodování v hlavním líčení; absence odůvodnění a opravných prostředků pro poškozeného naopak vyžaduje obzvlášť pečlivé posouzení nároku.","regulations":"§ 228 odst. 1, § 314e a násl. trestního řádu","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":1,"REFERENCED":1}},{"sourceRefs":["S0048","S0049","S0057"],"interpretation":"U zvlášť zranitelných obětí je třeba zvlášť pečlivě zvažovat, zda je odkázání na civilní řízení vhodné, neboť může vést k sekundární viktimizaci a dalšímu porušování základních práv; prokazování duševních útrap nevyžaduje vždy znalecký posudek.","regulations":"§ 43 odst. 3 trestního řádu, § 2 odst. 4 zákona o obětech trestných činů","precedent_cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":1},"precedent_relies_on_gated":true,"precedent_relies_on_count_hidden":1,"precedent_relies_on_superseded":false}],"review":{"scope":{"challengedActs":[{"sourceRefs":["S0003","S0004"],"description":"Část výroku trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 5. 2024 č. j. 13 T 46/2024-254, jímž byly stěžovatelky odkázány s nároky na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.","type":"COURT_DECISION"}],"allegedViolations":[{"regulations":"čl. 7 odst. 1 Listiny","right":"Právo na nedotknutelnost osoby a soukromí (čl. 7 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 10 odst. 1 Listiny","right":"Právo na zachování lidské důstojnosti, cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)"},{"regulations":"čl. 7 odst. 2 Listiny, čl. 3 Úmluvy","right":"Zákaz mučení a nelidského zacházení (čl. 7 odst. 2 Listiny, čl. 3 Úmluvy)"}]},"admissibility":{"overallStatus":"ADMISSIBLE","reason":"Stěžovatelky neměly k dispozici žádný zákonný prostředek k ochraně svého práva, neboť odpor proti trestnímu příkazu mohou podat pouze obviněný, státní zástupce a osoby v jeho prospěch (§ 314g tr. ř.).","sourceRefs":["S0033"]},"findings":[{"reason":"Okresní soud odkázal první stěžovatelku, zvlášť zranitelnou oběť sexuálního nátlaku, na civilní řízení, aniž by se řádně zabýval jejím nárokem a rizikem sekundární viktimizace, čímž porušil její právo na lidskou důstojnost a osobní integritu.","regulations":"čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0074"],"right":"Právo na nedotknutelnost osoby a soukromí (čl. 7 odst. 1 Listiny) a právo na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny)","outcome":"VIOLATED","precedent_cited_by_counts":{"DISTINGUISHED":1},"precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_count_hidden":1,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED"},{"reason":"Ústavní stížnost druhé stěžovatelky byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, neboť právnická osoba není nositelem práva na lidskou důstojnost a její námitky byly příliš obecné; ÚS neshledal porušení práva na soudní ochranu.","regulations":"čl. 36 odst. 1 Listiny","reasonSourceRefs":["S0089","S0090"],"right":"Právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny)","outcome":"NOT_ASSESSED"}],"bindingInstructions":["Obecné soudy jsou povinny znovu rozhodnout o adhezním nároku první stěžovatelky na náhradu nemajetkové újmy; jedním z možných řešení je vydání doplňujícího trestního příkazu. Obviněnému zůstává zachováno právo napadnout nové rozhodnutí opravnými prostředky, např. odporem."]},"dispositionType":"PARTLY_GRANTED","operativeOrders":[{"targetAct":"Část výroku trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 5. 2024 č. j. 13 T 46/2024-254 týkající se adhezního nároku první stěžovatelky","kind":"FIND_VIOLATION","text":"Částí výroku trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. května 2024 č. j. 13 T 46/2024-254, jímž byla první stěžovatelka se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."},{"targetAct":"Část výroku trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 5. 2024 č. j. 13 T 46/2024-254 týkající se adhezního nároku první stěžovatelky","kind":"QUASH_DECISION","text":"Trestní příkaz Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. května 2024 č. j. 13 T 46/2024-254 se v části výroku, jímž byla první stěžovatelka se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, ruší."},{"targetAct":"Ústavní stížnost druhé stěžovatelky","kind":"REFUSE","text":"Ústavní stížnost druhé stěžovatelky se odmítá."}],"dissentingOpinions":[{"summary":"Soudce Fiala nesouhlasí s částečným zrušením trestního příkazu, neboť narušuje jeho nedělitelnost plynoucí z trestního řádu a Ústavní soud tím překračuje své pravomoci. Navrhoval zamítnutí ústavní stížnosti první stěžovatelky.","judges":["Josef Fiala"]}],"precedentLinks":[{"fileNumber":"I. ÚS 1222/22","sourceRefs":["S0022"],"usage":"FOLLOWED","proposition":"Trestní soudy mají povinnost rozhodnout o adhezním nároku v maximální možné míře, aby poškozený nemusel podstupovat civilní řízení, zejména u zvlášť zranitelných obětí.","resolvedDecisionId":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.1222.22.1","precedent_source_units":["legal_question:1000"],"precedent_target_units":[],"precedent_target_id":"ECLI:CZ:US:2023:1.US.1222.22.1"}],"caseDomain":"CONSTITUTIONAL"},"found":true,"legal_sentence_continuity_era":"old_unchallenged","legal_sentence_continuity_sub_variant":"impact_unassessed","legal_sentence_continuity_tier":"ai_assessed","legal_sentence_continuity_reason":"Definuje poškozeného a jeho práva, ale neřeší rozhodování o náhradě újmy v trestním příkazu.","legal_sentence_continuity_assessed_against":"2026-07-09","legal_sentence_continuity_counterparts":["141/1961:§43","141/1961:§46"],"legal_sentence_continuity_assessment":[{"key":"141/1961:§46","relation":"MAY_AFFECT","reason":"Ukládá poučovací povinnost o náhradě újmy, ale neupravuje povinnost soudu rozhodnout v trestním příkazu."}],"legal_sentence_precedents":{"cited_by_counts":{"FOLLOWED":2,"REFERENCED":3}},"precedent_superseded_count":1,"legal_sentence_continuity_old_key":"40/1964:§314f","precedent_superseded_gated":true,"precedent_superseded_usage":"DISTINGUISHED","public_gate":{"mode":"public","precedent_links_hidden":4,"precedent_superseded_hidden":1,"arguments_hidden":2,"arguments_preview":1,"continuity_hidden":0,"continuity_preview":1,"relations_preview":1,"login_path":"/api/auth/oauth/keycloak/start","indexable":true,"canonical_url":"https://fragmea.com/judikatura/rozhodnuti/ECLI:CZ:US:2025:4.US.2118.24.1","json_url":"https://app-api.fragmea.com/api/public/v3/decision/ECLI:CZ:US:2025:4.US.2118.24.1"}}